Jak voní listí? Chemie podzimu, která dělá z lesa parfumerii

Podzimní vůně je důsledkem rozpadu rostlinného materiálu. Především tedy listí, ale také trávy a dalších zbytků vegetace. Jakmile listy opadnou, začnou se díky působení mikroorganismů a vlhkosti rozkládat. Tento proces uvolňuje desítky různých chemických sloučenin, z nichž mnohé mají výrazné aromatické vlastnosti. Zároveň mizí chlorofyl a uvolňují se látky jako terpeny nebo geosmin, které známe z vůně vlhké půdy a lesa po dešti.

Rozkládající se podzimní listí jako zdroj aromatických molekul

Hlavním zdrojem podzimní vůně je listí v různých fázích rozkladu. Jakmile list opadne, začnou ho rozkládat houby a bakterie. Při tomto procesu vznikají těkavé organické sloučeniny, jako jsou aldehydy, estery, alkoholy a ketony. Například hexanal a hexanol dodávají trávovou a zelenou vůni, zatímco benzaldehyd voní po mandlích. Výsledná vůně podzimu je směsí těchto látek v různých poměrech, v závislosti na druhu stromů, vlhkosti a teplotě.

Podzimní aromaterapie: Voní listy i déšť

Charakteristická zemitá vůně, kterou cítíme hlavně po dešti, pochází z látky zvané geosmin. Tuto sloučeninu produkují aktinobakterie, které rozkládají organický materiál v půdě. Na podzim je půda vlhčí a teplejší, což aktivitu mikroorganismů podporuje. Lidský čich je na geosmin extrémně citlivý. Člověk ho totiž detekuje i ve velmi nízkých koncentracích. Společně s dalšími látkami, jako je 2-methylisoborneol, dotváří typickou „lesní“ vůni, kterou máme s podzimem spojenou.

Listí jako přírodní laboratoř

Stromy během vegetace produkují terpeny čili těkavé uhlovodíky, které slouží k obraně proti škůdcům nebo jako signální látky. Na podzim, když listí odumírá, se tyto terpeny začínají uvolňovat do vzduchu. Pinény, známé z vůně borovic, a limoneny, které voní citrusově, jsou běžnými složkami podzimního vzduchu, zejména v jehličnatých lesích. Přispívají tak ke komplexní a příjemné vůni, která je nejen přírodní, ale i chemicky velmi pestrá.

Vliv počasí a vlhkosti na vůni podzimu

Vůně podzimu se mění v závislosti na počasí. Vlhko, mlha a déšť zintenzivňují vnímání aromatických molekul, protože se ve vlhkém vzduchu lépe šíří. Teplejší dny uvolňování těkavých látek urychlují, zatímco chlad zpomaluje chemické i biologické procesy. Proto podzim voní nejvýrazněji během mírně teplých, vlhkých dnů. Sucho naopak vůni tlumí. Molekuly zůstávají „uvězněné“ v listí a půdě.

Změna barvy listí a voňavé chemické procesy

Ztráta zelené barvy listů na podzim není jen vizuální změna. Jde o rozpad chlorofylu, který odhaluje další pigmenty jako karotenoidy a anthokyany. Tyto změny jsou doprovázeny i tvorbou nových sloučenin. Některé z nich, například isopreny a fenoly, přispívají k celkovému chemickému profilu vůně. Rozkládající se barviva v listí tak nejsou jen otázkou estetiky, ale právě i čichového zážitku.

Podzimní vůně zklidní mozek

Vůně podzimního listí působí na naši psychiku víc, než si vůbec uvědomujeme. Mnoho aromatických látek, které se v tomto období uvolňují, stimuluje části mozku spojené s emocemi a pamětí, především tedy limbický systém. Látky jako linalool (květinová vůně) nebo alfa-pinen (vůně jehličí) mají prokazatelně uklidňující účinky, snižují stres a navozují pocit bezpečí. Právě proto se vůně podzimu často spojuje s nostalgií, pohodou a klidem, i když se v přírodě odehrává proces biologického rozkladu.

Autor článku: Monika Poledníková