Říjnová sadba muchovníku: Proč je nyní ten správný čas?
Říjen je ideální čas pro sadbu muchovníku, méně známé, ale mimořádně odolné ovocné dřeviny s vysokou výživovou hodnotou. Sadba muchovníku na podzim dává rostlině dostatek času k zakořenění před zimou, což zvyšuje její šanci na úspěšný růst na jaře. Vysaďte si chutnou superplodinu právě teď. Poradíme vám, jak na to.
Muchovník (Amelanchier) je nenáročný keř nebo menší strom s chutnými modrofialovými plody, často označovanými jako „indiánské borůvky“. Sadba muchovníku je výhodná nejen kvůli úrodě, ale i estetickému vzhledu – kvete bíle na jaře a na podzim se zbarvuje do ohnivě oranžova. Muchovník je mrazuvzdorný, netrpí běžnými chorobami a dobře roste i v sušších oblastech. Navíc jeho plody jsou bohaté na vitamíny, antioxidanty a vlákninu.
Výhody podzimní sadby muchovníku
Sadba muchovníku na podzim, ideálně v říjnu, umožňuje rostlině lépe zakořenit ještě před příchodem mrazů. Půda je po létě prohřátá a vlhkost bývá stabilnější. Díky tomu se muchovník lépe adaptuje a na jaře má náskok v růstu. Na rozdíl od jarní výsadby nehrozí rychlé vysychání substrátu. Dbejte však na správný výběr stanoviště. Nejlepší je slunné nebo polostinné místo, dobře propustná půda a dostatek prostoru pro kořenový systém.
Kanadské borůvky - pěstování, blahodárné účinky na zdraví i výborné recepty!
Sázení česneku na podzim by se nemělo uspěchat. Víme, jak docílit velké úrody
Znáte muchovník? Jestli jej chcete ochutnat, pak máte nejvyšší čas zajet si na samosběr
Sadba muchovníku: Jak na to?
Před samotnou sadbou muchovníku připravte výsadbovou jámu hlubokou cca 40–50 cm a širokou alespoň 50 cm. Na dno dejte kompost nebo vyzrálý hnůj, který bude smíchaný s původní zeminou. Muchovník sázejte ve stejné hloubce, v jaké rostl v kontejneru. Po zasazení důkladně zalijte a případně použijte mulč pro udržení vlhkosti. Pokud sázíte více keřů, dodržte rozestupy 1,5–2 metry. Prvních pár týdnů po výsadbě udržujte půdu mírně vlhkou.
Tipy pro úspěšnou sadbu muchovníku
Při sadbě muchovníku dodržujte několik základních pravidel, která výrazně zvýší šanci na bezproblémové zakořenění a růst:
- Vyhněte se přemokření půdy – muchovník špatně snáší trvale zamokřená stanoviště.
- Nevysazujte do těžkých jílovitých půd bez drenáže – hrozí zadržování vody a uhnívání kořenů.
- Zvolte kvalitní sazenice z ověřených zahradnictví – ideálně kontejnerované, s dobře vyvinutým kořenovým systémem.
- Nepřehánějte to s hnojením – v počáteční fázi se vyhněte dusíkatým hnojivům, která podporují růst nad zemí, ale omezují zakořenění.
Muchovník a jednotlivé druhy: Který je nejlepší?
Pro podzimní sadbu muchovníku jsou nejvhodnější odrůdy Amelanchier alnifolia a Amelanchier canadensis, které jsou odolné vůči mrazu i škůdcům. Oblíbené jsou kultivary jako ‘Smoky’, ‘Martin’ nebo ‘Thiessen’, které plodí velké, šťavnaté plody. Sadba těchto odrůd je vhodná jak pro menší zahrady, tak pro živé ploty. Díky samosprašnosti není nutné vysazovat více keřů, i když výnos může být vyšší při křížovém opylení.
Muchovník k jídlu i v kuchyni
Muchovník není jen okrasný keř, ale i zdroj cenných bioaktivních látek. Jeho plody obsahují vysoké množství antokyanů, železa a manganu. Sadba muchovníku se tak vyplatí i z nutričního hlediska. Plody lze konzumovat čerstvé, sušené nebo zpracované na džemy, šťávy či víno. Zajímavostí je, že muchovník bývá včelami vyhledáván jako jeden z prvních jarních keřů, čímž podporuje biodiverzitu na zahradě.
Muchovník a případní škůdci
Ačkoli je muchovník poměrně odolná rostlina, mohou se i u něj objevit problémy nebo škůdci, na které je dobré být připravený. Mezi nejčastější patří mšice, které mohou oslabit rostlinu a zpomalit růst. Dále je třeba sledovat výskyt plísní, zejména při dlouhodobé vlhkosti nebo nedostatečném větrání v koruně. Sadba muchovníku by proto měla být vždy na dobře odvodněném místě a s dostatkem prostoru kolem keře. Při prvních známkách škůdců je vhodné použít přírodní postřiky nebo konzultovat v zahradnictví, aby bylo ošetření co nejšetrnější. Větším problémům pomůže předcházet i pravidelná kontrola stavu listů a větví.
Autor článku: Monika Poledníková

Diskuse k článku