EMG vyšetření: Poškození nervů odhalí rychle a přesně. Co vás čeká? 

První návštěva neurologie bývá pro mnoho lidí spojena s nejistotou, zvlášť když lékař doporučí EMG vyšetření. Zkratka EMG znamená elektromyografie a jde o specializované vyšetření, které hodnotí, jak dobře fungují nervy a svaly. Díky němu lze odhalit, zda jsou potíže způsobené poškozením nervů, onemocněním svalů nebo například útlakem nervu. Výsledky pomáhají neurologovi určit další postup léčby a často také vyloučit závažnější neurologická onemocnění.

Co je EMG vyšetření a co odhalí

EMG vyšetření v oboru neurologie slouží k posouzení elektrické aktivity svalů a rychlosti vedení nervových vzruchů. Nervy totiž přenášejí signály z mozku a míchy do svalů. Pokud jsou poškozené nebo stlačené, přenos informací se zpomaluje nebo narušuje. Právě EMG vyšetření dokáže tyto změny zachytit a pomáhá přesně určit místo i rozsah postižení.

Neurologické EMG vyšetření

Na EMG vyšetření odesílá neurolog nejčastěji při dlouhodobém brnění končetin, necitlivosti, svalové slabosti, bolestech vystřelujících do rukou nebo nohou či při podezření na poškození nervů po úrazu. Vyšetření se využívá také při diagnostice syndromu karpálního tunelu, výhřezu meziobratlové ploténky, polyneuropatie, některých svalových onemocnění nebo onemocnění motorických neuronů. EMG pomáhá rozlišit, zda je příčina obtíží v nervech, svalech nebo v páteři.

Jak EMG vyšetření probíhá?

EMG vyšetření se obvykle skládá ze dvou částí. Nejprve lékař zkoumá vedení nervů pomocí malých elektrod přiložených na kůži. Ty vysílají krátké elektrické impulzy a měří, jak rychle a kvalitně nervy vedou signál. Druhou částí může být vyšetření tenkou jehlovou elektrodou zavedenou do vybraných svalů. Ta zaznamenává jejich elektrickou aktivitu v klidu i při pohybu. Celé vyšetření trvá přibližně 20 až 60 minut podle rozsahu vyšetřované oblasti.

Bolí EMG vyšetření?

Mnoho pacientů má z EMG vyšetření obavy, většina lidí ho ale zvládá bez větších potíží. Elektrické impulzy mohou být krátce nepříjemné a připomínají slabé štípnutí nebo cuknutí svalu. Jehličková část vyšetření bývá srovnávána s běžným odběrem krve nebo vpichem při očkování. Intenzita nepříjemných pocitů se liší podle citlivosti člověka i místa vyšetření, výrazná bolest však není běžná.

Co může EMG vyšetření odhalit?

Velkou výhodou EMG vyšetření je schopnost odhalit i změny, které nejsou patrné na rentgenu ani při běžném fyzikálním vyšetření. Lékař díky němu zjistí, zda jsou nervy poškozené, utlačené nebo zda problém vychází přímo ze svalů. Výsledky EMG pomáhají potvrdit nebo vyloučit řadu neurologických diagnóz, určit závažnost postižení a sledovat vývoj onemocnění i účinnost léčby. Právě proto patří EMG mezi základní diagnostické metody, bez nichž se moderní neurologie dnes neobejde.

Existuje alternativa k EMG vyšetření?

Bohužel přímá náhrada za EMG vyšetření v současné medicíně neexistuje. Každá diagnostická metoda totiž poskytuje jiné informace. Magnetická rezonance dokáže zobrazit páteř, meziobratlové ploténky nebo utlačené nervové kořeny, ultrazvuk zobrazí průběh některých periferních nervů a rentgen odhalí změny na kostech. Žádné z těchto vyšetření ale nedokáže posoudit, jak dobře nervy skutečně vedou elektrické vzruchy ani jak fungují svaly. Právě proto zůstává EMG vyšetření v neurologii nenahraditelnou metodou při diagnostice řady onemocnění nervů a nervosvalového systému. I tak lékař často kombinuje EMG s dalšími vyšetřeními, aby získal co nejpřesnější obraz o příčině potíží. 

Autor článku: Monika Poledníková