Hysterektomie neboli odstranění dělohy: Kdy se provádí a jak ovlivní život ženy?

Pokud ze zdravotních důvodů zvažujete hysterektomii, nebo vám ji gynekolog přímo doporučil, je určen tento článek právě vám. Zjistěte, proč a jak se jeden z nejčastějších gynekologických zákroků na světě provádí a co můžete očekávat v rámci rekonvalescence.

Co je hysterektomie a kdy se provádí

Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Po zákroku žena ztrácí možnost otěhotnět a přestává menstruovat. Tento zákrok se indikuje z různých důvodů, nejčastěji kvůli:

• myomům (nezhoubným nádorům dělohy)
• endometrióze
• chronickému pánevnímu bolestivému syndromu
• silnému a velice bolestivému menstruačnímu krvácení
• zhoubným nádorům dělohy, děložního čípku nebo vaječníků
• prolapsu dělohy (poklesu dělohy do pochvy)
• adenomyóze (růst děložní sliznice do svaloviny dělohy)

Výběr typu hysterektomie a způsobu provedení závisí na diagnóze, věku, zdravotním stavu ženy a jejích reprodukčních plánech.

Jaké typy hysterektomie rozeznáváme

Existuje několik typů hysterektomie, které se liší rozsahem odstranění orgánů:

• Totální hysterektomie: odstranění celé dělohy včetně děložního čípku, jde o nejčastější typ zákroku.
• Subtotální (supracervikální) hysterektomie: odstranění těla dělohy, děložní čípek zůstává zachován.
• Radikální hysterektomie: odstranění dělohy, děložního čípku, horní části pochvy a okolních tkání (včetně lymfatických uzlin, vejcovodů a vaječníků), typicky se k ní přistupuje při léčbě nádorových onemocnění.
• Hysterektomie s bilaterální salpingo-ooforektomií: odstranění dělohy, děložního čípku, vejcovodů a obou vaječníků.

Každý typ má své výhody i nevýhody. Například u subtotalní hysterektomie zůstává zachován čípek, což může mít pozitivní efekt na sexuální funkce, avšak žena musí dále docházet na cytologické stěry kvůli riziku rakoviny čípku.

Způsoby provedení hysterektomie

Hysterektomii lze provést třemi hlavními operačními přístupy:

• Abdominální hysterektomie: řez se provádí v dolní části břicha, odkud má operatér přímý přístup k děloze, vhodná u větších děloh nebo nádorových onemocnění.
• Vaginální hysterektomie: odstranění dělohy přes pochvu, bez řezu na břiše, výhodou je rychlejší rekonvalescence.
• Laparoskopická hysterektomie: s ní souvisí několik drobných řezů na břiše, před něž se zavede kamera a operační nástroje. Jde o nejmodernější a nejšetrnější metodu s rychlým zotavením.

Výběr přístupu závisí na diagnóze, velikosti dělohy, předchozích operacích a celkovém zdravotním stavu pacientky.

Jak probíhá samotné odstranění dělohy

Operace probíhá v celkové anestezii (u vaginálního přístupu je možná i spinální nebo epidurální anestezie). Chirurg odstraní dělohu a případně další orgány podle typu zákroku, krvácení je zastaveno, rána je uzavřena stehy, svorkami či lepicími proužky. Po operaci může být v ráně ponechán drén pro odvod krve a tekutin. Délka hospitalizace závisí na typu operace – po vaginální a laparoskopické hysterektomii bývá 1 až 2 dny, po abdominální 2 až 5 dní.

Rekonvalescence po hysterektomii a návrat k běžnému životu

Návrat k běžnému životu po hysterektomii trvá obvykle 4 až 8 týdnů, v závislosti na typu operace, věku a celkovém zdravotním stavu ženy. Po návratu domů je důležité:

• vyhýbat se těžké fyzické námaze a zvedání břemen alespoň 3 až 4 týdny
• postupně zvyšovat fyzickou aktivitu a zařadit lehké cvičení
• provádět cviky na posílení pánevního dna
• vyvarovat se pohlavního styku přibližně 6 týdnů, dokud se zcela nezahojí vnitřní i vnější rány

Návrat do zaměstnání závisí na povaze práce – u administrativní činnosti je možný za 2 až 3 týdny, u fyzicky náročných profesí až za 6 až 8 týdnů.

Rizika a komplikace po odstranění dělohy

Každá operace nese určitá rizika. Mezi nejčastější krátkodobé komplikace hysterektomie patří:

• krvácení
• infekce rány nebo močových cest
• poranění okolních orgánů (močového měchýře, střev)
• krevní sraženiny

Dlouhodobé následky mohou zahrnovat:

• Chirurgickou menopauzu: pokud jsou odstraněny i vaječníky, žena vstupuje okamžitě do menopauzy, což může vést k návalům horka, změnám nálady, zvýšenému riziku osteoporózy a kardiovaskulárních onemocnění.
• Předčasnou menopauzu: i při zachování vaječníků může dojít k jejich snížené funkci a dřívějšímu nástupu menopauzy.
• Prolaps pánevních orgánů a inkontinenci: odstranění dělohy a oslabení vazivových struktur může vést k poklesu poševních stěn, močového měchýře nebo konečníku a k úniku moči.
• Sexuální dysfunkci: některé ženy mohou po hysterektomii pociťovat snížené libido, změny v prožívání orgasmu či bolesti při styku, zejména po totální hysterektomii.
• Zácpu a zažívací obtíže: poškození nervů během operace může vést k potížím s vyprazdňováním.
• Post-hysterektomický syndrom: některé ženy trpí dlouhodobou únavou, depresí, močovými obtížemi a dalšími nespecifickými symptomy, pravděpodobně v důsledku hormonální nerovnováhy.
• Zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění: některé studie ukazují, že hysterektomie (i bez odstranění vaječníků) zvyšuje riziko srdečních onemocnění, zejména u žen mladších 35 let.

Život po hysterektomii

Po provedení hysterektomie již žena nemůže otěhotnět a přestává menstruovat. Pokud byl odstraněn i děložní čípek, nejsou již nutné preventivní cytologické stěry. Pokud čípek zůstává, je třeba v prevenci pokračovat. Psychologický dopad hysterektomie je individuální. Některé ženy pociťují úlevu od dlouhodobých obtíží, jiné mohou prožívat smutek, úzkost nebo ztrátu ženské identity. Důležité tedy je obklopit se podporujícími lidmi a případně se neostýchat oslovit psychologa.

Autor článku: Iveta Reinisch