Konec prokrastinace! Účinné tipy, jak zatočit s chronickým odkládáním úkolů

Prokrastinace neboli také chorobné odkládání úkolů je novodobá “civilizační nemoc”. Zjednodušeně řečeno, je prokrastinace touha uspokojit momentální potřeby a ty, které nepospíchají odložit. Když odsouváme konkrétní úkol, odsouváme i pocity a emoce, které jsou s ním spojené. Tedy například v případě pracovních úkolů je to stres, nuda nebo dokonce i pochybnosti o sobě samém. Vlastně se sami sebe ptáme: Chci toto vůbec dělat?

Prokrastinace nebo lenost?

Prokrastinace sice výhody má, bohužel jen ty krátkodobé. Můžete se v danou chvíli vyhnout práci, která je pro vás zrovna frustrující. A můžete si odpočinout. Nevýhodou však je, že odsunuté úkoly nemůžete ignorovat donekonečna. Brzy bude v situaci, kdy bude nutné úkol rychle dokončit. Možná se jich nakupí už i víc. A nejspíš se vám to opět nebude chtít a budete mít tendence odkládat. 

Prokrastinace a její neblahý vliv na zdraví

I když vám se vám při odložení úkolů na chvíli uleví, brzy na vás dopadnou právě i negativa proskrastinace. Chorobné odkládání úkolů neblaze ovlivňuje i duševní a emoční zdraví. Nemluvě o tom, že odkládáním se nám staví do řady další úkoly a časem nebudeme stíhat. Je tedy důležité, abychom si nastavili nějakou hranici, kterou už nepřekročíme. Pokud jednou úkol odložíme, nic se nestane, ale když to budeme dělat pravidelně, lze už hovořit o tom, že si svým způsobem i ubližujeme.

Bude-li prokrastinace pravidelnou součástí vašeho života, začne vám brzy zasahovat i do jiných oblastí. V práci se vám nebude dařit dodržovat termíny. Doma nebudete nic stíhat, nebudete mít čas na přátele. Může to tedy ovlivnit vztahy s vašimi blízkými. Budete více ve stresu, což může narušit i spánek nebo dokonce vést i k depresi. A pokud jde o každodenní odkládání úkolů, pak vám brzy přeroste prokrastinace přes hlavu.

Prokrastinace má i pozitiva

I když není prokrastinace nic, co bychom chtěli pravidelně dělat, tak občasné odložení úkolů nemusí být nutně na škodu. Například ve chvíli, kdy jsme opravdu přepracovaní a víme, že druhý den budeme schopni odložený úkol dokončit a skutečně se do něj pustíme, pak může být prokrastinace naopak přínosem. 

Prokrastinace nebo nemoc?

Pokud je pro někoho prokrastinace denním chlebem, pak se možná jedná o jedince, který trpí poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Tito lidé mají všeobecně problém své úkoly včas zvládat. Mimo to se pak chronická prokrastinace může týkat lidí, kteří mají nalomené duševní zdraví nebo jsou emocionálně unavení. Zde je však rozhodně na místě, aby pomohl odborník. Tedy psycholog nebo psychiatr. Podle expertů rozhodně není chorobná prokrastinace jen lenost, ale vždy za ní stojí nějaký hlubší problém. 

Jak se zbavit prokrastinace?

Jestliže se vás chorobné odkládání úkolů (prokrastinace) týká, pak je vhodné: 

• Naučit se odpočívat a nepřetěžovali se.
• Naučte se říkat i slůvko NE. 
• Pracovních úkolů si berte jen tolik, kolik jste reálně schopni zvládnout. 
• Pokud nestíháte, pak o tom informujte toho, kdo vám úkol zadal a pokuste se společně najít nějaké řešení. 
• Rozdělte si práci na několik menších dílčích úkolů a dělejte si pravidelné přestávky.
• Odměňte se. Za splněný úkol si pořiďte nějakou drobnost, která vás potěší.
• Dobře plánujte. Kdy se vám nejlépe pracuje? Ráno, odpoledne nebo večer?
• Pokud to stále nejde, domluvte si sezení s koučem. Ten vám pomůže najít, kde je problém a pomůže vám i vymyslet, jak jej odstranit. 

Autor článku: Monika Poledníková