Podzimní úzkost či podzimní deprese se běžně používají pro sezónní afektivní poruchu. Jde tedy o typ deprese spojené se změnou ročních období. Typicky se vyskytuje právě na podzim a také v zimě kvůli tomu, že je venku málo přirozeného světla, déšť a vůbec nevlídné počasí.

V dobách dávno minulých bylo zvykem, že mladí žili se starými. Tedy se děti mohly nebo spíš musely starat o své rodiče. Jenže doba je dnes dávno jiná. Plná stresu, shonu a není výjimkou, že lidé pracují do vysokého věku. Na péči o seniory je tak mnohem méně času a mnohdy je to zcela nemyslitelné z důvodu pracovního vytížení nebo vzdálenosti bydliště. Přesto jsou to stále naši blízcí a měli bychom se o ně postarat. Přinášíme proto tipy, které by pro vás mohly být třeba zajímavou inspirací.

Hypersenzitivita, známá také jako zvýšená citlivost na vnější podněty, se týká asi 15 až 20 % celosvětové populace. Pokud i vy mezi tyto vysoce citlivé lidi patříte, možná se v životě potýkáte se silnějšími emočními prožitky, zvýšeným stresem či neschopností pobývat delší dobu ve větší společnosti. Potřeba samoty je totiž u hypersenzitivních lidí poměrně typická. Nahlížet však můžete na svou situaci nejen jako na životní výzvu, ale také jako na dar. Objevte tedy jeho pozitiva!

Poruchy pozornosti postihují miliony dětí a často přetrvávají až do dospělosti. Je to vlastně nemoc, která zahrnuje kombinaci dlouhotrvajících obtíží, jako jsou potíže s udržením pozornosti, hypoaktivita nebo hyperaktivita či impulzivní chování. Dá se s poruchami pozornosti vůbec něco dělat? Jak na ně vyzrát?

Trauma z dětství se může nečekaně vynořit z hlubin duše a napáchat v dospělém životě mnoho problémů. Není totiž neobvyklé, že jej lidé velice často vytěsňují ze své mysli, neboť se jedná o silný emoční zážitek s negativním podtextem. Neustálým bagatelizováním a odsouváním na vedlejší kolej se však může traumatický prožitek proměnit v něco destruktivnějšího a zničí vše hezké, co jste budovali. Chcete se už konečně smířit s traumatem z dřívějších dob a uzavřít jednou pro vždy minulost? Pak se tomu postavte čelem a pusťte se do terapie třeba hned.

Klaustrofobie je přetrvávající strach z pobytu v uzavřeném nebo nějak prostorově omezeném prostoru. Může jít o tunely, letadla, solárium, skříň, metro nebo třeba výtah… Lidé, kteří klaustrofobií trpí, to nemají jednoduché. Jejich život je prakticky neustále omezován. Je vůbec možné se klaustrofobie nějak zbavit?

Spojení střev a mozku je silnější než se mohlo doposud zdát. Nová studie totiž naznačuje, že strava může značně ovlivnit nejen to, jak se cítíme. Ale má rovněž vliv na naši schopnost zvládat vše, co nám život přinese. Právě stres je jednou z klíčových věcí, které jsou naše střeva schopny ovlivňovat. Jste neustále ve stresu? Pak byste měli začít lépe jíst a pečovat o své střevní bakterie.

Akutní stresová reakce se může v této hektické a neustále se měnící době vyskytnout skutečně u kohokoliv. Tělo si zkrátka nedokáže poradit s nějakým vnějším tlakem, a tak reaguje. Náhle se vyskytující stres však zpracovávají lidé odlišně. Pokud patříte spíše mezi „stresaře“ a chcete se vyhnout nepříjemným duševním i fyzickým příznakům, máme pro vás pár rad, jak zůstat v klidu.

Impulzivní jednání si odžil více méně každý člověk. Pokud se do života promítá pouze občas a vezmete si z něj ponaučení, nemusí být problematické. Riskantní je však impulzivita, která se promítá negativně do každodenních činností a způsobuje nejeden malér vztahového ba dokonce finančního charakteru. Naštěstí se dá s tímto chováním pracovat, když jste tedy ochotni tomu věnovat nějaký ten čas. Jak na to?