Artyčoky jsou ideální zeleninou pro jarní detoxikaci. Vypěstujte si vlastní artyčoky na zahrádce

Artyčok zeleninový je rostlina, jejíž plody chutnají hořkosladce. U nás není tolik oblíbený, avšak přímořské národy na něj nedají dopustit. Navíc jestli přemýšlíte, co budete letos pěstovat na zahrádce, vyzkoušejte právě i artyčoky. Jsou nenáročné a pochutnáte si!

Artyčoky a jejich historie

Artyčoky nejsou v moderní kuchyni žádnou novinkou. Svůj původ mají v severní Africe a v západní Asii. Populární byly i v Egyptě, jejich malby totiž archeologové objevili v rozvalinách starých chrámů. Artyčoky byly oblíbené i ve starověkém Řecku a Římě. Skutečně ve velkém se začaly pěstovat někdy v 15. století na Sicílii. Dnes je tahle zelenina populární především v přímořských státech, jako je právě Itálie, Francie nebo Španělsko. Zde se i ve velkém pěstují. 

Správně rostlé artyčoky

Sehnat kvalitní artyčoky je i u nás stále docela problém. Pokud je nemáte od malého pěstitele, budete dobré kusy v obchodech těžce shánět. Na první pohled by se mohlo zdát, že je artyčok podobný bodláku, jsou si totiž velmi podobné. Artyčoky mají stříbřitě zelené vykrajované listy. Tím hlavním jsou ale pupence. Sklízet se musejí postupně, nejlépe ještě v době než rozkvetou. Potom už totiž hořknou. Právě podle barvy těchto pupenců lze také rozeznat jednotlivé druhy. Existují bílé, fialové a zelené.

Artyčoky a jejich pozitivní působení na lidské tělo

Artyčoky obsahují spoustu prospěšných látek, zejména pak vitamíny A, B, C a E, železo, draslík, vápní, hořčík, měď, mangan nebo antioxidanty. Krom toho, že báječně chutnají, nám mohou i prospívat. K čemu všemu mohou být dobré?

Obsahují spoustu bílkovin – artyčoky v sobě ukrývají mnohem více bílkovin než jiné druhy zeleniny. A vědci zjistili, že lidé, kteří konzumují vyšší poměr rostlinných bílkovin oproti živočišným bílkovinám, mají snížené riziko problémů kardiovaskulárního systému.

Ukrývá se v nich velké množství vlákniny – artyčoky nám tak pomáhají s trávením a zažíváním. Vláknina navíc může být prospěšná při hubnutí, jelikož nás na delší dobu zasytí. Rovněž artyčoky díky vláknině pomáhají předcházet zácpě. A vzhledem k obsahu inulinu, který slouží jako prebiotikum, posilují také imunitní systém. Potraviny s obsahem inulinu jsou rovněž vhodné pro diabetiky.

Likvidují zánět – podle vědců mohou být artyčoky potravinou, která pomáhá snižovat či likvidovat záněty v těle. Právě zánět může stát i za mnohým alergickými obtížemi jako je sezónní alergie nebo astma.

Artyčoky: Pěstování je snadné

Máte-li možnost si artyčoky vypěstovat, určitě to vyzkoušejte. Artyčoky nejsou na pěstování vůbec náročné. Nenapadají je žádní škůdci a netrpí chorobami. Jediné, co však potřebují, je dostatek sluníčka, propustná půda bohatá na humus a také dostatečná zálivka.

Pokud bychom je málo zalévali, mohly by zdřevnatět. Artyčoky je možné pěstovat ze semen nebo koupit už předpěstované rostlinky v zahradnictví. Na záhon se každopádně vysazují až v květnu, po “zmrzlých mužích”.

Artyčoky na talíři

Ke kulinářským účelům využíváme jedině nerozvinuté květní pupence. Z rostliny je odřezáváme ve chvíli, kdy přestávají narůstat do délky a začínají sílit. Po odříznutí z rostliny je důležité okamžitě potřít řezné rány šťávou z citrónu. Jinak by totiž místo řezu zčernalo. Malé a mladé květní úbory je možné jíst zasyrova. Větší je pak nutné už tepelně upravit. Vaříme je ve slané vodě s přidáním malého množství citrónové šťávy. Artyčoky můžeme zapékat anebo je servírujeme jen uvařené například s omáčkou či dressinkem.

Autor článku: Monika Poledníková