Sléz zahradu rozzáří. Vypěstovat si jej můžete poměrně snadno

Sléz byl hojně využíván již v době starověkého Říma, ve středověku a poté i v renesanci. Využívali jej babky kořenářky, léčitelé i ranhojiči. Ceněn byl zejména pro své protizánětlivé účinky a také si vždy dovedl skvěle poradit se zažívacími potížemi.

Obsahové látky slézu

Listy a květy slézu jsou bohaté na vitamíny C a E, nenasycené mastné kyseliny, polyfenoly a terpeny čili antimikrobiální látky. Ač bylo se slézem provedeno jen velice málo studií, některé z nich uvádějí, že sléz má skutečně antibakteriální a protirakovinné vlastnosti. Může být údajně prospěšný při léčbě cukrovky a u dalších metabolických onemocnění. 

Sléz lesní

Sléz je rostlinou, která má ve svém rodu vícero druhů. Ty mohou být jednoleté, dvouleté nebo dokonce i vytrvalé. Který druh slézu se tedy vyplatí pěstovat, sbírat a využívat? Mezi nejpopulárnější druhy patří sléz lesní, který se vyskytuje u lesa. Je to dvouletka a v přírodní medicíně se využívá zejména květ, který se sbírá i s kalichem. Sléz lesní chrání sliznice trávicího traktu a pomáhá při obtížích se zažíváním. Je nezaměnitelný při zánětu žaludku nebo střevní kolice. Poradí si ale i se zánětem dutiny ústní, zánětem močového měchýře a ledvin nebo se zánětem průdušek. Zevně se pak používá při zánětu očí, na modřiny a lokální otoky, vředy, při zánětu cév a na akné. Nejlepší je využívat čerstvý sléz lesní. Tedy nasbírat jej a okamžitě jej spotřebovat. Jen tak bude mít nejlepší účinky.

Sléz přehlížený

Najdeme jej na mezích, rumištích nebo na pastvinách. Objevuje se většinou jen na obývaných místech, nemá rád samotu. Potrpí si ale na světlá a vlhká místa. Rád se plazí. Od června do září se sbírají květy i listy, které mají široké využití v alternativní medicíně. A opět jej využíváme ideálně čerstvý, jelikož sušením se vytrácí slizovité látky. Ty jsou nenahraditelné například při kašli, bronchitidě nebo gastritidě. Sléz přehlížený má podobné účinky jako sléz lesní. Poradí si s nejrůznějšími záněty, zevně je pak úžasný na syndrom suchého oka, při alergiích, zánětu žil a poradí si i s otoky končetin po zlomeninách. Pomáhá při vysychání nosu a nálev ze slézu je možné používat také u malých chlapečků, mají-li fimózu neboli zúženou předkožku. 

Sléz maurský

Tento druh je populární pro pěstování na okrasných zahradách, které nádherně zdobí. Jde vlastně o kulturní formu slézu lesního s jedlými listy i růžovofialovými květy. Bohatě kvete a včely jej milují. Dorůstá výšky téměř až dvou metrů. V tradiční lidové medicíně se podává, díky obsahu slizovitých látek, na dráždivý kašel, který zmírňuje. Dále je nenahraditelný při chrapostu a zánětech v krku. Pomůže však i při průjmu a při zánětech jakéhokoliv druhu.

Zevně jej můžete aplikovat po bodnutí hmyzem, při svědění kůže, na ekzémy a dokonce pomáhá i na lupénku. Při kožních obtížích přináší rychlou úlevu. Abychom zachovali slizovité látky, je nutné připravovat čaj za studena. Tedy zalít vlažnou vodou, nechat 24 hodin louhovat, poté scedit a pít. Varem bychom slizovité látky zničili a sléz by neměl takový účinek.

Pěstování slézu není žádná věda

Sléz rozhodně na českou zahradu patří. Je to nádherná medonosná rostlina. Jedlé květy navíc pak můžete využívat buď na čaj nebo na ozdobu dezertů a salátů. Na pěstování náročný rozhodně není, je však dobré myslet na to, že má rád dobře propustnou písčitou půdu bohatou na vápník. Místo, kde ho “ubytujete”, by zároveň mělo být slunečné a dobře chráněné před větrem. Ten by jej totiž mohl polámat. Zároveň je nutné, abyste si dávali pozor na přemokření. Zalévejte ho mírně, ideálně jen ráno nebo večer. A budete-li chtít sbírat květy, čiňte tak výhradně v ranních či dopoledních hodinách. Nejlépe ihned po tom, co na květech oschnou kapky rosy. 

Autor článku: Monika Poledníková