Nudíte se o prázdninách? Nuda může být i přínosná a má spoustu zdravotních výhod

Nuda by se v našem životě měla čas od času objevit zvlášť v případě, že jsme hodně vytížení, příliš produktivní a neustále pod stresem. Psychologové ale zároveň také upozorňují, že nuda by v našem životě neměla být málo ani moc. Jak se tedy nudit “tak akorát”?

Nuda jako produktivní odpočinek

Nuda je definována jako stav nicnedělání nebo také jako nedostatek nadšení či zájmu. Nuda je vlastně jakýsi deficit a přichází ve chvíli, kdy se ničemu aktivně nevěnujeme. Podle odborníků existují tři různé typy nudy:

• Nuda, která vzniká, když čekáme ve frontě nebo v čekárně u lékaře.
• Nuda jako hluboká malátnost, kdy pociťujeme nespokojenost se svým životem.
• Nuda jako nevyslovený deficit nebo pocit, že nám něco chybí.

Jinými slovy se dá říci, že to, co označujeme nudou ve smyslu všednosti, se zdá být snadněji zvládnutelné a dokonce i prospěšné. Jelikož si můžeme všímat více věcí kolem sebe a vyhledávat zajímavé úkoly. Na druhé straně je pak takzvaná “existenciální nuda”, která je charakterizovaná jako pocit prázdnoty a odcizení. Taková nuda si pak už může vybírat daň na našem duševním zdraví. 

Nuda může i ublížit

Nuda někdy může vést k negativním stavům, jako jsou pocity neklidu a úzkosti, únava, emocionální jedení, mozková mlha, smutek, zklamání, deprese a může dokonce vést i k vyššímu riziku zněužívání návykových látek. Podle expertů je nuda způsobována především tím, že nám chybí nějaký smysl či životní jiskra. Nestaráme se příliš o to, co děláme nebo máme poruchu pozornosti, kdy nejsme schopni se soustředit na jeden úkol nebo činnost. Nuda vzniká i ve chvíli, kdy nám něco nepřipadá zajímavé či poutavé nebo nám situace, ve které právě jsme, přijde zbytečná (například nezajímavá přednáška, film v kině a podobně). Nudit se ale můžeme i ve chvíli, kdy děláme monotónní práci kolem domu, při dojíždění do práce, při nezáživné konverzaci s lidmi nebo při sledování seriálu nebo poslechu hudby, které nám přijdou nezajímavé.

Nuda jako odezva na zdravotní problémy

Některé osobností rysy nebo zdravotní problémy mohou způsobit, že je člověk k nudě náchylnější. Ať už jde o nízkou sebekontrolu, impulzivitu, úzkosti, deprese, nespavost, nedostatek energie či mozkové poruchy. Co se týče věku, největší tendence zažívat nudu mají teenageři a pak lidé, kterým je kolem padesáti let. A tendenci nudit se mohou mít i lidé v důchodu, kteří se méně stýkají s ostatními, mají méně energie a mohou mít kognitivní poruchy.

Nuda může být i zábavná

I když nuda není nic, po čem bychom v životě vyloženě toužili, někdy pro nás může být i přínosná. Například nám může pomoci uvědomit si, co nyní děláme, případně co chceme dělat, co nás baví a nebaví. Nuda člověku pomáhá zapojovat více představivost a kreativitu. Částečně proto, že kdy se budeme nudit, budeme nejspíš i snít. Nuda nás také povzbuzuje, abychom přehodnotili své priority a posunuli se k něčemu, co nás naplňuje. A nuda může snížit i riziko prokrastinace. Pokud máme volný čas, může to být impulz, který nás donutí dokončit úkol nebo začít s nějakou prací, kterou už dlouho odkládáme.

Autor článku: Monika Poledníková