Tichý zabiják jménem homocystein: skrytá hrozba pro srdce i mozek

Homocystein vzniká v těle při zpracování bílkovin, konkrétně aminokyseliny methioninu. Za normálních okolností ho tělo přeměňuje pomocí vitaminů skupiny B (hlavně B6, B12 a kyseliny listové) na jiné, neškodné látky. Když ale některý z těchto vitaminů chybí, hladina homocysteinu v krvi stoupá. A právě tehdy začíná problém. Homocystein totiž poškozuje cévní stěny, podporuje zánět a zvyšuje srážlivost krve. Dlouhodobě zvýšený homocystein se tak stává rizikovým faktorem pro srdeční i mozkové příhody.

Zvýšený homocystein v krvi

Hladinu homocysteinu zjistíte z běžného krevního odběru, který vám může udělat praktický lékař nebo laboratoř. Přestože test zatím nebývá součástí preventivních prohlídek, dokáže včas odhalit riziko infarktu, mrtvice i demence, často dřív, než se objeví první potíže. Na význam homocysteinu u nás upozornil MUDr. Karel Erben, lékař a propagátor prevence, který jako jeden z prvních poukazoval na to, že skutečným tichým zabijákem našich cév nemusí být cholesterol, ale právě homocystein. Tedy látka, jejíž hladinu lze ovlivnit správnou výživou a životním stylem.

Homocystein a jeho vliv na srdce či cévy

Zvýšený homocystein je pro naše cévy něco jako pomalá rez pro kov. Poškozuje jejich vnitřní výstelku, zvanou endotel, čímž usnadňuje usazování cholesterolu a vznik aterosklerózy. Tento proces může vést až k infarktu myokardu nebo ischemické mrtvici. Jak upozorňoval MUDr. Erben, homocystein se ukazuje jako přesnější ukazatel rizika kardiovaskulárních onemocnění než samotný cholesterol. Na rozdíl od něj totiž přímo poškozuje cévní tkáň a podporuje zánětlivé procesy.

Zvýšený homocystein jako hrozba pro mozek

Vysoký homocystein nemá vliv jen na srdce, ale také na mozek. Studie ukazují, že jeho zvýšené hladiny souvisí s rychlejším úbytkem mozkové tkáně, horší pamětí a vyšším rizikem demence či Alzheimerovy choroby. Tento efekt je částečně dán zhoršeným prokrvením mozku, ale také přímým poškozením nervových buněk. Homocystein zvyšuje oxidační stres a může ovlivňovat i tvorbu neurotransmiterů, což se projevuje nejen únavou, ale i sklonem k depresím.

Vitamíny skupiny B hrají u homocysteinu hlavní roli

Zásadní roli v regulaci homocysteinu hrají vitaminy B6, B12 a kyselina listová. Tyto živiny pomáhají přeměňovat homocystein na methionin či cystein, čímž brání jeho hromadění. Nedostatek těchto vitaminů bývá častý u lidí s jednostrannou stravou, kuřáků či starších osob. Dr. Erben zdůrazňoval, že pravidelný příjem těchto látek je klíčový nejen pro zdraví cév, ale i pro správnou funkci mozku. Bohatými zdroji jsou listová zelenina, celozrnné obiloviny, vejce, játra a ryby.

Homocystein a zdravý životní styl

Hladinu homocysteinu může ovlivnit i náš každodenní životní styl. K jeho zvýšení přispívá kouření, nadměrná konzumace alkoholu, chronický stres i nedostatek spánku. Naopak pravidelný pohyb, dostatek čerstvé zeleniny a kvalitní spánek pomáhají hladinu homocysteinu držet v normě. Zajímavostí je, že fyzická aktivita zlepšuje využití vitaminů skupiny B v těle, čímž podporuje jejich účinnost.

Homocystein a prevence

Měření homocysteinu by rozhodně mělo být součástí preventivních lékařských prohlídek. Přesto se na něj v běžné praxi zapomíná. Dr. Erben doporučoval kontrolovat hladinu homocysteinu zejména lidem s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, zvýšeným cholesterolem nebo v rodinné anamnéze infarktem či mrtvicí. Včasná úprava stravy a doplnění chybějících vitaminů může totiž výrazně snížit riziko cévních i neurodegenerativních onemocnění.

Autor článku: Monika Poledníková