Odcizení ve vztahu se sourozencem může přijít kdykoliv. Lze ho napravit?

Věděli jste, že mnoho dospělých sourozenců se k obnově vztahu vrací až v pozdějším věku – například po smrti rodičů nebo ve chvíli, kdy mají více času a prostoru věnovat se rodině?

Co nejčastěji způsobuje odcizení ve vztahu se sourozencem

Odcizení ve vztahu se sourozencem se většinou nerozvine ze dne na den. Často za ním stojí směs různých vlivů – od zážitků z dětství až po rozdílné životní cesty v dospělosti. Každý sourozenecký vztah je jedinečný, a právě proto ho ovlivňuje rodinné prostředí, povahové rysy, komunikace i schopnost empatie. Níže najdete nejčastější důvody, proč k této situaci vůbec může docházet:

• Dětství a rivalita mezi sourozenci: sourozenecká žárlivost, soupeření o pozornost rodičů nebo pocit, že jeden z dětí dostává více lásky či podpory, mohou zanechat hluboké stopy, které se přenášejí i do dospělosti.
• Preferování jednoho dítěte rodiči: tento faktor patří mezi nejbolestnější zdroje napětí – často vede k pocitu křivdy a dlouhodobému odcizení ve vztahu se sourozencem.
• Nedostatek komunikace a empatie: rozdílné povahy, hodnoty nebo životní tempo mohou způsobit, že si sourozenci přestanou rozumět, míjí se nebo se jim společný jazyk zcela vytratí.
• Duševní zdraví a závislosti: deprese, úzkosti, závislosti či jiné psychické potíže dokážou mezi sourozence postavit bariéry, které je těžké překonat bez odborné pomoci.
• Nevyřešené konflikty: staré hádky, bolestné komentáře nebo zraňující situace, které se jen „zametly pod koberec“, mohou po letech vyústit v chlad či naprosté ticho.
• Životní změny a fyzická vzdálenost: stěhování do jiného města či země, odlišné priority, politika nebo rozdílné přístupy k rodičovství – to vše může postupně vytvořit propast.
• Nerovnováha v péči o stárnoucí rodiče: když jeden sourozenec nese hlavní tíhu péče a druhý se distancuje, často to vede k hlubokému pocitu nespravedlnosti.
• Manipulace či ztráta důvěry: lži, využívání nebo manipulativní chování — to jsou situace, které dokážou vztah nenávratně poškodit.
• Fyzické či emocionální zneužívání: jakákoli forma zneužití je závažným důvodem, proč se sourozenci někdy musí od sebe zcela odpojit, aby ochránili své psychické zdraví.

Jak poznat, že je odcizení ve vztahu se sourozencem vážné

Když mezi dvěma sourozenci začne vznikat citelný odstup, může jít o víc než jen běžné neshody. Odcizení ve vztahu se sourozencem se obvykle projevuje postupnou ztrátou kontaktu, úbytkem důvěry a narůstající emocionální vzdáleností. Dle studií nejde o ojedinělý jev – až 28 % dospělých uvádí, že si během života prošli alespoň jednou epizodou sourozeneckého odcizení. Výzkumy zároveň potvrzují, že tento stav může mít dlouhodobý vliv na psychickou pohodu, sebevědomí či rodinné fungování. Důležité signály, že odcizení je vážnější, tedy zahrnují:

• trvalý nedostatek kontaktu nebo velmi řídkou komunikaci,
• opakované epizody vzájemného odtažení,
• silné spouštěče v podobě zneužití, závažných konfliktů či rodinných krizí,
• a viditelný dopad na psychickou pohodu jedné nebo obou stran.

Cesty, jak odcizení ve vztahu se sourozencem začít napravovat

Máloco zasáhne tak hluboko jako ztráta vztahu s někým, s kým jsme sdíleli dětství. Odcizení ve vztahu se sourozencem je sice náročná zkušenost, odborníci se ale shodují, že existují způsoby, jak napětí zmírnit, porozumět jeho příčinám a případně zkusit vztah pozvolna obnovit. Vyžaduje to ovšem čas, otevřenost, respekt i odvahu udělat první krok a také přijetí, že cesta k usmíření nebývá přímočará. Jak postupovat?

1. Zkuste pochopit příčinu odcizení ve vztahu se sourozencem. Ujasněte si, co konflikt vyvolalo, jaká byla vaše role a jaké emoce v tom hrály roli. Sebereflexe je zásadní.
2. Udělejte první jemný krok. Pokud se na to cítíte, můžete sourozenci napsat jednoduchou a nenátlakovou zprávu, například: „Myslel/a jsem na tebe a rád/a bych s tebou znovu navázal/a kontakt.“
3. Mluvte o sobě, ne proti druhému. Používejte „já“ výroky, které vyjadřují vaše pocity, aniž by obviňovaly – například: „Cítil/a jsem se smutně, když jsme spolu přestali být v kontaktu.“
4. Naslouchejte bez přerušování. Dejte prostor i sourozenci, aby sdílel svůj pohled. Pochopení obou stran bývá základním kamenem obnovy vztahu.
5. Pokud je to na místě, omluvte se. Upřímná omluva sama o sobě svět nespasí, ale může otevřít dveře k uzdravení.
6. Buďte realistický/á. Někdy nejde vrátit se k tomu, jaký vztah býval. Je ale možné budovat nový, zdravější kontakt.
7. Požádejte o podporu, pokud je situace náročná. Terapeut nebo rodinný poradce může pomoci zvládnout napětí a bezpečně otevřít citlivá témata.
8. Nastavte hranice, které chrání vaše duševní zdraví. Pokud vás sourozenec opakovaně zraňuje, je důležité vědět, kam až chcete vztah pouštět.
9. Dopřejte procesu čas. Obnova po odcizení ve vztahu se sourozencem je pozvolná. Malé kroky a trpělivost bývají nejúčinnější.
10. A pokud se vztah nezlepší, přesto to přijměte. Někdy je nejzdravější cestou smířit se s realitou a zaměřit se na vlastní životní pohodu.

Autor článku: Iveta Reinisch