Strumigeny v potravě: Může nás konzumace některých druhů zeleniny zdravotně ohrozit?

Co to vlastně strumigeny jsou a jak se v těle chovají? Krom toho, že narušují správnou činnost štítné žlázy, pak jí také brání v hromadění a využití jódu. U některých nemocných lidí jsou strumigeny dokonce schopny vyvolat i zvětšení štítné žlázy (strumu). 

Strumigeny v zelenině

Je tomu něco přes sedmdesát let, co vědci zjistili, že některé potraviny by mohly mít negativní vliv na funkci štítné žlázy. Zejména do této skupiny zařadili potraviny, které spadají do kategorie košťálové zeleniny. Tedy květák, zelí, pekingské zelí, brokolice, kedlubny, ředkev nebo růžičková kapusta. Právě to jsou potraviny, které obsahují vyšší množství strumigenů. Ovšem nejen zelenina oplývá vysokým množství strumigenů, zařadit do stejné kategorie můžeme i některé druhy ovoce, jako například broskve či jahody. Strumigeny hojně obsahuje i sója a některé druhy ořechů (zejména burské či piniové oříšky) nebo jáhly.

Strumigeny a štítná žláza

Rozhodně však není pravdou, že by se lidé s onemocněním štítné žlázy měly zcela vzdát potravin bohatých na strumigeny. Poměrně důležitou informací je i to, že tepelně upravená strava značně snižuje množství strumigenů v dané potravině. A to dokonce až o třetinu. Faktem je také to, že některé potraviny, které jsou na strumigeny bohaté, mohou být prevencí karcinomu štítné žlázy.

Odborníci proto velí, abychom rozhodně potraviny bohaté na strumigeny ze stravy nevylučovali. Jen to s nimi nesmíme přehánět. Pokud s už konzumujeme, pak je vhodné tělu dodat zároveň dostatečné množství jódu (ideálně pochopitelně prostřednictvím stravy), selenu a rovněž i vitamínu D. K němu je pak vhodné užívat i vitamín K2, případně do jídelníčku zařadit dostatečné množství fermentovaných potravin. Krom kvašené zeleniny se jeví jako ideální například tempeh, omáčka miso nebo sójový sýr natto.

Strumigeny nejen v potravinách

Správná funkce štítné žlázy je pro náš život naprosto nezbytná. Hormony, které produkuje ovlivňují růst, vývoj, metabolismus a rovněž i mají vliv i na centrální nervový systém, termoregulaci či srdeční činnost.

Strumigeny, které činnost štítné žlázy mohou narušovat, nejsou jen v některých potravinách. Oficiálně mezi strumigeny patří rovněž i další látky, se kterými se setkáváme. Zejména pak dusičnany, sulfonamidy, některé pesticidy, jodičnany, insekticidy a některé další látky. Ovšem nejen strumigeny však na štítnou žlázu působí negativně. Značný vliv má i nedostatek jódu, nedostatek vitamínu D i málo spánku. 

Autor článku: Monika Poledníková