Ješitnost se netýká jen mužů. Jak ovlivňuje náš život?

Psychologové tvrdí, že ješitnost v malé míře určitě neškodí. Může například podnítit větší touhu po sebepéči a podpořit úsilí směřující k vytouženému cíli. Když je jí ale přespříliš, mění člověka v narcistu posedlého vlastní image.

Co je ješitnost a proč je u některých lidí patrnější?

Ješitnost je osobnostní rys charakterizovaný potřebou obdivu, pocitem nadřazenosti a tendencí k manipulaci ostatních. Lidé s ješitností často trpí narcisistickou poruchou osobnosti, která postihuje asi 1 až 2 % populace, přičemž muži jsou diagnostikováni častěji než ženy. K rozvoji této vlastnosti mohou přispět genetické predispozice nebo způsob výchovy v dětství – ješitní lidé bývali zpravidla jako děti až přehnaně chváleni svým okolím, nebo jim nebyly stanoveny dostatečné hranice.

Liší se nějak ješitnost u mužů a žen?

Projevy ješitnosti bývají u mužů a žen zpravidla identické, najít v nich však můžeme nepatrné rozdíly.

Jaké bývají ješitné ženy

U dam nemusí být ješitnost na první pohled patrná. Její projevy jsou ale stejně škodlivé jako u mužů. Pro ješitnou ženu je tedy typická:

• emocionální manipulace
• potřeba neustále kontroly – především ve vztazích s ostatními
• závislost na uznání a chvále
• přecitlivělost na kritiku
• neschopnost se omluvit
• potřeba se porovnávat s ostatními dámami

Zajímavé také je, že některé ženy svou ješitnost často skrývají za falešnou slabost nebo zranitelnost, což jim pomůže získat kontrolu nad situacemi a lidmi bez negativní pozornosti.

Jací bývají ješitní muži

O ješitnosti u mužů se hovoří ve společnosti mnohem častěji – někteří pánové chtějí zkrátka působit jako „alfa samci“. Zpozorovat tedy u ješitných pánů můžeme:

• přehnané sebevědomí a dominantní chování
• manipulativní techniky vůči okolí
• potřebu obdivu a respektu
• neschopnost se omluvit
• přecitlivělost na kritiku

Lze se ješitnosti zbavit?

Ješitnost lze řešit, pokud se dotyčný sám chce změnit. Důležité tedy jsou následující kroky:

1. Upřímná sebereflexe: ta souvisí především s přiznáním si vlastních chyb, položit si můžete třeba otázky typu „Musím mít vždy pravdu?“, „Proč mě jisté situace vždy rozhodí?“ nebo „Bojuji za spravedlnost nebo za svoje ego?“
2. Trénink přijímání konstruktivní kritiky: aby ješitnost negativně neovlivňovala váš život, je důležité umět přijímat i negativnější názory zvenčí – když vás tedy někdo zkritizuje, neberte to hned jako útok a spíš se zamyslete nad tím, co byste mohli na sobě zlepšit.
3. Oceňování druhých: ješitnost ve vás přestane bobtnat, když dokážete ocenit své okolí – nezdráhejte se tedy někoho za něco dobrého pochválit.

S rozvojem osobnosti a odbouráním nadměrné ješitnosti pak mohou pomoci i psychologicky laděné knihy, přednášky, videa či specializované kurzy. Pokud však ješitnost souvisí i s hlubšími psychickými obtížemi, je vhodné zvážit konzultaci s psychologem, terapeutem nebo koučem.

Fakta o ješitnosti na závěr

• Ješitnost u lidí v poslední době podporují zejména sociální sítě. Na těchto veřejných platformách tak mohou ješitové hledat obdiv, uznání a sebeprezentaci. Také se pak porovnávají s ostatními, zda nejsou bohatší, hezčí nebo úspěšnější.
• Ješitnost se také stala oblíbeným tématem v literatuře. Některá díla tedy nesou morální ponaučení, které varuje čtenáře před nebezpečím nadměrné pýchy a sebestřednosti. 
• Na ješitnosti nejvíce vydělává kosmetický a módní průmysl, který investuje miliardy do marketingu produktů slibujících zlepšení vzhledu.

Autor článku: Iveta Reinisch