Čas adventu se blíží. Proč je důležitý?

Čas adventní: Doba postní

Advent pochází z latinského Adventus, tedy radostné očekávání. Aby čekající „nic nerozptylovalo,“ byl s obdobím Adventu spojen také půst. Kromě omezení jídla a pití se nekonaly žádné oslavy, svatby ani zábavy. Byl zakázán i sex. Byl to čas rozjímání a dobročinnosti. Podle tradice by to měl být čas také odpočinku a klidu (tvrdá práce na běžný lid čekala zase počátkem jara). Moderní adventní liturgie se datují přibližně do poloviny 5. století, ale s finální podobou čtyřtýdenního adventu se muselo počkat až téměř do 11. století (některé západní církve dosud slaví 6 adventních nedělí). První adventní neděle spadá do období 27. 11. – 3. 12. tak, aby poslední/čtvrtá adventní neděle byla nejpozději 24. 12.

Adventní výzdoba

S obdobím prosince se váže i řada rituálů, které jsou podpořeny výzdobou. Mezi nejznámější samozřejmě patří adventní věnec se čtyřmi či pěti svícemi. V mnoha domácnostech se objeví i vánoční věnec na vchodových dveřích, který má za cíl obydlí ochránit. Adventní věnec si můžete vyrobit sami anebo jej koupit již hotový. Pořídit si dále lze i typické vánoční květiny: vánoční hvězdu, cesmínu, vánoční kaktus anebo jmelí. K času adventnímu patří samozřejmě i adventní kalendáře pro děti, ale i dospělé. Sáhnout můžete po sladkostech, hračkách, knížkách, kvalitním alkoholu anebo třeba adventní bojovce. Tvořivé duše se mohou uspokojit výrobou adventního kalendáře vlastního. Samozřejmostí je i chutné cukroví, vánoční punč, vaječný koňak a vánoční stromeček. V mnoha domácnostech pak v oknech visí vánoční hvězda.

Adventní věnec: Spojení mužsko-ženského principu

Adventní věnec se v domácnostech neobjevuje náhodou. Kruh symbolizuje život, cykličnost, věčnost. Zpravidla je vyjádřením ženského principu. Svíčky v něm umístěné tradičně do čtverce (případně do řady) symbolizují mužský princip (akci) – každý týden symbolicky zapalujeme určitou kvalitu, kterou si máme nést v sobě celý další rok. Oheň měl navíc i symbolickou transformaci, spálení toho, co již nepotřebujeme nově nést do dalšího roku. Svíčky se zapalují proti směru hodinových ručiček.

1. Svíčka – NADĚJE, železná neděle
2. Svíčka – MÍR, bronzová neděle
3. Svíčka – PŘÁTELSTVÍ, stříbrná neděle
4. Svíčka – LÁSKA, zlatá neděle

V určitých kulturách (které dle různých zdrojů využívají symbolismu starých pohanských rituálů) se zapaluje ještě 5. svíce. Zatímco v pohanství 5. svíce symbolizuje propojení čtyř předchozích kvalit skrze vyšší princip v nás, v křesťanství symbolizuje Ježíše Krista. Zapaluje se na Štědrý den po západu slunce.

Adventní věnec: Barvy hrají svou roli

• Fialová – noblesa, pokání a vyšší princip
• Růžová – naděje, láska, radost
• Červená – život, ale též obětování se pro vyšší dobro
• Zlatá – vítězství dobra
• Bílá – svátečnost, důstojnost

Prosinec není jen advent

Barborky – na svátek svaté Barbory (4. prosince) se podle tradice řezaly větvičky třešní/višní nebo jiných (brzy na jaře) kvetoucích stromů, které se pak daly do tepla domova. „Barborka“, která na Štědrý den vykvetla, přinášela do rodiny štěstí. Pokud vykvetla Barborka děvčeti na vdávání údajně věštila svatbu v následujícím roce.

Mikuláš – zatímco Barborky už téměř vymizely, Mikuláš ve společnosti anděla a čerta je pevnou tradicí. Samotný rituál vychází z mýtu o svatém Mikuláši, který proslul mimo jiné svou štědrostí. Jeho smrt spadá (podle legendy) na 6. prosince. Aby věřící uctili památku, rozdává se dětem v předvečer výročí dárky. Časem k Mikulášovi přibyl anděl a čert.

Lucie, noci upije (ale dne nepřidá) – dalším ze svátků, který však v novodobém světě již nemá své opodstatnění byla svatá Lucie, jejíž svátek původně spadal na 20. 12., tedy na slunovrat, odtud známá pranostika. Po změně kalendářů se svátek přesunul na 13. 12. Byl to den, kdy začal zákaz předení (platil obvykle až do 6. 1.). V dávných dobách chodily Lucie kontrolovat domácnosti, že žena nepřede.

Autor: Markéta Palatin