Klub pro dospělé není jen o zábavě. Jan Řezáč o provozu Sabinovky, pravidlech a atmosféře
Provozovat klub pro dospělé znamená řešit trochu jiné situace než v běžném baru. Vedle atmosféry, obsluhy a programu je potřeba hlídat také soukromí návštěvníků, jejich vzájemný respekt a jasná pravidla. Klub Sabinovka v pražské Sabinově ulici funguje už řadu let a podle svého aktuálního webu vstupuje do šestnáctého roku provozu. O tom, co obnáší provoz takového podniku, jsme hovořili s majitelem Janem Řezáčem.
Sabinovka funguje už řadu let. Jak jste se vlastně k provozování tak specifického klubu dostal?
Je to specifický obor, ale stejně jako u jiných podniků je na začátku především myšlenka vytvořit místo, kam budou lidé rádi chodit. Postupem času člověk zjistí, že nestačí mít jen prostory a bar. Důležitá je hlavně atmosféra a lidé, kteří se o klub starají.
Za ty roky se samozřejmě všechno vyvíjí. Některé věci člověk postupně mění podle zkušeností, jiné naopak zůstávají, protože se osvědčily.
Co jste se za roky provozu naučil o tom, co lidé od podobného místa skutečně očekávají?
Především to, že každý návštěvník může mít úplně jinou představu. Někdo přijde s partnerem, někdo sám, někdo se chce hlavně pobavit a dát si drink, jiný člověk přichází především kvůli seznámení.
Proto je podle mě důležité nesnažit se všechny návštěvníky vtěsnat do jedné škatulky. Podstatné je, aby každý věděl, kam přichází, a zároveň respektoval ostatní.
Je podle vás těžší takový klub otevřít, nebo dlouhodobě udržet jeho atmosféru?
Dlouhodobě udržet atmosféru je určitě práce. Nestačí jednou nastavit pravidla a dál se o nic nestarat.
Člověk musí sledovat, co se v klubu děje, jak se lidé chovají a jestli se tam ostatní stále cítí dobře. Právě proto je důležitá obsluha, která dokáže situaci včas vyhodnotit a případný problém řešit.
Jaké situace jsou z pohledu provozovatele nejnáročnější?
Nejnáročnější jsou pochopitelně situace, kdy někdo nerespektuje ostatní. Může jít o nevhodné chování, obtěžování nebo nerespektování pravidel.
V takovou chvíli musí provozovatel zasáhnout. Není příjemné někoho z klubu vykázat, ale někdy je to nutné právě kvůli ostatním návštěvníkům.
Máte poměrně jasná pravidla týkající se respektu a dobrovolnosti. Proč je právě tohle pro vás tak důležité?
Protože bez vzájemného respektu by podobný klub nemohl fungovat. Na webu máme pravidla popsaná poměrně jasně. Důležité je především to, že všechno musí být dobrovolné. Pokud někdo něco odmítne, musí to druhý člověk respektovat.
Je to podle mě základ slušného chování nejen v klubu, ale kdekoliv mezi lidmi.
Setkáváte se stále s představami, které podle vás vůbec neodpovídají tomu, jak klub funguje?
Ano, u podobného podniku je to asi přirozené. Lidé, kteří u nás nikdy nebyli, si mohou představovat něco úplně jiného. Ve skutečnosti je ale provoz klubu z velké části o běžných věcech – o obsluze, pořádku, komunikaci s lidmi a dodržování pravidel. Samozřejmě máme specifickou klientelu a specifické zaměření, ale neznamená to, že zde neplatí základní pravidla slušnosti.
Co by měl člověk vědět, pokud jde do podobného klubu poprvé?
Především aby si před návštěvou zjistil základní informace a pravidla konkrétního klubu. Každý podnik může fungovat trochu jinak. U nás je například vstup povolen pouze dospělým od 18 let a máme jasně stanovená pravidla chování. Důležité je také přijít s tím, že člověk nemusí dělat nic, co nechce. Stejně tak musí respektovat odmítnutí druhého člověka. A pokud jde člověk poprvé, určitě není potřeba se ničeho obávat. Stačí se chovat normálně a slušně.
Jak se za roky změnila vaše klientela?
Lidé jsou různí a vždycky byli. Chodí k nám jednotlivci i páry a lidé různých orientací. Možná se dnes lidé obecně o podobných věcech dokážou bavit otevřeněji než dříve. Zároveň ale pořád existují lidé, kteří si podobný podnik představují na základě různých stereotypů. My se snažíme především o to, aby člověk, který přijde dovnitř, věděl, jaká pravidla u nás platí.
Jakou roli podle vás hraje personál v tom, jestli se člověk v klubu cítí dobře?
Velkou. Prostředí může být hezké, ale pokud se personál nechová dobře, návštěvník se tam nebude chtít vracet. Máme také zkušenost, že lidé si pamatují drobnosti. Někdy nejde ani tak o samotný program, ale o to, jak se k nim obsluha zachovala, jestli jim pomohla nebo jak vyřešila nějaký problém. Ostatně právě ochotu personálu a jeho přístup zmiňují i některé veřejné recenze Sabinovky.
Co je podle vás největší chyba, kterou může návštěvník v takovém klubu udělat?
Nerespektovat ostatní.
Člověk může mít jakýkoliv názor nebo představu, ale nemůže ji vnucovat někomu dalšímu. Stejně tak není v pořádku obtěžovat ostatní nebo porušovat pravidla klubu.
Pro mě je základ jednoduchý: chovat se k ostatním tak, jak bych chtěl, aby se oni chovali ke mně.
Kam se podle vás mohou kluby pro dospělé v dalších letech posunout?
Myslím, že budou stále důležitější atmosféra, soukromí a přístup k návštěvníkům.
Technologie mohou pomoci s komunikací a informacemi, ale samotný klub je pořád fyzické místo. Lidé se tam chodí potkávat osobně.
Takže si myslím, že budoucnost nebude jen o tom nabídnout nějakou novinku. Důležité bude udržet prostředí, kam se lidé budou chtít vracet a kde budou vědět, co mohou očekávat.
Diskuse k článku