Papája je božské zdravé ovoce. Věděli jste však, že její semena je možné využít jako náhražku pepře?

Papája obecná je rostlina připomínající strom. Jde však o mohutnou bylinu s dutou, skořicově zbarvenou lodyhou, která neobsahuje dřevo. Je jediným druhem v čeledi papájovité. Jedná se o teplomilnou rostlinu, jež se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech a její domovinou je Střední Amerika. Název papája se vžil i pro plody rostliny, jež připomínají tykev a mohou mít různý tvar i velikost. Některé plody dosahují hmotnosti až deset kilogramů. 

Může se papája pěstovat i v našich podmínkách?

Papája dorůstá výšky až deset metrů, jen kmen má v průměru až třicet centimetrů, k vrcholu se zužuje. Na vrcholu jsou pak opadavé žlutozelené listy. Právě takové uspořádání dodává papáji vzhled palmy. Papája plodí třetím rokem a během roku vyprodukuje 30 až 150 plodů. Dožívá se 25 let v přirozeném prostředí. Na plantážích je likvidována po šesti až sedmi letech. Dobrou zprávou je, že si papáju můžete zkusit vypěstovat i doma ze semen. Vyžadovat bude teplo a vysokou vzdušnou vlhkost. A také pravidelnou zálivku. V létě vydatnou, v zimě mírnou. Navíc přes zimu nesmí teplota klesnout po 15 stupňů Celsia.

Papája ukrývá šťavnaté bobule skvělé chuti

Plodem papáji jsou bobule vážící půl až deset kilogramů. Bobule obsahují šťavnatou dužninu tři až čtyři centimetry silnou. Dužnina má žlutou, oranžovou až karmínově červenou barvu a ve zralosti medově nasládlou chuť. V bobulích ve středové dutině se nachází velké množství semen pepřovité chuti. Semena jsou drobná, asi pět milimetrů velká, černošedé barvy a obalená rosolovitým míškem. V jednom plodu jich je 1 000 až 1 500. Stejně jako kmen i plody jsou prostoupené mléčnicemi a v nezralém stádiu produkují po naříznutí latex. Latex z plodů i kmene obsahuje velké množství látky papainu a využívá se například na výrobu léků a doplňků stravy.

Papája: semena místo pepře?

Semena papáji se po rozdrcení skutečně používají jako náhražka pepře. Obsahují však také látky, které jsou přírodním prostředkem proti parazitům (hlístům), a to i preventivně. Mají antivirový, antibakteriální a protirakovinný účinek. Jsou známé i protizánětlivými vlastnostmi, které předcházejí artritidě, bolesti kloubů a jiným zánětlivým stavům. Ovšem vyvarovat semínkům (stejně jako celé rostlině) by se měly těhotné a kojící ženy. Důvodem je to, že semena působí abortivně, což znamená, že vyvolávají potrat.

Papája pro zdraví

Papája obsahuje mnoho cenných látek. Jednou z nich je právě proteolytický enzym papain, jenž štěpí bílkoviny v potravě na aminokyseliny a zabezpečuje tvorbu trávicích enzymů, čímž pomáhá při špatném trávení, překyselení žaludku, žaludečních a dvanácterníkových vředech a při pálení žáhy. Rostlina dále obsahuje velké množství vitamínu C, a to 60 miligramů na 100 gramů plodu, což je podobné množství, jako obsahuje citrón.

Také v ní najdeme beta-karoten a menší množství vitamínů skupiny B. Z minerálních prvků je zde ve větší míře zastoupen draslík, vápní, hořčík, fosfor a minerály s menším podílem jako železo, měď, sodík. Papáju ovšem nesmí konzumovat ani užívat ve formě přírodních doplňků stravy pacienti s poruchou srážlivosti krve. U citlivějších osob se pak může objevit i alergická reakce.

Papája na talíři

V kuchyni se papája používá především čerstvá. Konzumuje se zbavená slupky a semen. Je vhodná jako dezert po obědě nebo jako snídaně. Podává se jen pokapaná citronem či limetkou pro zvýraznění chuti. Je také vynikající v ovocných i zeleninových salátech, dezertech, koktejlech a zmrzlinách. Může se ale přidávat i k masům, rybám či mořským plodům. Nezralé plody se musí vařit. Ze zralých plodů lze připravit i marmeládu.

Autor článku: Monika Poledníková