Digitální empatie jako terapeutický nástroj 21. století. Skutečně to funguje?

Právě empatie může, podle mnohých odborníků, být základním kamenem léčby duševního zdraví. Údajně je právě empatie nezbytnou a často i jedinou postačující podmínkou v terapii. Vytváří totiž pocit důvěry, snižuje negativní pocity i emoce a posiluje sebevědomí. Jak nám ale v tomto směru mohou pomáhat digitální zařízení?

Digitální empatie přes telefon a počítač

Digitální aplikace pro duševní zdraví zažívají nyní opravdový průlom. A právě hlavní roli zde hraje umělá inteligence. Dokáže totiž napodobit lidskou konverzaci. V poskytování terapií se tedy zdá být velice přínosná. Zatímco psychologové, psychiatři a koučové jsou nyní doslova zahlceni prací, umělá inteligence na vás bude mít vždy čas. A rozhodně déle než jednu hodinu, což je obvykle strávený čas u terapeuta. Navíc vás to nebude stát vůbec nic nebo jen drobný poplatek na využívání AI. 

Digitální empatie překonává očekávání

Přesto, že umělá inteligence nemůže nic cítit, tím méně empatii k člověku, přesto dokáže pomáhat. Je prokazatelně schopna člověku ulevit od negativních myšlenek i pocitů. Z testů, které prováděli odborníci však vůbec nezáleží na tom, zda si povídáte s živým nebo umělým terapeutem. Pozitivní dopad na duševní zdraví může být úplně stejný.

V testech dokonce někteří lidé odpověděli, že jim umělá integence pomohla mnohem více, neboť právě žádnou empatii nepociťovali od svých blízkých či přátel. Zato umělá inteligence vyjádřila pochopení, nabídla vřelost a navrhla mnoho způsoby, jak se zbavit myšlenek, které spouští negativní pocity. Tato zjištění tak naznačují, že AI může být v empatii ve skutečnosti mnohem lepší než lidé.

Digitální empatie: Klíč k uzdravení?

Testeři, kteří se účastnili výzkumů, se rychle zlepšili a uváděli, že se cítí mnohem lépe. Navíc se jejich duševní zdraví začalo velice rychle vylepšovat, prakticky během pár dnů. Studie výsledků s kognitivní terapií nebo antidepresivy uvádějí srovnatelné změny až po mnoha měsících léčby. Z výzkumů tak vyplývá, že se digitální zařízení dokáží do člověka skvěle “vcítit”. I když změny, které u testerů nastaly, neměli kořeny pouze v empatii. Roli hrály i další faktory. Jako jsou tipy pro zlepšení duševního zdraví, nové nápady a podobně. Vzhledem k pokrokům, jaké AI doposud udělala, experti slibují, že se v blízké budoucnosti můžeme v tomto směru těšit na ještě výkonnější a lepší aplikace.

Digitální empatie a výzkumy

Vědci se Stanfordská univerzity zkoumali vliv virtuální reality na vnímání a myšlení lidí. Vymysleli proto zážitkovou aplikaci Staň se bezdomovcem a nechali testery, aby si ji vyzkoušeli. Zkoumanou oblastí byla právě míra empatie. Ta vlivem virtuálního zážitku značně vzrostla. Z výzkumu vyšlo jednoznačně najevo, že i virtuální realita je velice silným komunikačním prostředkem.

Důvod může být i ten, že pracuje s vizuální i zvukovou složkou. Navíc má schopnost člověka naplno pohltit a nedovolí mu rozptýlení. V tomto směru však existuje i reálná hrozba, že jak virtuální realita, tak i umělá inteligence mohou být použity k propagandě, šíření nenávistných informací nebo falešných zpráv.

Autor článku: Monika Poledníková