Věříte v paranormální jevy? Psychologická fakta možná vaše přesvědčení vyvrátí

Věděli jste, že dokonce věhlasný Winston Churchill věřil po svém zážitku v Bílém domě na paranormální jevy? Nejspíš byste to do tak racionálního muže nikdy neřekli, avšak i on tvrdil, že se setkal s něčím nevysvětlitelným – konkrétně prý potkal ducha Abrahama Lincolna. Skeptik tomuto nezvyklému zážitku uvěří jen s velmi malou pravděpodobností, zapálený „duchař“ bude ale nadšen! Do jaké skupiny lidí patříte vy?

Paranormální jevy jako odraz chybné činnosti mozku?

Je určitě nezpochybnitelné, že mozek je jakási centrála našeho lidského těla a řídí mnoho důležitých fyziologických i psychických pochodů. I proto se psychologové přiklonili k tezi, že víra v paranormální jevy může skutečně souviset s jeho chybnou činností. Tyto „chyby“ může způsobit například jakékoliv neurologické poškození. Vysvětleme si to konkrétně: vyprávěl vám někdy někdo o tom, že viděl poltergeista? Pak se mohl potýkat s poškozením určitých oblastí pravé mozkové hemisféry, které jsou zodpovědné za vizuální zpracování. Jistou souvislost mohou mít krom jiného i některé formy epilepsie.

Zdravý mozek versus paranormální jevy

Nelze však házet všechny věřící v paranormální jevy do jednoho pytle. Ne každý má totiž vrozenou neurologickou poruchu. Jak si ale víru v nadpřirozeno vysvětlit u zcela zdravých lidí, kteří s mozkovou činností problém nemají? Z psychologického hlediska může takováto víra údajně souviset s různými vizuálními iluzemi, jež nejsou v běžném životě výjimkou – možná sami víte, co dokáže například hra světel nebo klimatické jevy (zářným příkladem je známá fata morgána). Svou roli ve zkresleném vnímání reality pak může hrát i fakt, zda jste pod vlivem jakýchkoliv drog nebo pod vlivem alkoholu.

Paranormální jevy jako únik před realitou všedních dní

Psychologové dále tvrdí, že k paranormálním jevům mohou více tíhnout lidé psychicky vyčerpaní anebo ti, co se potýkají s nějakým osobním traumatem – to může být spojeno třeba se smrtí blízké osoby, ztrátou zaměstnání, rozvodem, prožitím přírodní katastrofy a podobně. Dané je to prý tím, že se mozek takového člověka potácí v chaosu a snaží se v něm orientovat – proto snadno podlehne iluzorním záležitostem (např. vidí ducha zemřelého a podobně).

Někteří vědci také tvrdí, že v paranormální jevy lehce uvěří i ti, kteří si rozvzpomenou na těžkou dobu ve svém životě – kdy se cítili mimo kontrolu.

Paranormální jevy a pár slov na závěr

Pokud jste tím, kdo věří na paranormální jevy, nejspíš vám nikdo nevymluví pro vás reálné zážitky – stejně tak, jako by je dnes nikdo nevymluvil Winstonovi Churchillovi, kdyby ještě žil. Důležité však je, abyste se nenechali pohltit negativními pocity, či nezapomněli na reálný život a neunikali před ním do světa iluzí. A koneckonců, ze své víry v nadpřirozeno (nebo chcete-li/pro skeptiky – schopnosti autosugesce) můžete dle psychologů vytěžit maximum v osobním životě! Třeba takový talisman pro štěstí totiž může opravdu fungovat jako hnací motor k lepším výkonům. Paranormální jevy se tedy nemusí týkat jen toho „strašidelného“ nebo temného. Lze je uchopit i za ten pozitivnější konec.

Autor článku: Iveta Reinisch