Život mi ukázal zase tu lepší tvář. A stojí za to!

Před více než půl rokem jsem přišla o dlouholetýho a dost významnýho klienta, kterej mě v podstatě živil. Už na mě neměl peníze, a tak mi řekl sbohem. Bylo to jako seskočit padákem a nevědět, zda se mi otevře padák. Skočila jsem posléze do neznáma a doufala, že se brzy najde náhrada. A byl to hlavně šok. Přešlo to, ale byl to fakt šílenej náraz. Nejvíc mě drtila ta nejistota. Dělat na volný noze je super, ale vlastně nikdy nevíte, co se kdy může stát...

Dejchám, miluju, co víc si přát

Ztráta významný části příjmu mě na chvíli složila na lopatky, nepopírám. Ale díky manželovi jsme to prostě zvládli. A já za tři měsíce sehnala klienty, kteří pokryli to, o co jsem přišla. Dneska už jsem zase tam, kdy předtím... a jsem za to neskonale vděčná. Za to, že mi byla dána možnost najít tak skvělé lidi kolem sebe. Hlavně děkuju svýmu muži, mamce a pesanovi. Prostě tyhle bytosti mě držely a drží nad vodou vždycky. Každej den se probudim, seč mě už občas něco bolí a cejtim lásku i vděčnost. To je nejvíc. 

Nikdy bychom se tak neměli vzdávat, i když se všechno zdá na prd. Když bojujem, můžeme často dojít k daleko lepší cestě. A já vám to můžu teď ze zkušenosti potvrdit. Bojujte za lepší zítřky!

Stěhování bylo masakrový

No a taky jsem se stěhovala. Ještě, že jsme na to byli dva a měli jsme skvělý stěhováky. Bylo to šíleně náročný, ale jsme na místě, kde se nám moc líbí. Skoro vesnice vlastně. Bydlíme v domečku s výhledem na rybník a i když ho teď revitalizujou a je tu občas hroznej hluk, má to obrovský kouzlo - hlavně v klidu o víkendech. I sousedi se zatim zdají bejt v pohodě. Tak snad to všechno vydrží. 

Díky tam nahoru za to štěstí zas! Moc si toho vážím. Doufám, že přetrvá... a ať nás teď potká cokoliv, vždycky to zvládnem... Nic nás nesloží. 

Tak ještě jednou - bojujte za sebe, za lepší zítřky, protože to má smysl. Život je krásnej, i když někdy umí zabolet.