Pažitka pobřežní nebo také lidově šnytlík, má v české gastronomii pevné místo. Pro svou cibulovou chuť je s oblibou užívaná zejména do pomazánek a dipů. Použít se dá tato rostlina jak v čerstvé, tak i v sušené podobě.

Dobromysl obecná nebo také oregano se řadí do kategorie středomořských bylinek. Chuťově se podobá majoránce a tymiánu. Bylina se užívá jak sušená, tak čerstvá. Využití má nejen v gastronomii, ale i v lidovém léčitelství.

Citronová tráva by se dala zařadit do kategorie tropických rostlin. Hojně se pěstuje například na Srí Lance, ve střední Africe, v Brazílii, Guatemale, USA, jižní Indii a západní Indii. Již samotný název napovídá, že tato rostlina oplývá svěžím aroma, které je podobné všem známému citronu.

Hřebíček se získává z tropického stromu zvaného hřebíčkovec kořenný. Ten se nejvíce vyskytuje v oblasti Indonésie již od dob starověku. Je tedy zřejmé, že toto aromatické koření lidé používali již od pradávna. Hřebíčkem ochucovali své pokrmy a taktéž jej uplatnili v lidovém léčitelství.

Bazalka pravá je omamně vonící bylinka, která se hojně používá v leckteré mezinárodní kuchyni. Nejvíce však v Itálii. Ovšem i tuzemští kulinářští nadšenci jí přišli na chuť. V podstatě jako každá bylinka, má využití nejen v gastronomii, ale také v lidovém léčitelství.