Karate jako japonské bojové umění známé po celém světě

Karate patří mezi tradiční asijská bojová umění, která se rozšířila po celém světě. V současné době existuje velké množství nejrůznějších stylů, soutěžních disciplín, škol i technik, jde o pestrý a rozmanitý bojový sport. Karate má řadu svých příznivců také u nás, pořádají se i mistrovství a také prestižní lokální soutěže. Víte, jak a kde japonské bojové umění karate vzniklo? Jaké existují styly? Chtěli byste vědět, jak je to s pásky, které mají bojovníci na sobě?

Co je to karate

Slovo karate se běžně překládá jako volné ruce. Jde o systém japonského bojového umění, který, stejně jako všechna asijská bojová umění, je původně spjat s východními filozofiemi. Nejčastěji se v karate používají techniky úderů a seků rukama a kopů nohama, v závislosti na stylu se však uplatňují různorodé techniky včetně hodů a pák. Ačkoliv je dnes karate rozšířeno po celém světě a u mnohých je považováno spíše za sport než bojové umění, stále se ctí základní principy a tradice, které s karate souvisí.

V rámci tréninků i soutěží se cvičí jak individuální karate, tzv. kata, během kterého jde o kvalitu a rozmanitost prováděných technik, tak kumite, což je boj proti soupeři. V moderní době má karate všestranné využití. V Japonsku se stále vyučuje jako účinný prostředek sebeobrany. Je součástí výcviku policistů a ozbrojených sil. Současně je rozvinutým a plnohodnotným sportem, který má posilovat fyzickou i mentální stránku.

Historie karate

Ačkoliv je karate japonským bojovým uměním, které vzniklo na ostrově Okinawa, vychází z tisícileté tradice čínských bojových umění, především čínského kung-fu - wushu. Toto bojové umění se v Číně pěstovalo od 6. století a postupně se vyvíjelo, vznikaly nové techniky a zvířecí styly, při kterých se napodoboval pohyb jednotlivých zvířat.

Na ostrov Okinawa se bojové umění dostalo během 14. století. V té době se rozvíjel obchod s Čínou a s ním se přenesly i nejrůznější zvyky, tradice a také bojové techniky. Na počátku 17. století došlo k okupaci ostrova japonskou armádou a obyvatelé Okinawy se bránili s využitím svých vlastních technik bojového umění tode, které kombinovali s čínským kung-fu. Vznikl tak bojový styl, označovaný nejprve jako te, později karate.

Díky čínskému původu se bojové umění po dlouhou dobu označovalo jako „čínská ruka“, až moderní mistr bojového umění Gičin Funakoši pozměnil název na „prázdná ruka“. Široké veřejnosti byl již hojně rozvinutý a propracovaný bojový styl představen v Japonsku v roce 1922, kde byl Funakoši, pedagog okinawské školy, vyzván k výuce. V roce 1949 vznikla JKA – Japonská asociace karate. Po druhé světové válce se karate přesunulo do USA a poté do celého světa. Již v 50. letech byla ustanovena první sportovní pravidla karate.

Styly karate

Během rozvoje bojového umění vznikla celá řada stylů, vždy pod vedením jiného karate mistra. Nejznámějším a nejrozšířenějším stylem karate je Šótókan, který založil již několikrát zmiňovaný mistr a učitel Gičin Funakoši. Škola Šótókan i jiné styly rozdělují tréninky zpravidla do tří částí, a to na kihon, což jsou všeobecné základy umění, dále kata a kumite. Můžeme se setkat i s dalšími styly karate, jako například Šító-rjú, Gódžú-rjú nebo Kjokušin, což je nejtvrdší bojový styl karate.

Kata

Jednou z částí Šótókan školy karate je tzv. kata, neboli provádění vzorů pohybů. Během provádění cvičení kata dochází k boji s imaginárním protivníkem, jedná se tak o stínový způsob boje. Během kata se cvičí technické provedení jednotlivých hmatů a úderů, přechází se mezi postoji, trénuje se útok i obrana. Každá kata začíná a končí úklonou a má přesně danou délku i obsah.

Kumite

Zatímco během části kata se individuálně trénují jednotlivé hmaty a pohyby, během kumite dochází ke skutečnému boji se soupeřem. Kumite slouží jednak k rozvoji a zdokonalení technik, jednak jde současně o soutěžní disciplínu. Během kumite se uplatňují a zdokonalují pohyby, naučené během kata.

Pásky v karate

S karate a dalšími druhy bojového umění neodmyslitelně souvisí nošení pásků. Ty mají různé barvy podle toho, jak je daný jedinec zkušený a jak dlouho se karate věnuje. Je třeba říci, že jednotlivé školy využívají rozdílná barevná označení. Barvy mají přitom hlubokou symboliku a spirituální význam. Podle organizace SKIF (Shotokan Karate-do International Federation) mají naprostí začátečníci pásek bíle barvy. Začátečník se označuje jako tzv. kyu, čili žák. Existuje 9 žákovských kategorií, které se liší barvou. Od zmíněné bílé přes žlutou, červenou, zelenou, modrou, fialovou a hnědou. Jakmile se z žáka stává mistr a získává mistrovský technický stupeň, označený dan, stává se nositelem pásku černé barvy.

Karate není pouhý bojový sport, jde o propracované bojové umění, neodmyslitelně spjaté s filozofií a pozitivním přístupem k životu. Pokud se chcete jen naučit účinné hmaty, které ochromí protivníka, karate sice tento účel splní, ale ztratí tak velkou část svého potenciálu. Pomocí karate se můžete naučit mnohé o sobě samém a zdokonalit se v umění koncentrace a soustředění. Na území ČR je řada karate klubů a asociací, takže začít se tomuto umění věnovat není vůbec těžké. Karate je určeno pro osoby všech věkových kategorií, nízký ani vysoký věk není u karate překážkou.