Wellbeing není trend, ale potřeba. Naučte se žít lépe

Věděli jste, že wellbeing zvyšuje kreativitu a vytrvalost? Šťastní lidé jsou totiž kreativnější, lépe zvládají multitasking a vydrží déle u neoblíbených úkolů. 

Wellbeing od starověku po současnost

Historie wellbeingu sahá až do starověku, kdy se v různých kulturách rozvíjely systémy a filozofie zaměřené na harmonii těla, mysli a ducha. V Indii vznikla ájurvéda, která kladla důraz na rovnováhu a prevenci nemocí, v Číně tradiční medicína a v antickém Řecku filozofové jako Aristoteles rozvíjeli pojem „eudaimonia“ – tedy naplněný a smysluplný život. Už tehdy bylo jasné, že spokojenost a zdraví nejsou jen otázkou tělesného stavu, ale i duševní a sociální pohody.

• Ve středověku a novověku se tyto myšlenky dále rozvíjely v různých filozofických, náboženských i lékařských směrech.
• V 17. století se v angličtině objevuje slovo „wellness“ jako opak nemoci.
• S nástupem moderní psychologie v 19. a 20. století začínají vědci a lékaři formálně zkoumat, co tvoří pohodu a kvalitu života. Významně k tomu přispěla pozitivní psychologie, která od 90. let 20. století klade důraz na rozvoj silných stránek, smysluplnost a subjektivní spokojenost.
• Dnes je wellbeing chápán jako široký, multidimenzionální koncept zahrnující fyzické, psychické, sociální i ekonomické aspekty života a je ústředním tématem výzkumu, veřejného zdraví i společenských věd.

Hlavní oblasti wellbeingu

Wellbeing se zabývá různými oblastmi života, jež se vzájemně ovlivňují a dohromady tvoří celkovou kvalitu života:

• Fyzické zdraví: sem patří péče o tělo, pohyb, výživa a spánek. Dobré fyzické zdraví pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu a naopak.
• Psychická a emoční pohoda: týká se schopnosti zvládat stres, regulovat emoce, posilovat sebedůvěru a budovat psychickou odolnost. Důležitá je i schopnost hledat smysl a naplnění v životě.
• Sociální vztahy: kvalitní vztahy s rodinou, přáteli a komunitou jsou zásadní. Sociální podpora a pocit sounáležitosti totiž výrazně přispívají k celkovému wellbeingu - tedy k duševní pohodě.
• Ekonomická stabilita: dostatek zdrojů, finanční bezpečí a možnost uspokojit základní potřeby potřebuje k plnohodnotnému životu každý člověk. Ekonomická nejistota může mít negativní dopad na všechny ostatní oblasti.
• Smysl a účel: týká se pocitu, že to, co děláme, má význam – ať už v práci, ve volném čase nebo v osobních vztazích. Smysluplnost života je důležitým motorem dlouhodobé spokojenosti.

Proč je wellbeing důležitý?

Wellbeing je zásadní pro kvalitu života jednotlivce i celé společnosti. Přináší řadu benefitů, mezi něž se řadí:

• Vyšší životní spokojenost: lidé s vysokou úrovní wellbeingu jsou celkově spokojenější a více si užívají každodenní život.
• Lepší zdraví: wellbeing je úzce propojený s fyzickým i duševním zdravím. Podporuje prevenci nemocí a zvyšuje odolnost vůči stresu a životním krizím.
• Silnější vztahy: spokojený člověk lépe navazuje a udržuje kvalitní vztahy, což dále přispívá k jeho pohodě.
• Větší odolnost: lidé s vyšším wellbeingem lépe zvládají náročné situace, jsou flexibilnější a rychleji se zotavují z neúspěchů.
• Vyšší produktivita a kreativita: dobrá pohoda zvyšuje pracovní výkon, motivaci a schopnost řešit problémy.

Jak uvést wellbeing každý den do praxe

Každodenní rozvíjení wellbeingu může být snadné a časově nenáročné. Postupujte třeba následovně:

1. Začněte den vědomě. Protáhněte se hned po probuzení, zhluboka se nadechněte a nalaďte se na nový den.
2. Napijte se vody. Sklenice vody po ránu pomáhá hydratovat tělo a nastartovat metabolismus.
3. Věnujte se krátkým meditacím nebo mindfulness. I 5 až 10 minut meditace zklidní mysl, sníží stres a podpoří soustředění.
4. Vsaďte na pravidelný pohyb. Každý den si najděte čas na pohyb – procházku, cvičení, tanec nebo třeba jógu. Pohyb je nedílnou součástí wellbeingu, neboť zlepšuje náladu, zdraví i energii.
5. Dbejte na kvalitní spánek. Choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu, omezte modré světlo před spaním a vytvořte si příjemné prostředí pro odpočinek.
6. Soustřeďte se na vyváženou stravu. Jezte pestře, nezapomínejte na ovoce, zeleninu a občas si dopřejte i jídlo, které máte rádi.
7. Budujte a udržujte vztahy. Pravidelně se setkávejte s rodinou a přáteli, věnujte čas kvalitnímu rozhovoru nebo společné aktivitě.
8. Všímejte si přítomného okamžiku. Zastavte se, vnímejte své okolí, pocity a vděčnost za drobné radosti.
9. Učte se nové věci. Zkuste nový koníček, přečtěte knihu, navštivte kurz – učení stimuluje mozek a přináší radost.
10. Dávejte a pomáhejte. Nabídněte pomoc, buďte laskaví k ostatním, zapojte se do komunity. Pomáhání zvyšuje pocit smyslu a naplnění.
11. Omezte sociální sítě a digitální technologie. Udělejte si digitální detox, zejména před spaním, a věnujte čas skutečným zážitkům a kontaktům.
12. Pečujte o sebe. Najděte si každý den chvilku jen pro sebe – ať už jde o relaxaci, péči o pleť, nebo chvíli s knihou.

Pokud zařadíte tyto jednoduché změny do svého každodenního režimu, mohou významně zlepšit vaši pohodu, zdraví i celkovou životní spokojenost. Wellbeing je cesta, která začíná malými, ale pravidelnými změnami.

Autor článku: Iveta Reinisch