Závislost na cukru: Sladké pokušení, které nám ubližuje

Návykový cukr: Jsme na cukru závislí?

Cukr stimuluje centrum odměny v mozku podobně jako některé drogy – a právě proto si ho tak rychle zamilujeme. Závislost na cukru je na světě. A čím víc cukru konzumujeme, tím víc ho naše tělo žádá. Cukr krátkodobě zvedá náladu a energii, ale brzy po konzumaci přichází propad. To nás nutí sahat po další sladkosti a začíná začarovaný kruh. Výsledkem může být únava, podrážděnost, přibývání na váze a dokonce i zhoršená imunita.

Rafinovaný cukr je bílý jed

Běžný bílý cukr, tedy sacharóza, je silně průmyslově zpracovaný produkt bez jakýchkoli výživových benefitů. Dodává pouze prázdné kalorie, zatěžuje slinivku a vede k prudkým výkyvům hladiny cukru v krvi. A způsobuje pochopitelně i závislost na cukru. Dlouhodobá konzumace běžného rafinovaného cukru je spojována s obezitou, cukrovkou 2. typu, záněty i kardiovaskulárními onemocněními. Rafinovaný cukr navíc podporuje růst škodlivých bakterií ve střevech, což může negativně ovlivnit trávení i náladu.

“Zdravá” sladidla mohou škodit stejně jako běžný cukr

Třtinový cukr, kokosový cukr, agávový sirup nebo rýžový sirup – zní to tak hezky, přírodně, alternativně a zdravě, ale realita je jinde. I když jsou méně průmyslově upravené než bílý cukr, jejich dopad na hladinu cukru v krvi je velmi podobný. Agávový sirup má navíc vysoký obsah fruktózy, která zatěžuje játra. Takže i když tyto alternativy mohou působit zdravěji, v těle se chovají téměř stejně – vedou k energetickým výkyvům, přibírání a zbytečnému zatížení metabolismu.

Z výše jmenovaných je snad jediné nejmenší zlo cukr kokosový. Má totiž glykemický indexkolem 35, což je nižší než u bílého nebo agávového sirupu. Nezpůsobuje tedy tak prudké výkyvy hladiny cukru v krvi.

Jsou umělá sladidla řešením, jak se cukru vyhýbat?

Aspartam, acesulfam K, sukralóza nebo dokonce i stévie – umělá sladidla bývají prezentována jako cesta ke štíhlé linii bez cukru. Jenže i tady je potřeba být opatrný. Některá mohou ovlivňovat střevní mikrobiom, jiná jsou spojována s bolestmi hlavy, nebo dokonce hormonálními změnami. Ačkoliv stévie pochází z přírody, ve zpracované podobě bývá kombinována s chemickými příměsemi. Ovšem i v případě, že ji budete konzumovat samostatně, ale ve větším množství, hrozí, dle nejnovějších studií, vznik cukrovky II. typu. Umělá sladidla navíc mohou falešně stimulovat chuť na sladké, takže “hlad po cukru” vlastně nikdy nekončí. Což bylo poměrně nedávno prokázáno u sukralózy. Mozek po jejím požití vyvolává ataky “vlčího hladu”.

Zdravé náhražky cukru existují

Dobrou zprávou však je, že sladit jde i zdravěji a bez závislosti na cukru – třeba ovocem, sušenými datlemi, banány nebo jablečným pyré. Tyto přírodní zdroje obsahují kromě cukrů i vlákninu, vitaminy a minerály, takže nezpůsobují tak prudké výkyvy glykemie. Skvělým pomocníkem je i skořice, která zvýrazní sladkost bez potřeby přidání cukru. Při pečení lze cukr nahradit rozmixovaným ovocem nebo třeba mandlovým mlékem s trochou vanilky. Pozor ale i u “zdravých” variant – sladit s rozumem a vnímat, kdy jíme sladké ze zvyku, a kdy z opravdové potřeby těla.

Autor článku: Monika Poledníková