Workoholismus postihuje každého pátého člověka. Poznejte typologii workoholiků a rizikové skupiny

Mezinárodní studie zahrnující 60 zemí zjistila, že workoholismem trpí přibližně každý pátý zaměstnanec. V některých studiích je workoholismus uváděn jako závažnější problém než alkoholismus – například v Austrálii postihuje až 30 % populace, což je řádově více než užívání nelegálních drog.

Co je workoholismus a proč není totéž co pilnost nebo láska k práci

Slovo „workoholik“ se dnes používá poměrně často a někdy i lehkovážně – občas dokonce jako pochvala pro velmi pilného zaměstnance. Ve skutečnosti ale workoholismus představuje vážnou psychologickou závislost, která má mnohem blíž k alkoholismu nebo drogové závislosti než k běžné poctivosti a pracovitosti. Častým omylem je představa, že workoholici svou práci milují. Ve skutečnosti je to naopak – a právě toto nepochopení často brání lidem rozpoznat problém u sebe i u svých blízkých.

Typické projevy workoholismu

Máte podezření, že jste propadli workoholismu? Podle těchto varovných příznaků ho můžete odhalit:

Pracovní chování:

• Trávení dlouhých hodin v práci, i když to není nutné, a zůstávání déle než ostatní
• Neustálé přemýšlení o práci a snaha „získat zpět“ další čas na práci – typický projev workoholismu
• Neschopnost přestat pracovat, i když se o to člověk vědomě pokusí
• Odmítání dovolených, přestávek nebo jakéhokoliv volna

Emoční příznaky:

• Intenzivní strach z neúspěchu a obsedantní zaměření na pracovní výkon
• Úzkost, neklid nebo pocity viny, když člověk nemůže pracovat
• Využívání práce jako úniku před stresem, emocemi nebo osobními problémy – typický rys workoholismu

Dopad na vztahy a osobní život:

• Zanedbávání vztahů a koníčků v důsledku workoholismu
• Ignorování upozornění blízkých na nadměrnou pracovní zátěž
• Neschopnost říct „ne“ a neustálá pracovní dostupnost

Zdravotní problémy spojené s workoholismem:

• Poruchy spánku a zkracování odpočinku kvůli práci
• Fyzické potíže způsobené stresem: bolesti hlavy, zad, vysoký krevní tlak a celková únava až vyčerpání
• Vegetativní projevy úzkosti: pocení, nevolnost, tlak na hrudi

Kompulzivní vzorce workoholismu:

• Nutkání pokračovat v práci i přes negativní důsledky
• Neschopnost psychicky „vypnout“ od práce, i když člověk fyzicky nepracuje
• Silná úzkost a pocit prázdnoty nebo „rozkladu“ při absenci práce

Workoholismus a faktory, které mohou hrát roli

Kdo vlastně nejčastěji propadá workoholismu? Rozhodující nejsou ani tak demografické faktory, jako je věk, vzdělání nebo příjem, ale spíše osobnostní nastavení a typ vykonávané profese. Nejvíce ohroženi jsou tedy lidé s určitými osobnostními rysy a ti, kteří působí v specifických pracovních oblastech s vysokými nároky a tlakem na výkon. Níže naleznete konkrétní faktory:

Osobnostní rysy

• Perfekcionismus – lidé si nastavují velmi vysoké nároky a mají potřebu odvést práci „na jedničku“. Často proto tráví prací víc času, než je nutné, a postupně u nich může vznikat workoholismus.
• Osobnosti typu A – ambiciózní, soutěživí a netrpěliví lidé, kteří chtějí mít výsledky co nejrychleji. Práce pro ně bývá hlavním měřítkem úspěchu, což zvyšuje riziko workoholismu.
• Extroverze – někteří extroverti jsou více aktivní, zapojení a vyhledávají výkon i uznání v pracovním prostředí, což může přispívat k workoholickému chování.
• Nízká sebeúcta – práce se může stát hlavním zdrojem hodnoty a sebevědomí. Člověk pak snadno sklouzne k workoholismu, protože výkon nahrazuje pocit vlastní hodnoty.

Profesní faktory

• Manažeři a vedoucí pozice – patří mezi nejvíce ohrožené skupiny, protože nesou velkou odpovědnost a často pracují pod vysokým tlakem, což zvyšuje riziko workoholismu.
• Řemeslnické profese – podle výzkumů jde o druhou nejrizikovější skupinu, kde je častá fyzická i časová náročnost práce.
• Další rizikové sektory – zemědělství, stavebnictví, komunikace, konzultace a obchod často vytvářejí prostředí s vysokými nároky na výkon, kde se workoholismus objevuje častěji.

Pracovní charakteristiky

• Dlouhá pracovní doba – workoholici často pracují 50+ hodin týdně
• Sebezaměstnání a podnikání – vyšší míra odpovědnosti zvyšuje riziko rozvoje workoholismu
• Genderové rozdíly – muži tvoří přibližně 59 % workoholiků, ženy 41 %

Psychiatrické komorbidity

• Workoholismus má silnou spojitost s psychiatrickými poruchami – úzkostné poruchy se vyskytují u 33,8 % workoholiků, ADHD u 32,7 %, obsedantně-kompulzivní porucha u 25,6 % a deprese u 8,9 % workoholiků

Workoholismus má 6 podob – poznáte se v jedné z nich?

Ne všichni workoholici fungují stejně. Psycholog Bryan E. Robinson popsal několik typů, které se liší v tom, jak lidé práci začínají, jak ji dokončují a proč vlastně pracují. Každý typ má jiný motiv, jiné chování i dopad na osobní život.

• Urputný typ – pracuje neustále a bez přestávky, má extrémně vysoké nároky na výkon a neumí odpočívat. Práce je pro něj prioritou za každých okolností.
• Záchvatový typ – střídá období prokrastinace s intenzivními „pracovními záchvaty“, kdy pracuje pod velkým tlakem a stresem.
• Typ s poruchami pozornosti – snadno se rozptyluje, začíná mnoho projektů najednou, ale má problém je dokončit.
• Vychutnávač – pracuje pomalu a detailně, často odkládá dokončení, protože není spokojený s výsledkem.
• Opečovávač – pracuje především proto, aby byl pro ostatní potřebný a získal jejich uznání a přijetí.
• Megaloman – přijímá příliš mnoho úkolů najednou, protože chce působit úspěšně a být obdivován okolím, což ho často přetěžuje.

Co s workoholismem – několik stručných rad, jak se bránit

I když je práce důležitou součástí života, neměla by postupně přebírat kontrolu nad vším ostatním ani nás připravovat o radost. Workoholismus obvykle nepřijde náhle, ale vzniká pomalu – a stejně tak se s ním dá i pracovat. Pomáhá nastavit si jasné hranice mezi prací a volným časem, plánovat si odpočinek a brát ho bez výčitek. Důležité je také nebýt neustále „na příjmu“, umět delegovat úkoly a říkat „ne“ dalším povinnostem. Pokud je tlak na výkon dlouhodobý, může pomoct i odborná pomoc, která učí lépe zvládat stres, perfekcionismus a přehnané nároky na sebe sama.

Autor článku: Iveta Reinisch