Mýty o medu: co je pravda a co ne

Med se nemůže zkazit

Často slýcháme, že med je potravina s neomezenou trvanlivostí a že nám doma vydrží klidně navždy. Ve skutečnosti to ale není tak jednoznačné. Je pravda, že med má výjimečně dlouhou trvanlivost, a to zásluhou vysokého obsahu cukru, nízkého podílu vody a přirozeným antibakteriálním účinkům. Nicméně v případě nesprávného skladování se postupem času zkazit může.

Problém nastává, pokud se do medu dostane vlhkost – tehdy může začít kvasit, což poznáte podle pěnivého povrchu a kyselé chuti. Skladujte jej proto v temnu, dobře uzavíratelném obalu a při teplotě do 25 °C.

Krystalizace znamená zkažený med

Mnoho lidí se při pohledu na med, který ztuhl a změnil se z tekutého na hustou, krystalickou hmotu, mylně domnívá, že je zkažený. Opak je pravdou – krystalizace je přirozený a zcela běžný proces, který u medu dříve či později nastane.
Tento jev souvisí s poměrem glukózy a fruktózy v medu. Med s vyšším podílem glukózy (například řepkový) krystalizuje rychleji, zatímco medy s vyšším podílem fruktózy (například akátový) zůstávají déle tekuté.

Med z obchodu je plný chemie, je třeba kupovat jen med od včelařů

Často se setkáme s názorem, že med prodávaný v obchodech je méně kvalitní, ředěný cukrem nebo dokonce plný „chemie“, a že jedinou zárukou kvality je koupě přímo od včelaře. Pravda je, že kvalita medu v obchodech se může lišit, ale plošné odsouzení rozhodně není na místě.

Chcete-li mít jistotu, že kupuje 100% přírodní med s kvalitou kontrolovanou rakouskými laboratořemi, tak zvolte značku Medokom. Jejich medy procházejí pravidelnými laboratorními testy na obsah vody a přítomnost cizích látek, a jsou plněny za podmínek, které minimalizují riziko znehodnocení. Navíc spolupracují s prověřenými dodavateli, často od českých včelařů. Zároveň kladou důraz na šetrné zpracování, které zachovává chuť i výživové látky. Z každého sudu medu odebírají vzorek a ten posílají do německé laboratoře QSI garantující, že med odpovídá standardům platným například v Německu, Švýcarsku nebo Rakousku.

 Vařením med ztrácí všechny prospěšné látky

Často se tvrdí, že jakmile med zahřejete, okamžitě přijde o všechny své vitaminy, enzymy a další cenné látky. Realita je o něco složitější.
Důležitou roli totiž hraje čas působení teploty. Krátké vystavení vyšší teplotě, například když přidáte med do horkého čaje, který během několika minut zchladne na přibližně 50 °C, vede jen k minimálnímu znehodnocení. Naopak při dlouhodobém zahřívání, třeba při pečení buchet na 200 °C po dobu dvou hodin, se většina cenných látek z medu zničí. V takovém případě zůstává přínosem spíše chuť a to, že jde o jednoduché cukry, které tělo snadno využije.

Tmavý med je kvalitnější než ten světlý

Mnozí lidé věří, že čím tmavší barvu med má, tím je „silnější“ a kvalitnější. Barva medu ale sama o sobě kvalitu neurčuje. Závisí především na druhu rostlin, ze kterých včely sbíraly nektar, a na přírodních podmínkách.
Světlé medy, jako akátový nebo květový z jarních květů, bývají jemnější a sladší. Tmavé medy, například lesní, mívají výraznější, často mírně hořkou chuť. Rozdíl v barvě je tedy spíše otázkou složení a chuťových preferencí než ukazatelem kvality.
Rozdíl v barvě souvisí také s obsahem minerálů a některých vitamínů – právě proto má medovicový med vyšší elektrickou vodivost. Obecně tedy platí, že tmavší medy mívají více minerálních látek, a lze je proto považovat z tohoto pohledu za „bohatší“.
Neznamená to však, že světlé medy jsou méně hodnotné. Například lipový med, i když je světlejší, obsahuje aromatické silice s blahodárnými účinky při nachlazení. Každý med tak přináší jiné benefity.

Závěrem

Med je fascinující přírodní produkt, který si po staletí drží své místo nejen v kuchyni, ale i v lidovém léčitelství. Stejně jako u mnoha jiných potravin se však kolem něj vytvořila řada mýtů a polopravd. Klíčem k výběru kvalitního medu je znát jeho původ, způsob zpracování a správně ho skladovat. Medy Medokom jsou zárukou kvality – ověřené testy a precizní zpracování je řadí mezi spolehlivou volbu v každém obchodě.