Nejzdravější zelenina plná vitamínů. Které druhy se vyplatí jíst často?

Kvalitní zelenina je potřebná pro správné fungování našeho těla. Vitamíny a další obsažené látky mohou povzbuzovat náš imunitní systém, čímž se vlastně stávají bojovníky pro nejrůznějším nemocem. Čím pevnější imunitní systém máte, tím je menší šance, že nás nějaká viróza či chřipka položí na lopatky.

Zelenina od rána do večera?

Výživoví poradci uvádějí, že bychom denně měli sníst 500 g ovoce a zeleniny. Přičemž právě zelenina má převažovat. Kolik to je 500 g? Zhruba pět malých svačinek. Tři z nich si přidejte k hlavnímu jídlu. Dvě si dejte mezi jídly. Takhle lze snadno dostát „tabulkám“ a sníst denně to, co naše tělo opravdu potřebuje. Podle dat z průzkumu, který byl v souvislosti s konzumací zeleniny prováděn, nás zelenina dělá dokonce šťastnějšími. Lidé, kteří po určitou dobu denně skutečně jedli pět porcí zeleniny, hlásily více energie, lepší náladu či pocity štěstí a spokojenosti.

Zelenina vyžaduje správnou přípravu

Zelenina obsahuje také hodně vody, tudíž je důležitá pro hydrataci a trávení. Zároveň je to velmi důležité „palivo“ pro správné fungování našeho těla. Ke svému životu její cenné látky potřebují i potřebné bakterie v našem těle. Ovšem pozor – důležitá je nejen samotná zelenina, ale také její příprava. Používat byste na ni měli jiné než kovové nože. Některým druhům vyloženě neprospívá dušení a vaření nebo pečení, jiné si na něj zase potrpí. Smažená zelenina pak není vhodná vůbec.

Kvalitní zelenina: Vybírejte ty správné druhy

Okurky

Jsou považovány spíše za letní zeleninu. Není divu, právě v létě mají svoji sezónu. Rozhodně je vhodné připravit si z nich zásobu na zimu. Nejčastěji se nakládají a zavařují. Okurka obsahuje z 95 vodu a přispívá tak k vyplavování toxinů a dalších škodlivých látek. Není chudá ani na vitamíny. Je však nutné konzumovat i se slupkou. Tělu dodá vitamín C i vitamíny skupiny B. Je to koktejl účinný proti únavě a vyčerpání. Křemík a síra v nich obsažené jsou zase perfektním stimulátorem pro růst vlasů. A ještě jeden tip – pokud máte po ránu, navzdory hygieně, divný pocit v ústech, zhruba půl minuty cucejte kousek okusek okurky. Budete mít příjemný dech.

Kedlubna

Říká se jí takzvaná „zimní zelenina“. Kedlubna je skvělá na uchování a je opravdu schopná vydržet celou zimu. Připravíte si z ní spoustu dobrot, například vynikající kedlubnové zelí nebo je můžete využít na chlebíčky místo pečiva. Zelenina, která je nabitá celým spektrem prospěšných látek, to je kedlubna. Ukrývají se v ní vitamíny skupiny B, vitamín E a provitamín A, vitamín C a velmi vzácný vitamín K. Obsahuje i obrovské množství vitamínů a je bohatá na látky, které zvyšují vylučování žluči.

Červená řepa

Zelenina, která na rozdíl od jiných druhů, má velmi málo vitamínů, ale za to velké množství minerálních látek. Červená řepa působí na naše tělo jako kartáč – čistí jej od usazenin, těžkých kovů a nežádoucích látek. Čerstvou řepu můžete jíst samotnou nebo si z ní připravit šťávu. Popíjením šťávy nalačno připravíte svému tělu očistnou bombu.

Mrkev

Mrkev je cenná zelenina, a především bohatý zdroj vlákniny. Čerstvá mrkvová šťáva obsahuje až 37 procent minerálů, jako je například draslík, fosfor, vápník, železo, síra nebo chlór. Šťáva také skvěle čistí tělo a některé vnitřní orgány. Mrkev je navíc zelenina, která jde přes zimní měsíce bez problémů uchovat. Připravit si z ní můžete spoustu dobrot, zejména děti mrkev milují pro její nasládlou chuť. Kombinací nastrouhané mrkve, kyselého zelí, jemně nasekané cibule s trochou olivového oleje, získáte skvělý salát.

Bílé a červené zelí

Zelí je zelenina oblíbená u hubnoucích. Právě zelí je hlavní ingrediencí takzvané tukožroutské polévky. A ne náhodou. Má jen minimální kalorickou hodnotu. Avšak spoustu vlákniny a vody, takže umí utišit hlad. Zelí je zelenina, která je obrovskou studnicí kyseliny listové. Ale obsahuje i další vitamíny skupiny B, dále vitamíny C a E. Dá se říci, že zelí je v podstatě zklidňující potravina, která aktivuje v těle hormon dobré nálady. Nejvíce pozitivních účinků má čerstvá zelná šťáva. Vhodné je ale i nakládání nebo skladování. Zelí tím rozhodně neztrácí obsažené vitamíny a minerály. Dvě stě gramů kyselého zelí pokryje bohatě denní dávku vitamínu C a vitamínu B 12, který je mimořádně důležitý pro činnost mozku a celé nervové soustavy. Díky kvasnému procesu se v kysaném zelí vytváří probiotické kultury. Spolu s velkým množstvím vlákniny mají mimořádně pozitivní účinek na naše trávicí ústrojí.

Autor článku: Monika Poledníková