Horolezectví a ferraty prospívají tělu i psychice. Jak začít a nepřecenit své síly?

Při lezení pracují svaly celého těla

Kdo někdy zkusil vylézt několik metrů po skále, dobře ví, že samotná síla paží nestačí. Při lezení se zapojují svaly zad, ramen, břicha, nohou i předloktí. Důležitou roli hraje střed těla. Pomáhá udržovat stabilitu při přenášení váhy mezi jednotlivými stupy.

Na rozdíl od mnoha běžných cviků vyžaduje lezení neustálé přizpůsobování pohybu terénu. Při lezení hledáte vhodné opory, měníte polohu těla a postupně se učíte využívat svou sílu efektivněji. Pravidelným tréninkem tak můžete zlepšovat svalovou vytrvalost, pohyblivost i koordinaci.

Podobné nároky kladou na tělo také ferraty. Jde o skalní trasy vybavené ocelovým lanem a často i kovovými stupy nebo žebříky. Jejich obtížnost se výrazně liší. Na jednodušších cestách vás čeká především chůze v náročnějším terénu, zatímco na strmých a převislých úsecích už budete potřebovat značnou sílu i vytrvalost.

Rovnováha a koordinace dostávají zabrat

Při běhu nebo jízdě na kole většinu pohybů pravidelně opakujete. Na skále je to jiné. S každým dalším krokem hledáte správnou polohu chodidla, přenášíte váhu těla a zapojujete různé svalové skupiny.

Při lezení tak přirozeně trénujete rovnováhu, koordinaci a vnímání polohy vlastního těla. Tyto schopnosti se vám hodí i v běžném životě, například při chůzi po nerovném terénu.

Pokud s lezením začínáte, pravděpodobně se budete zpočátku příliš spoléhat na sílu paží. Postupně se ale naučíte více využívat nohy, držet tělo blíže ke skále a šetřit energií. Díky správné technice navíc snížíte riziko přetížení svalů a šlach.

Při lezení zapomenete na každodenní starosti

Lezení vyžaduje pozornost. Při hledání dalšího stupu, kontrole rovnováhy nebo plánování postupu zbývá méně prostoru pro přemýšlení o pracovních povinnostech a běžném stresu.

Pro řadu lidí je právě tento intenzivní kontakt s přítomným okamžikem jedním z hlavních důvodů, proč se ke skalám vracejí. Významnou roli hraje také pobyt v přírodě, fyzická aktivita a dobrý pocit ze zvládnuté výzvy.

S každým zvládnutým úsekem získáváte větší jistotu a důvěru ve vlastní schopnosti. Obtížnost trasy ale vždy přizpůsobte svým zkušenostem a kondici. Pokud si vyberete příliš náročnou cestu, místo radosti z lezení vás čeká stres, vyčerpání a zbytečné riziko úrazu.

Zdravotní přínosy mají své hranice

Při horolezectví dostávají zabrat hlavně prsty, zápěstí, lokty a ramena. Příliš intenzivní trénink nebo nesprávná technika zvyšují riziko přetížení šlach a dalších měkkých tkání. Na ferratách se navíc musíte vypořádat s dlouhodobou fyzickou námahou, horkem a rizikem dehydratace či pádu.

S lezením začínejte pozvolna a obtížnost zvyšujte postupně. Před výstupem se zahřejte a rozhýbejte klouby, po náročném výkonu dopřejte tělu dostatek času na regeneraci. Nepodceňujte ani bolest, výraznou únavu nebo nejistotu při pohybu. V takových chvílích raději zpomalte nebo lezení ukončete.

Máte srdeční onemocnění, výrazné problémy s rovnováhou nebo potíže s pohybovým aparátem? Před náročnějším lezením se poraďte se svým lékařem.

Na ferratu patří kondice, zkušenosti i správné vybavení

Ferraty působí díky pevnému jisticímu lanu přístupněji než klasické horolezectví. Nenechte se ale zmást. I na zajištěné cestě hrozí vážný pád, proto nepodceňujte správné vybavení ani jeho používání.

Základem je lezecký úvazek, přilba a ferratový set s tlumičem pádu. Ten při pádu snižuje sílu nárazu, ale před zraněním vás zcela neochrání. Při výběru se řiďte pokyny výrobce, zejména doporučeným hmotnostním rozsahem. Před každým výstupem také zkontrolujte stav vybavení.

Každý typ lezení vyžaduje jiné horolezecké vybavení. Na ferratách potřebujete především správné jištění, zatímco při klasickém skalním lezení se způsob zabezpečení odvíjí od charakteru cesty.

Na první ferratu se vydejte se zkušeným instruktorem. Naučí vás správně používat ferratový set, bezpečně přecvakávat karabiny a pohybovat se ve skupině.

Obtížnost trasy rozhoduje o celém zážitku

Při plánování výletu se nezaměřujte jen na délku ferraty. Zohledněte také její obtížnost, převýšení, délku přístupové trasy a možnosti bezpečného sestupu. I krátký, ale fyzicky náročný úsek vás dokáže vyčerpat více než delší cesta s mírným sklonem.

S orientací v obtížnosti vám pomůže Mezinárodní horolezecká federace UIAA. V různých zemích se totiž setkáte s odlišnými stupnicemi hodnocení. Před výstupem si proto ověřte, co konkrétní označení znamená a zda trasa odpovídá vašim zkušenostem.

Nezapomeňte sledovat ani předpověď počasí. Mokrá skála klouže a bouřka představuje na ferratě vážné nebezpečí. Do batohu si přibalte dostatek vody, jídlo, vhodné oblečení a základní vybavení pro případ nečekaných komplikací.

Horolezectví a ferraty vám pomohou zlepšovat kondici, odreagovat se a užít si aktivní pobyt v přírodě. Začínejte však s jednoduššími trasami, zdokonalujte techniku a nepřeceňujte své síly. Díky tomu si lezení užijete bezpečněji a na další výstup se budete těšit.