Pátek 13. a lidský mozek: Proč si právě dnes všímáme každého průšvihu? 

Pátek 13. patří k nejznámějším pověrám západního světa. Přesto psychologové upozorňují, že největší moc nemá samotné datum, ale naše mysl. Lidský mozek totiž neustále hledá souvislosti a potvrzuje to, čemu už věříme. Když očekáváme smůlu, mnohem snadněji si všimneme všeho, co se nepovedlo. Psychologové tento jev dobře znají a vysvětlují ho několika mechanismy, které ovlivňují naše rozhodování i každodenní vnímání reality.

Pátek 13. a lidský mozek

Lidský mozek pracuje úsporně. Každou vteřinu zpracovává obrovské množství informací, a proto si vybírá hlavně to, co potvrzuje naše očekávání. Psychologové tomuto jevu říkají potvrzovací zkreslení. Pokud ráno vyjdeme z domu s pocitem, že pátek 13. přinese smůlu, mnohem snáz si všimneme rozbité skleničky, dlouhé fronty nebo nepříjemného telefonátu. Desítky věcí, které proběhly úplně normálně, náš mozek jednoduše odfiltruje. Podobně funguje i selektivní pozornost. Zaměřujeme se na to, co právě považujeme za důležité. Stejně jako si po koupi nového auta začneme všímat stejného modelu na silnici, v pátek 13. registrujeme každou drobnou nepříjemnost výrazně citlivěji než jindy.

Pátek 13. a nocebo efekt

Psychologie zná ještě jeden zajímavý fenomén, označuje jej jako nocebo efekt. Funguje opačně než známější placebo. Zatímco placebo může zlepšit zdravotní stav díky pozitivnímu očekávání, nocebo dokáže vyvolat nepříjemné pocity jen proto, že člověk čeká něco špatného. Jestliže jsme přesvědčeni, že pátek 13. je nebezpečný, můžeme být nervóznější, méně soustředění a častěji chybovat. Zapomeneme mobil doma, přehlédneme e-mail nebo se přeřekneme při důležité schůzce. Ne proto, že by datum mělo magickou moc, ale protože stres mění naše chování i schopnost soustředění.

Pátek 13. v historii

Pověra o pátku 13. je překvapivě mladá. Ve své dnešní podobě se výrazně rozšířila až během 19. a především 20. století. Její kořeny ale sahají mnohem hlouběji. Číslo 13 dlouho symbolizovalo narušení řádu. Po dvanácti měsících roku, dvanácti znameních zvěrokruhu nebo dvanácti apoštolech představovalo cosi navíc. Něco, co vybočuje z harmonie. Ani pátek neměl v evropské tradici nejlepší pověst.

Křesťanská tradice ho spojovala s ukřižováním Ježíše Krista, a proto byl vnímán jako den pokání. Naši předkové se ale ve skutečnosti mnohem víc než samotného data obávali neúrody, nemocí nebo kruté zimy. V některých krajích se v pátek nezačíněla stavba domu, neuzavíraly se důležité obchody ani se nevyráželo na dlouhé cesty. Šlo však spíše o místní zvyky než o všeobecně rozšířený strach z pátku třináctého.

Pátek 13. a statistiky

Přestože kolem pátku 13. vznikla řada mýtů, velké statistické studie nenašly přesvědčivý důkaz, že by právě tento den docházelo k více dopravním nehodám nebo jiným neštěstím. Některé analýzy dokonce naznačují pravý opak. Lidé bývají opatrnější, jezdí pomaleji, více přemýšlejí nad svými rozhodnutími a méně riskují. Odborníci proto upozorňují, že mnohem větší roli než samotné datum hraje naše psychika a způsob, jakým se v daný den chováme.

Užijte si pátek 13. jako kterýkoliv jiný den

Podle psychologů pátek 13. žádnou smůlu rozhodně nepřináší. Ale krásně na tomto datu můžeme sledovat, jak funguje náš lidský mozek. Když očekáváme problém, snadněji ho objevíme. A když se nic nestane? Tak si na nějaký pátek 13. ani nevzpomeneme.

Autor článku: Monika Poledníková