Co děti v mateřské škole skutečně potřebují? Hru, pohyb, důvěru a prostor být samy sebou

MŠ Dvořákova 1138 Brandýs

Právě na bezpečné prostředí, individuální tempo dítěte, vztahy, tvořivost a pohyb klade důraz Mateřská škola Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Dvořákova 1138. Škola působí také na detašovaném pracovišti v Třebízského ulici a její ředitelkou je Mgr. Jana Olšová. MŠ Dvořákova. O tom, co děti předškolního věku skutečně potřebují a proč by se školka neměla změnit v „malou základní školu“, jsme připravili rozhovor s její ředitelkou.

Co podle vás dítě potřebuje nejvíce, aby se v mateřské škole cítilo dobře?

Především potřebuje pocit bezpečí. Dítě musí postupně získat jistotu, že prostředí zná, že ví, na koho se může obrátit a že ho dospělí respektují. Teprve když se cítí dobře, má přirozenou chuť objevovat, zapojovat se do činností a navazovat vztahy.
Proto je pro nás důležitá atmosféra ve třídě. 

Jak může školka pomoci dítěti zvládnout první odloučení od rodičů?

Každé dítě reaguje jinak. Některé se zapojí prakticky okamžitě, jiné potřebuje mnohem více času. Proto podle mě není vhodné porovnávat, že jedno dítě po týdnu nepláče a druhé ano. Důležitá je předvídatelnost. Dítě postupně poznává prostředí, denní režim, učitelky i ostatní děti. Pomáhá také klidný přístup rodiče. Pokud dítě cítí, že rodič školce důvěřuje, může pro něj být přechod jednodušší. Cílem není dítě „otužit“ tím, že jeho emoce přehlédneme. Potřebujeme mu pomoci, aby novou situaci postupně zvládlo.

Co si máme představit pod individuálním přístupem, když je ve třídě více dětí?

Individuální přístup neznamená, že učitelka pracuje celý den s každým dítětem zvlášť. Jde spíše o to, že vnímá jeho věk, tempo, schopnosti, zkušenosti a momentální potřeby. Stejný úkol proto nemusí být pro všechny děti stejně náročný. Jedno dítě potřebuje více podpory, druhé může dostat složitější variantu. Někdo se nejlépe zapojí při společné aktivitě a někdo se nejprve potřebuje dívat. Naše vzdělávání proto kombinuje individuální, skupinové i společné činnosti a nabídku přizpůsobujeme možnostem jednotlivých dětí. 

Vaše třídy jsou věkově smíšené. Co to dětem přináší?

Věkově smíšená skupina může být v mnoha situacích velmi přirozená. Připomíná například sourozenecké prostředí. Mladší děti mají možnost pozorovat starší, napodobovat je a učit se od nich. Starší zase dostávají příležitost pomoci mladším a uvědomovat si vlastní schopnosti. Samozřejmě to neznamená, že mají všechny děti dělat totéž. Právě u smíšené třídy je ještě důležitější rozlišovat obtížnost aktivit a respektovat vývojovou úroveň dítěte.

Proč je hra v předškolním věku tak důležitá? Co se při ní dítě vlastně učí?

Někdy máme tendenci oddělovat hru a učení, ale u malých dětí to příliš nefunguje. Dítě se prostřednictvím hry učí velmi intenzivně. Když děti společně staví, rozvíjejí prostorovou představivost, jemnou motoriku a schopnost plánovat. Současně se domlouvají, kdo co udělá, musí reagovat na druhé a někdy také řešit spor. Když si hrají na obchod, pracují s komunikací, počítáním, pravidly a různými sociálními rolemi. Podobné situace dětem dávají smysl, protože vycházejí z jejich zkušenosti. Proto také naše škola označuje hru za hlavní metodu vzdělávací práce a propojuje ji s pohybem, experimentováním, komunikací a tvořením. 

Jakou roli má v rozvoji dítěte pohyb a pobyt venku?

Pohyb patří k základním potřebám dítěte. Pomáhá rozvoji hrubé motoriky, koordinace a tělesné zdatnosti, ale není to jen otázka fyzické kondice. Při venkovních aktivitách děti poznávají prostředí, učí se odhadovat riziko, spolupracovat a získávají další zkušenosti, které nelze jednoduše nahradit sezením u stolu. V našem běžném režimu proto počítáme s výrazným prostorem pro pobyt venku a za příznivého počasí využíváme školní zahradu také pro další činnosti. Význam pohybu podporují i mezinárodní doporučení. WHO například u dětí ve věku 3 až 4 let doporučuje nejméně 180 minut různých pohybových aktivit během dne. 

Proč jsou důležité také výtvarné, hudební a další estetické činnosti?

Jejich smyslem není vychovat ze všech dětí malé výtvarníky nebo hudebníky. Prostřednictvím tvoření se rozvíjí představivost, jemná motorika, vnímání, soustředění i schopnost dítěte něco vlastního vyjádřit. Důležitý je především proces. Dítě může experimentovat s materiálem, zvukem, barvou nebo pohybem a hledat vlastní řešení.

Jak se děti učí řešit konflikty a respektovat ostatní?

Konflikt mezi dětmi nemusí být automaticky něco špatného. Je to také situace, při které se mohou učit. Dítě postupně zjišťuje, že nemůže být vždy první, že někdy musí počkat nebo se domluvit. Učí se říct, co mu vadí, ale zároveň vyslechnout druhého.
Úkolem pedagoga není všechny konflikty okamžitě rozhodnout za děti. Podle situace je vhodnější pomoci jim pojmenovat problém a hledat řešení. Tak vznikají sociální dovednosti, které budou potřebovat dlouho po odchodu z mateřské školy.

Jak důležitá je spolupráce mateřské školy s rodiči?

Velmi. Školka dítě zná v jednom prostředí a rodiče v jiném. Pokud spolu obě strany komunikují, mohou si předávat důležité informace o tom, jak se dítě vyvíjí, co se mu daří nebo kde potřebuje více podpory.

Co by měl předškolák skutečně zvládnout před nástupem do první třídy?

Neměli bychom přípravu na školu zužovat pouze na písmena a čísla. Důležitá je samostatnost, komunikace, schopnost soustředit se přiměřenou dobu, zvládnout jednoduchý úkol, respektovat pravidla a fungovat mezi ostatními dětmi.
Dítě také potřebuje určitou úroveň jemné a hrubé motoriky, sebeobsluhy nebo schopnosti vyjadřovat své potřeby. Současně bych zdůraznila, že vývoj není závod. Každé dítě dozrává trochu jinak. 

Jaký omyl se podle vás objevuje při přípravě dítěte na základní školu?

Častou chybou může být představa, že nejlepší příprava znamená začít co nejdříve dělat to, co se bude dělat v první třídě. Předškolní dítě ale nepotřebuje základní školu přesunout o rok dopředu. Potřebuje rozvíjet dovednosti, na kterých potom školní učení staví: řeč, motoriku, pozornost, samostatnost, schopnost spolupracovat, zvídavost nebo chuť něco dokončit.