Dětská ordinace není jen o léčbě nemocí. MUDr. Jana Hudečková o prevenci, antibiotikách a důvěře rodičů

O MUDr. Jana Hudečková

Ordinace MUDr. Jany Hudečkové poskytuje léčebně-preventivní péči dětem od narození do 19 let. Součástí jejího fungování jsou preventivní prohlídky, očkování, CRP a streptest, odběry biologického materiálu nebo návštěvní služba. Pracoviště zároveň spolupracuje s LF MU Brno na praktické výuce budoucích lékařů.

Co podle vás rodiče od dobrého dětského lékaře očekávají kromě samotné léčby?

Myslím, že velmi důležitá je důvěra. Rodič potřebuje vědět, že se může zeptat, že mu lékař vysvětlí, co se s dítětem děje, a také proč volí konkrétní postup. U dětí je to ještě citlivější než u dospělého pacienta. Lékař komunikuje zároveň s dítětem i s rodičem. Dítě by se nemělo ordinace zbytečně bát a rodič by měl odcházet srozuměn s tím, co má doma sledovat a kdy se případně znovu ozvat.

Proč je u dětí tak důležitá prevence?

Pediatrie určitě není pouze o řešení horečky, kašle nebo bolesti v krku. Velkou část naší práce představují preventivní prohlídky. Dítě se rychle vyvíjí a v jednotlivých obdobích sledujeme jiné věci. Nejde tedy pouze o hmotnost nebo výšku, ale celkově o zdravotní stav a vývoj dítěte. Prevence dává prostor zachytit případný problém ještě dříve, než začne dítě výrazně omezovat. V naší ordinaci proto máme zvlášť vyhrazené časy pro poradnu kojenců, preventivní prohlídky i pacienty s dlouhodobějšími obtížemi.

Kdy by si měli budoucí rodiče začít hledat pediatra?

Ideálně už před narozením dítěte. Je příjemnější mít tuto otázku vyřešenou předem než začít pediatra hledat ve chvíli, kdy rodiče právě přijedou s miminkem z porodnice. Na našem webu proto budoucím rodičům doporučujeme pediatra kontaktovat už před porodem a domluvit se na dalším postupu. První kontakt s novorozencem potom může podle situace proběhnout doma nebo v předem stanovenou dobu v ordinaci.

Jak poznáváte, jestli dítě skutečně potřebuje antibiotika?

Základem je vždy vyšetření dítěte a celkový klinický obraz. Antibiotika nepomáhají proti virovým infekcím, takže jejich nasazení „pro jistotu“ není správnou cestou. V některých situacích nám při rozhodování pomohou rychlá vyšetření dostupná přímo v ordinaci. Jedním z nich je CRP. Výsledek ale není možné posuzovat izolovaně. Je to další informace, kterou lékař spojí s příznaky, délkou onemocnění, věkem dítěte a výsledkem vyšetření. Právě rozumné předepisování antibiotik je důležitou součástí současné medicíny. Nevhodné používání antibiotik přispívá k rozvoji antimikrobiální rezistence.

Jakou roli tedy hraje CRP vyšetření?

CRP je marker zánětu. V ordinaci nám může pomoci při rozhodování, jak dále postupovat, zejména u některých akutních infekcí. Není správné říkat, že jedna hodnota automaticky rozhodne, zda dítě dostane antibiotika. Výsledek musí vždy interpretovat lékař v kontextu zdravotního stavu dítěte. Výzkum přitom ukazuje, že používání CRP testů přímo v primární péči může pomoci omezit zbytečné předepisování antibiotik u respiračních infekcí.

A co streptest? Kdy může být užitečný?

Bolest v krku může mít řadu příčin a velmi často jde o virové onemocnění. Pokud ale vznikne podezření na streptokokovou infekci, rychlý antigenní test může lékaři poskytnout další důležitou informaci.
Ani podle vzhledu krku totiž není vždy možné spolehlivě rozlišit virovou infekci od streptokokové faryngitidy. Podle současných údajů představuje streptokok skupiny A zhruba 20 až 30 procent případů faryngitidy u dětí. Cílem je opět léčit antibiotiky tam, kde jsou skutečně indikovaná, a nepodávat je zbytečně tam, kde dítěti nepomohou.

Setkáváte se s tím, že rodiče antibiotika očekávají?

Rodič přirozeně chce, aby bylo jeho dítě zdravé co nejrychleji. Někdy proto může mít pocit, že silnější nebo „aktivnější“ léčba bude také účinnější. U virového onemocnění ale antibiotikum průběh infekce nezkrátí. Důležité je proto rodičům vysvětlit, proč antibiotika v konkrétní situaci nejsou vhodná a co naopak mohou pro dítě udělat. Stejně důležité je říct, jaké příznaky mají sledovat a kdy mají dítě přivést na kontrolu.

Jak moc je u dětského pacienta důležitý způsob komunikace?

Velmi. Dítě si zkušenost s lékařem pamatuje a strach dokáže další vyšetření výrazně zkomplikovat. Proto je dobré dítěti přiměřeně jeho věku vysvětlit, co se bude dít. U menších dětí samozřejmě hraje velkou roli rodič. Pokud je klidný on, často se snáze uklidní i dítě. Pediatr proto musí někdy být trochu lékařem, trochu psychologem a hodně trpělivým komunikátorem.

Vaši pacienti mohou být ve vaší péči od narození až do 19 let. Jak moc se práce pediatra během tohoto období mění?

Velmi výrazně. U novorozence a kojence řešíme úplně jiné otázky než u školáka nebo dospívajícího. Na začátku se hodně věnujeme prospívání, vývoji, výživě a očkování. Později přibývají problémy související se školou, sportem nebo chronickými potížemi. U dospívajících zase nabývá na významu samostatná komunikace s mladým pacientem a jeho vlastní zodpovědnost za zdraví.
To je podle mě jedna ze zajímavostí praktické pediatrie – dítě můžeme sledovat po velkou část jeho vývoje.

Očkování je dnes často diskutované téma. Co je při rozhovoru s rodiči nejdůležitější?

Především poskytnout rodičům srozumitelné informace a dát jim prostor na otázky. Existují povinná i doporučená očkování a možnosti se navíc v průběhu času mění. Lékař by proto měl s rodiči řešit konkrétní situaci jejich dítěte, jeho věk, zdravotní stav a aktuální doporučení. Myslím, že právě u očkování je kvalitní komunikace velmi důležitá. Rodič by měl vědět nejen co se doporučuje, ale také proč.

Co byste doporučila rodičům, kteří právě hledají pediatra pro své dítě?

Nedívala bych se pouze na vzdálenost ordinace nebo ordinační hodiny. Důležité je, zda rodič lékaři důvěřuje, dokáže s ním otevřeně komunikovat a rozumí jeho doporučením. U pediatra jde často o vztah na mnoho let. Rodiče proto mohou předem zjistit, jak ordinace funguje, jak řeší akutní pacienty, preventivní prohlídky, očkování nebo komunikaci v případě potíží.
Dobrá pediatrická péče totiž není jen řešením okamžiku, kdy je dítě nemocné. Je to dlouhodobé sledování jeho zdraví a vývoje.