Všichni jsme jistě zažili chvíle, kdy pracovní konverzace v práci přejde v hovor osobní. A někdy o sobě v takové chvíli povíme kolegům či šéfovi i to, co by rozhodně vědět neměli. Vyprávíme o rodině, dětech, financích nebo třeba i o svých dlouhodobých cílech. Hranice mezi pracovním a osobním povídáním je mnohdy tenčí než by se mohlo zdát. Aniž by nám docházelo, že práce a osobní informace k sobě nepatří. Přílišné mluvení může naši kariéru ohrozit.

Většina empaticky smýšlejících lidí cítí po chybném jednání výčitky svědomí a snaží se situaci napravit. Ve společnosti však existují i jedinci se sklony k antisociálnímu chování či sociopatii, kteří pocit lítosti prakticky neznají – a to ani za velmi bolestivé nebo neetické činy. Své jednání si houževnatě ospravedlňují a odmítají přijmout jakoukoliv odpovědnost za jeho důsledky.

Emoční přetížení mají na svědomí nahromaděné emoce v našem těle. Projevit se to může různými způsoby: obří únavou, vyčerpáním, vyhořením a dokonce i nervovým zhroucením. K přetížení dochází ve chvíli, kdy jsou pro nás každodenní povinnosti stále více zatěžující.

Znáte to. Jste například na pracovní schůzce, nevíte, jak se vlastně v dané situaci chovat, jste v rozpacích a vůbec nevíte, co dělat. Začnete se usmívat a pak třeba i smát. Ale je to nervózní smích, nucený. Vlastně k němu dochází právě v určitých nevhodných situacích nebo v situacích, kdy se necítíme příliš komfortně. Tento projev emocí, někdy přehnaný a nekontrolovaný, je často spojen právě se stresem a vede k pocitu studu.

Možná již delší dobu řešíte nějaké starosti, které přebíjí vše dobré a říkáte si „jak mít radost ze života“? Odpověď je jednodušší, než byste si mohli myslet. Jde totiž o vaše rozhodnutí, zda budete žít spokojeně, anebo propadnete beznaději a negativním náladám. Už dnes můžete uvést několik kroků v praxi, které vám zajistí zdravější přístup k sobě samému a sebeúctu. Ostatně, vše začíná ve vaší mysli a duši. Radujte se z každého dne, protože každý životní okamžik je nesmírně vzácný!

Podzimní úzkost či podzimní deprese se běžně používají pro sezónní afektivní poruchu. Jde tedy o typ deprese spojené se změnou ročních období. Typicky se vyskytuje právě na podzim a také v zimě kvůli tomu, že je venku málo přirozeného světla, déšť a vůbec nevlídné počasí.

V dobách dávno minulých bylo zvykem, že mladí žili se starými. Tedy se děti mohly nebo spíš musely starat o své rodiče. Jenže doba je dnes dávno jiná. Plná stresu, shonu a není výjimkou, že lidé pracují do vysokého věku. Na péči o seniory je tak mnohem méně času a mnohdy je to zcela nemyslitelné z důvodu pracovního vytížení nebo vzdálenosti bydliště. Přesto jsou to stále naši blízcí a měli bychom se o ně postarat. Přinášíme proto tipy, které by pro vás mohly být třeba zajímavou inspirací.

Hypersenzitivita, známá také jako zvýšená citlivost na vnější podněty, se týká asi 15 až 20 % celosvětové populace. Pokud i vy mezi tyto vysoce citlivé lidi patříte, možná se v životě potýkáte se silnějšími emočními prožitky, zvýšeným stresem či neschopností pobývat delší dobu ve větší společnosti. Potřeba samoty je totiž u hypersenzitivních lidí poměrně typická. Nahlížet však můžete na svou situaci nejen jako na životní výzvu, ale také jako na dar. Objevte tedy jeho pozitiva!

Poruchy pozornosti postihují miliony dětí a často přetrvávají až do dospělosti. Je to vlastně nemoc, která zahrnuje kombinaci dlouhotrvajících obtíží, jako jsou potíže s udržením pozornosti, hypoaktivita nebo hyperaktivita či impulzivní chování. Dá se s poruchami pozornosti vůbec něco dělat? Jak na ně vyzrát?