Každého z nás to v životě občas potká. Ztráta blízké osoby je hodně bolestivá záležitost a je poměrně náročné se s ní vypořádat. Přitom nemusí jít hned u úmrtí, ale patří sem i rozchod nebo rozvod. Jak se vyrovnat se ztrátou? Psychologové říkají, že hodně pomáhá udělat si čas na introspekci a reflexi. Ovšem rad, jak těžké období zvládnout je mnoho.

Sledování televize nebylo vždy samozřejmostí. Například v Česku zhlédli diváci první veřejné zkušební vysílání až v roce 1953! Od té doby však uplynula značná řádka let a moderní technologie v tomto ohledu pokročily. Dnes platí televizor za nedílnou součást mnoha domácností a leckdo si bez něj neumí představit svůj život. Víte, jak působí na naše smysly z psychologického hlediska?

Nutkání neustále okousávat rty je zlozvyk, kterým trpí poměrně velké množství lidí. Přitom je o problém způsobený psychickým stavem jedince. Lidé, kteří mají neukojitelnou touhu kousat, žvýkat nebo si olizovat rty mohou trpět napětím, úzkostmi či depresemi. Chronický stav je pak označován jako cheilofagie.

Když nám na někom opravdu záleží, je těžké dívat se, jak si prochází náročným obdobím. Může jít o rozvod, finanční tíseň, obtížnou diagnózu nebo úmrtí někoho blízkého. Duševní zdraví je podlomené. Jak ale takovému člověku podat pomocnou ruku, aby mu to bylo skutečně pomohlo?

Máte zdravý vztah k jídlu nebo máte s jídlem problém? Emocionální jedení je poměrně rozšířený problém, který trápí spoustu lidí. Brání zdravému stravování, zdravé hmotnosti a dokonce i emocionální pohodě. Naštěstí existuje možnost, jak se sami můžete emocionálního jedení zbavit, aniž byste museli navštěvovat terapeuta.

Smutek, prázdno a pocit totálního odpojení. Může jít o krátkodobou záležitost, ale i dlouhodobý problém. Disociace neboli odpojení od okolního světa, od života i od sebe samého je úzce spojeno s prožitým traumatem. Kdy ještě můžeme takto závažný stav zvládnout sami, a kdy je čas na návštěvu odborníka?

Hněv a vztek jsou dvě negativní emoce, které bychom rozhodně měli mít pod kontrolou. Pokud tomu tak není, křičíme, nadáváme nebo třeba bijeme pěstmi do zdi. Někdy je potřeba si ulevit, ale rozhodně by se naše jednání nemělo dotýkat druhých. A my bychom měli znát pevné hranice svého jednání.

Laskavost je většinou vnímána jako vlastnost, kterou dáváme druhým. Jenže opak je pravdou, nejvíce je laskavost prospěšná pro nás samotné. A to nejen pro duševní rozpoložení, ale dokonce i pro naše fyzické zdraví. Psychologové dokonce uvádějí, že laskaví lidé se v dobrém rozpoložení dožívají vyššího věku.

Přijetí sebe samého je nezbytné pro naši duševní i emocionální pohodu. Naučit se mít rád sám sebe je přímo nezbytné. Dalo by se říci, že jde o naprosto normální a samozřejmou věc, přesto je opak pravdou. A příběhy z psychologických poraden mluví jednoznačně: většině z nás pojem sebepřijetí nic neříká.