Nová práce bývá často nadějí na lepší zítřky. Může ovšem představovat i určitý stres, který je naprosto normální u každého, kdo mění zaměstnání. Zpravidla vychází z očekávání, nejistoty či neznalosti. Vše se dá ale zvládnout s větším klidem, pokud se (nejen) na svou psychiku bedlivěji zaměříte. Pak bude váš profesní start o to příjemnější.

Gestalt terapie jakožto forma psychoterapie není mezi lidmi až tak moc známá. Přitom mívá skvělé výsledky zejména s ohledem na sebeuvědomění a sebeřízení. Její hlavní myšlenkou je zaměření se na přítomný okamžik. Díky této metodě můžete dokonce najít svou cestu, pokud se ocitnete na životní křižovatce, nebo si ujasnit to, co v životě opravdu chcete – jen a pouze vy!

Kvalitní sociální vazby jsou pro člověka velmi důležité, neboť díky nim může pociťovat bezpečí, sounáležitost, porozumění i lásku. Obecně existuje hned několik způsobů, jak je můžete posilovat. Jedním z nich je hudba, která spojuje lidi už od nepaměti. Zjistěte společně s námi, jakými konkrétními způsoby mohou libé tóny upevňovat mezilidské vztahy.

Mozkové vlny jsou známé také jako neuronové oscilace. Jsou to jakési vzorce nervové aktivity centrálního nervového systému. Opakují se a jsou rytmické. I když je meditace považována spíše za nástroj duchovní praxe, má prokazatelné pozitivní dopady na celý náš organismus. Tedy i na fyzické zdraví. Jak je to možné?

Muzikoterapie je poměrně moderní označení, avšak hudba se od pradávna používala k tomu, aby lidem pomohla vypořádat se s jejich pocity a k lepšímu propojení sám se sebou. Vzhledem k tomu, že má hudba nesporný silný vliv na lidské emoce, pomáhá zvyšovat i neurochemikálie v mozku. Což jsou látky, které nám přinášejí dobrý pocit a potěšení. Ne náhodou je proto muzikoterapie zařazena mezi oficiální terapeutické metody.

Jedno poupravené přísloví říká, že “co můžeš udělat dnes, můžeš udělat i zítra”. Přesně taková je prokrastinace. Téměř až chorobné odkládání úkolů nás ale může časem začít pořádně ničit. Prokrastinace však za sebou může skrývat i syndrom vyhoření. Kdy úkoly odkládáme, protože už zkrátka nemůžeme. Jak se s prokrastinací poprat?

Záchvaty vzteku bývají obvyklé v dětství a dle psychologů nejsou ničím nenormálním. Daly by se také nazvat jakousi běžnou součástí vývoje dítěte. Ti nejmenší se teprve společensky přijatelnému chování učí a neumí tedy své emoce ovládat tak dobře, jako dospěláci. Když však takovéto výbušné stavy přetrvají do oné dospělosti, bývají považované okolím za problematické. Svou roli má v tomto ohledu mnoho různých faktorů. Zjistěte společně s námi, co ovlivní projevy vzteklosti v dospělém věku a jak se k nim případně postavit.