Den milovníků česneku: Proč je česnek jednou z nejcennějších potravin a ideální čas na jeho výsadbu 

Účinky česneku fascinují lidstvo už tisíce let. Ve starém Egyptě byl součástí jídelníčku dělníků stavějících pyramidy, tradiční čínská i ajurvédská medicína jej využívala při infekcích a pro posílení organismu. A pozadu není ani moderní medicína. Věda jednoznačně potvrzuje, že česnek obsahuje desítky biologicky aktivních látek, vitaminy skupiny B, vitamin C, selen, mangan či síru. Právě sirné sloučeniny dávají česneku typickou vůni a stojí za většinou jeho zdravotních přínosů.

Česnek jako přírodní podpora imunity

Nejcennější látkou, kterou česnek obsahuje, je alicin. Vzniká až po rozmáčknutí nebo nakrájení stroužku, kdy se spojí dvě původně oddělené látky. Alicin vykazuje výrazné antibakteriální, antivirové i protiplísňové účinky. Právě proto se česnek po generace používal při nachlazení, bolestech v krku nebo prvních příznacích viróz. Alternativní medicína doporučuje konzumovat syrový česnek pravidelně v menších dávkách, protože tepelnou úpravou se část účinných látek ztrácí. Citlivějším lidem však může syrový česnek dráždit žaludek, proto je vhodné začínat postupně.

Česnek prospívá srdci i cévám

Řada studií naznačuje, že pravidelná konzumace česneku může přispívat ke snižování krevního tlaku i hladiny LDL cholesterolu. Sirné látky zároveň podporují pružnost cév a mohou pomáhat omezovat vznik aterosklerózy. V lidovém léčitelství se pak česnek označuje za přírodní prostředek na „čištění krve“, i když moderní medicína tento pojem nepoužívá. Rozhodně se však odborníci shodují na tom, že zařazení česneku do pestré stravy může značně podpořit správnou funkci kardiovaskulárního systému.

Nejlepší druhy u nás pěstovaného česneku

Na českých zahradách se nejčastěji pěstuje ozimý česnek, který se vysazuje na podzim a sklízí začátkem léta. Vyniká vysokými výnosy, výraznou chutí i dobrou odolností vůči mrazům. Druhou možností je jarní česnek, který se sází až na jaře. Má obvykle jemnější chuť, bývá menší, ale často vydrží déle při skladování. Dalším rozdělením jsou paličáky a nepaličáky. Paličák vytváří květní stvol a mívá větší stroužky s výraznější chutí. Nepaličák květní stvol netvoří, má více drobnějších stroužků a bývá vhodnější pro dlouhodobé skladování.

Ideální čas pro sadbu česneku

Právě začátek října až první polovina listopadu představují ideální období pro výsadbu česneku. Půda už není přehřátá, ale zároveň není ještě nepromrzá. Stroužky díky tomu stihnou vytvořit kořeny, aniž by před zimou začaly růst listy. Nejlépe se česneku daří na slunném stanovišti s lehčí, dobře propustnou půdou. Nevysazuje se po cibuli, póru ani předchozím česneku, protože by se zvýšilo riziko chorob a škůdců. Vhodnými předplodinami jsou naopak hrách, fazole nebo okurky.

Návod na sadbu česneku

Pro výsadbu vybírejte pouze zdravé a pevné stroužky z kvalitních cibulí. Jednotlivé stroužky oddělte těsně před sázením, aby nevysychaly. Sázejte je špičkou vzhůru do hloubky přibližně šest až osm centimetrů. Mezi rostlinami ponechte rozestupy deset až patnáct centimetrů, mezi řádky zhruba třicet centimetrů. Po výsadbě není potřeba vydatně zalévat, podzimní vláhy bývá dostatek. Na jaře česnek ocení pravidelné pletí, přiměřenou zálivku při dlouhodobém suchu a u paličáků také včasné odstranění květních stvolů. Díky tomu rostlina nasměruje více energie do tvorby velkých a zdravých cibulí.

Autor článku: Monika Poledníková