Egocentrismus aneb Když se všechno točí jen kolem jednoho člověka 

Psychologové upozorňují, že egocentrismus není totéž co zdravé sebevědomí. Sebevědomý člověk dokáže vnímat vlastní hodnotu a současně respektovat ostatní. Egocentrismus naopak vede k tomu, že člověk automaticky staví své potřeby do centra všeho dění. Často má problém naslouchat, přijímat kritiku nebo připustit jiný pohled na situaci. Egocentrismus se přitom může objevovat v partnerských vztazích, rodině i na pracovišti. V některých případech souvisí s nejistotou nebo potřebou neustálého potvrzování vlastní důležitosti. 

Egocentrismus v běžném životě

Egocentrismus se často projevuje nenápadně. Typický je člověk, který neustále vrací konverzaci k sobě, má potřebu dominovat debatě nebo minimalizuje problémy druhých. Ve vztazích bývá časté také zlehčování emocí partnera a přesvědčení, že vlastní starosti jsou vždy důležitější. Egocentrismus se může projevit i tím, že člověk očekává podporu a pozornost, ale sám ji druhým téměř neposkytuje. Okolí pak často získává pocit, že jejich potřeby ve vztahu vůbec neexistují. 

Egocentrismus a nedostatek empatie

Jedním z nejvýraznějších znaků, které egocentrismus doprovází, je oslabená schopnost empatie. Neznamená to nutně, že člověk neumí cítit emoce druhých, ale často je nedokáže skutečně upřednostnit před vlastními potřebami. Egocentrismus vede k tomu, že lidé situace automaticky vyhodnocují hlavně podle svého pohledu. Proto mohou působit chladně, netrpělivě nebo necitlivě, i když si své chování neuvědomují. 

Partnerský egocentrismus vyčerpává

Partnerské vztahy bývají na egocentrismus velmi citlivé. Pokud jeden partner dlouhodobě zabírá většinu prostoru, druhý se postupně přestává cítit vyslyšený. Egocentrismus často vede k jednostranné komunikaci, nedostatku podpory a pocitu, že vztah funguje hlavně podle pravidel jednoho člověka. Psychologové upozorňují, že dlouhodobý egocentrismus může výrazně narušit důvěru i emocionální blízkost mezi partnery. 

Egocentrismus u dětí

U malých dětí je egocentrismus běžnou součástí psychického vývoje. Dítě v raném věku přirozeně vnímá svět hlavně ze své perspektivy a teprve postupně se učí chápat potřeby ostatních. Problém nastává ve chvíli, kdy výrazný egocentrismus přetrvává i v dospělosti a začíná komplikovat vztahy. Odborníci upozorňují, že důležitou roli hraje výchova, nastavování hranic i schopnost dítěte rozvíjet empatii. 

Egocentrismus na pracovišti jako zdroj konfliktů

Egocentrismus se výrazně projevuje také v pracovním prostředí. Typický bývá kolega nebo nadřízený, který si přisvojuje zásluhy, nerad přijímá kritiku a obtížně spolupracuje. Egocentrismus často komplikuje týmovou komunikaci, protože člověk automaticky upřednostňuje vlastní názory a potřeby. Dlouhodobě může takové prostředí vést ke stresu, frustraci i horším pracovním vztahům. 

Může se egocentrista “vyléčit”?

Psychologové upozorňují, že změna je možná pouze tehdy, pokud si člověk svůj egocentrismus dokáže připustit. Právě to bývá nejtěžší část celého procesu. Pomoci může otevřená komunikace, práce s emocemi nebo psychoterapie zaměřená na vztahy a empatii. Důležité je naučit se aktivně naslouchat a uvědomovat si, že zdravé vztahy nevznikají jen kolem potřeb jednoho člověka. 

Autor článku: Monika Poledníková