Dnes je pátek 13., proč se tohoto dne obáváme?

Pátek 13. je tak slavným dnem, že byl na toto téma natočen i horor. A děsivých filmů, že je toto datum zmíněno, je hned několik. Pověra, která zasáhla každého z nás. Ale kde má vlastně své kořeny?

Pátek 13. v psychiatrii

Neodůvodněný strach z tohoto dne, jakým je pátek 13., má dokonce i svůj odborný název. Říká se mu paraskevidekatriafobie. Krkolomné slovo, kterým svému okolí můžeme sdělit, že nás pátek 13. skutečně děsí. Ostatně po celém světě je pátek 13. považován za jeden z těch nejvíc nešťastných a smolných dnů. A to se ještě u nás, v české kotlině, mírníme. Na pověry nejvíc dají obyvatelé anglofonních, frankofonních zemí. I obyvatelé Portugalska.

Energeticky zatížený pátek 13.

Podle lidí, kteří se zabývají energiemi, patří pátek 13. mezi nejzatíženější dny v týdnu. Možná je to jen tím, že zkrátka po celém pracovním týdnu máme už vyčerpaný energetický deficit a může na nás „všechno padat“. Ezoterici navíc uvádí, že vše, co se v pátek odehraje, může mít značný vliv na děj a náš osud v budoucím čase. Přesto je pátek, jako běžný všední den, považován spíše za šťastnější den v týdnu. Některé národy dokonce uzavírají manželství raději v pátek než v sobotu. Babky kořenářky také dříve vařily léčebné lektvary raději v pátek, než v kterýkoliv jiný den. A třeba jít k zubaři je nejlepší taky právě v pátek. Údajně to bude méně bolet. Tak proč je tedy pátek 13. považován za špatný den? Nepopularitu mu jednoznačně dodává ta přiřazená třináctka. Proč?

Pátek 13. a zažité pověry

V pátek 13. bychom raději ani nešli do práce. Nejraději bychom zůstali doma, a tak nějak ten den přečkali. Také patříte mezi tyto jedince? Pokud je i pro vás pátek 13. nešťastné datum a považujete jej za den, kdy se odehrávají nepříjemnosti a neúspěchy, pak jste spadli do jámy pověr. Jenže, co když tyhle pověry mají realistický základ? Špatné věci, které se odehrají v pátek 13. se odpradávna považují za nepřízeň osudu. A chceme-li zjistit, odkud to pramení, musíme se vydat až do středověku.

Pátek 13. má dlouhou historii

Konkrétně je třeba nahlédnout až k řádu templářů. Nejprve šlo o poměrně nevinný řád. Zajišťovali ochranu pro poutníky z Evropy, kteří putovali z přístavu Jaffa do Jeruzaléma po jeho obsazení. Jenže velmi rychle natolik zesílili, že se začali účastnit mnoha bitev. Tím je jeho původní poslání přeměnilo. Přestali chránit a začali bojovat. I s vidinou vlastního prospěchu pochopitelně. Historie templářů je velmi dlouhá a složitá. Jako první na světě začali provádět regulérní bankovní operace, měli dokonce v Paříži a Londýně své bankovní pobočky – Templ. Tam uchovávali i část královských pokladů. Neuvěřitelně zbohatli na majetku těch, kdo se k nim chtěli přidat. Museli se totiž ve prospěch templářů zbavit všeho, co měli. Hlavní hodnotou těch, co řád vedli, byly výhradně peníze. A nikdo na ně nemohl – zpovídali se výhradně papeži. Tudíž byli absolutně nezávislí a mohli si dělat, co chtěli. Francouzský král Filip IV. Sličný chtěl řád nechat zlikvidovat. Templáři mu totiž odmítali vydat peníze na válčení.

Král proti nim začal vznášet, i neprávem, mnohá obvinění. A dokonce údajně chystal i útok na jejich řád. Rozeslal po celé Francii dopisy s pečetí a instrukcemi z masovému zatčení templářů – to bylo v pátek 13. Tyto dopisy pak měly být otevřeny v přesně stanovený den – opět v pátek 13., v roce 1307. Ráno toho dne se rozjelo rozsáhlé zatýkání i mučení a byl jim sebrán veškerý majetek. Ještě téhož dne byli někteří z nich upáleni. Na hranici je navíc velmistr Molay proklel a vyzval je do roka k božímu soudu. Do roka pak byl upálen i velmistr, který prokletí vyslovil. Zemřeli i jeho tři synové a jediný vnuk. A skončila i celá dynastie královského roku. Král Filip IV. Sličný zemřel na lovu. Papež Klement V. pak zemřel dokonce rovný měsíc po vyřčení velmistrova prokletí.

Pátek 13. a poslední večeře

Jenže to nebylo poprvé, kdy se pátek 13. stal tragickým dnem. Dalším zdrojem obav může být už pohled v historii zpět – až k samotnému Ježíši Kristu. Při jeho poslední večeři sedělo u stolu třináct lidí. Tím třináctým byl Jidáš, který jej zradil. A Ježíš byl pak ukřižován na Velký pátek. Jestli to byl pátek 13. však historické prameny nedokládaní. Nicméně faktem je, že třináctku považovali židé za velmi nešťastnou. Třináctým písmenem v hebrejské abecedě je M. Což je první písmeno slova „Mavet“, tedy v překladu „Smrt“.

Autor článku: Monika Poledníková