Tajemství B17 (Amygdalin): Proč byste měli znát tuto výjimečnou látku?

Co je amygdalin a k čemu slouží?

Název amygdalin je odvozen z řeckého slova „amygdalis“, což znamená mandlové jádro. Jako přírodní látku ho tedy najdeme hojně zastoupený v některých semínkách ovoce, jako jsou mandle, meruňky, broskve, švestky či třešně. Dalším alternativním názvem je vitamín B17, který tato látka dostala právě pro své pozitivní účinky na lidský organismus, ale abychom uvedli věci na pravou míru, ve skutečnosti nejde o reálný vitamín.

Proč se B17 pojí s léčbou nádorových onemocnění?

Mnozí odborníci si při studiu nádorových buněk soustředili zejména na objektivní rozdíly v biochemických procesech, které se uskutečňují ve zdravých a nádorových buňkách. Zdravá a nádorová buňka se od sebe liší v mnoha podstatných věcech, na základě čehož lze účinně působit právě na nebezpečné buňky. Ukázalo se, že základní rozdíl mezi zdravými a nádorovými buňkami je to, že zdravé buňky obsahují enzym rhodenázu. Na druhé straně, nádorové buňky obsahují vysoké množství jiného enzymu, a to beta-glukosidázy.
Enzym beta-glukosidáza se označuje také jako tzv. „odemykací“ enzym, který aktivuje amygdalin v tenkém střevě za vzniku kyanidu, který je toxický pro nádorovou buňku. Naopak zdravé buňky vzhledem ke své struktuře a složení jsou před tímto nežádoucím účinkem chráněny.
Tento mechanismus naznačuje, že amygdalin dokáže efektivně působit při ničení nádorových buněk, ale zároveň není nebezpečný pro zdravé buňky.

Jak vzniká rakovina?

Základním kamenem každého živého organismu je buňka, ve které je uložena naše DNA. Tak jako všechno na světě, i buňka má svou omezenou životnost, a tak nežije věčně. Buňky v těle vznikají, žijí a po splnění své funkce zanikají. Každá zdravá buňka je vybavena vlastností, která zabezpečuje tzv. apoptózu nebo naprogramovanou smrt buňky. Při rakovině tento mechanismus selhává, protože rakovinová buňka není vybavena procesem, který se nazývá apoptóza. V těle se tak hromadí poškozené buňky, rychle se množí a vytvářejí shluky, které známe pod názvem nádor.

Co je apoptóza?

Apoptóza je běžný a pro zdraví organismu velmi potřebný jev. Každá zdravá buňka je vybavena vlastností, která zabezpečuje tzv. apoptózu nebo naprogramovanou smrt buňky. Funguje to tak, že ochranné systémy těla vyšlou signál, že některá buňka v těle je nefunkční nebo, dokonce, že představuje pro tělo zdravotní riziko. Daná buňka tehdy dostane signál zničit sebe sama. Tento proces se nazývá apoptóza.
Průměrný dospělý člověk ztrácí každý den 50 až 70 miliard buněk v důsledku apoptózy. Pro průměrné lidské dítě ve věku od osmi do čtrnácti let je přibližná ztráta každý den 20 až 30 miliard buněk. To znamená, že poškozené a potenciálně nebezpečné buňky se v našem těle tvoří každý den, ale pokud ochranné mechanismy fungují na plné obrátky, škodlivé buňky se zničí.
V rakovinové buňce proces apoptózy nefunguje – nedokáže zničit sebe sama, je schopna žít „navěky,“ dokud nezničí svého hostitele. Proto dochází k extrémnímu nárůstu počtu poškozených buněk v určitém místě v organismu, které zabraňují normální funkci ostatních buněk, nebo dokonce mohou negativně ovlivnit funkci životně důležitých orgánů.

Proč vzniká rakovina?

V roli rozvoje rakoviny také hraje nezastupitelnou funkci imunitní systém. Imunitní buňky jsou první obrannou linií organismu nejen před patogeny, jako jsou bakterie či viry, ale chrání tělo i před rozvojem rakoviny. Imunitní buňka se chová v tomto procesu jako policista, který kontroluje ostatní buňky v našem těle. Pokud imunitní systém funguje správně, imunitní buňka rozpozná poškozenou a nebezpečnou buňku a zničí ji. Pokud je však funkce imunity porušena nebo na tělo působí více negativních faktorů, imunita si poškozené buňky nemusí všimnout, přičemž tento stav představuje bránu k rozvoji rakoviny v těle.
Další významnou složkou ochraňující organismus před rakovinou jsou enzymy. V dnešní době se právě tyto látky široce využívají také v medicíně u onkologických pacientů. Konkrétní pankreatické enzymy se aktivují například v tenkém střevě, jehož rakovina je v současné době jen velmi vzácná.

Jaké má amygdalin účinky?

Amygdalin, který je také znám jako vitamín B17, je neustále předmětem diskusí v souvislosti se svými možnými účinky na zdraví. Některé z těchto účinků byly navrženy na základě tradičního využití nebo laboratorních studií.

Zde je přehled některých účinků, které se s amygdalinem pojí:

• Potenciální antioxidační účinky

Amygdalin obsahuje fenolické složky, které mohou působit jako antioxidační látky, což znamená, že mohou pomáhat bojovat proti volným radikálům a ochraňovat buňky před poškozením. Volné radikály jsou škodlivony, které mohou v těle vznikat nebo se dostat do organismu a způsobit poškození zdravých buněk.

• Protizánětlivé účinky

Některé laboratorní studie naznačují, že amygdalin může mít protizánětlivé vlastnosti, což by mohlo být prospěšné při onemocněních způsobených zánětem.

• Potenciální antinádorové účinky

Jedna z nejkontroverznějších oblastí týkajících se amygdalinu jsou jeho potenciální antinádorové účinky. Existuje několik studií, které naznačují, že amygdalin může mít některé antinádorové účinky.

• Účinky na imunitní systém

Některé zdroje tvrdí, že amygdalin může stimulovat imunitní systém, což by mohlo pomoci mnoha lidem při obraně organismu před infekcemi a jinými onemocněními.

Kde se amygdalin nachází v přírodních zdrojích?

Amygdalin se nachází v semínkách a peckách některých ovocných druhů. Podívejme se nyní trochu detailněji na některé z druhů ovoce, ve kterých se amygdalin nachází:
 

• Meruňky – jádra meruněk obsahují amygdalin, stejně jako pecky jiných ovocných druhů patřících do rodu Prunus (švestky, broskve, třešně). Amygdalin je přítomen v peckách, ne v samotném ovoci.
• Švestky, broskve a třešně – stejně jako meruňky i jejich pecky mohou obsahovat amygdalin.

Rozmanité zjištění a protirakovinné studie amygdalinu

Amygdalin byl široce studován pro své účinky v rakovinných buňkách. Ve studiích s lidskými buňkami prostaty se prokázala schopnost amygdalinu podnítit apoptózu, zvýšit produkci proapoptotických proteinů.
Další studie prokázaly potenciál amygdalinu při snížení rychlého růstu buněčného nádoru hepatocelulárního karcinomu (nádoru jater).
V dalších výzkumech byla zjištěna schopnost amygdalinu zpomalit růst rakoviny prostaty a ovlivnit buněčný cyklus.
Amygdalin také zpomalil tvorbu kolonií v různých buněčných liniích a byl spojen se zvýšenou imunitní odpovědí organismu na rakovinové buňky.
Tato zjištění podporují využití amygdalinu jako potenciálního prostředku k léčbě rakoviny a zdůrazňují jeho různorodé účinky na buněčnou úroveň.

Klinické studie a výsledky při posouzení amygdalinu jako protirakovinného léku
Výsledky klinických studií amygdalinu vyvolávají stále značný zájem a kontroverze mezi odborníky. Podívejme se jaké studie byly provedeny a co přinesly:
Morrone v roce 1962 provedl studii na 10 pacientech s neoperovatelnou rakovinou, kteří byli léčeni amygdalinem. Výsledky ukázaly dramatickou úlevu od bolesti, zlepšení chuti k jídlu a snížení adenopatie u všech pacientů, přičemž 8 z 10 pacientů prokázalo ústup maligních lézí.
Následně, v roce 1975, byla provedena další klinická studie v Německu, kde 25 pacientům s různými typy rakoviny byla podávána perorální dávka amygdalinu. Výsledky této studie však nebyly uspokojivé, protože pouze u několika pacientů bylo pozorováno zlepšení, zatímco většina pacientů nevykazovala žádné zlepšení.
NCI později sponzorovala klinickou studii fáze I/II, aby vyhodnotila účinnost amygdalinu. V prvních studiích bylo zjištěno, že intravenózní terapie amygdalinem neprojevila žádnou toxicitu, ale perorální terapie mohla způsobit zvýšenou hladinu kyanidu v krvi.
Pozdější studie Moertela a Binzela však nepřinesly jednoznačné výsledky. Moertelova studie neprokázala stabilizaci rakoviny nebo zlepšení symptomů, zatímco Binzel uvedl, že 138 ze 180 pacientů s rakovinou přežilo po léčbě amygdalinem.
Vzhledem k tomu, že každý organismus a také průběh onkologického onemocnění je jedinečný a velmi složitý, amygdalin jako doplněk stravy se nedoporučuje užívat pacientům, kteří aktuálně pobírají onkologickou léčbu. Je vhodný pro lidi, u kterých se v rodině vyskytla rakovina, pro lidi s nezhoubnými nálezy jako ochrana před nebezpečným bujením buněk, pro lidi v remisi nebo pro ty, jejichž životní styl může negativně ovlivňovat jejich zdraví.
B17 Protect Plus – účinný výživový doplněk s obsahem amygdalinu
B17 Protect Plus od slovenského výrobce výživových doplňků KOMPAVA byl vyvinut jako vyšší ochrana buněk před poškozením na více úrovních, které zabraňují rozvoji poškozených buněk v těle.

B17 Protect Plus - komplexní formule pro ochranu buněk, obsahuje:

• Amygdalin (B17)
• Vitamin B15 (kyselina pangamová), který kromě svých antioxidačních vlastností zlepšuje přenos kyslíku v organismu. Dalším rozdílem mezi zdravou a rakovinovou buňkou je, že rakovinová buňka nemá ráda kyslík a je pro ni doslova toxický. Vitamin B15 pomáhá přenosu kyslíku v těle a již samotná kyslíková terapie se využívá při některých formách rakoviny.
• Pankreatické enzymy tvoří jednu z prvních obranných linií těla proti škodlivým látkám. Výzkumy tvrdí, že amygdalin zesiluje aktivitu pankreatických enzymů, což může snížit transformaci původních rakovinných buněk na rakovinné buňky.
• Zinek, základní minerál, který přispívá ke správné syntéze DNA, ochraně buněk před oxidačním stresem a hraje roli v procesu dělení buněk. Co se považuje za základní faktory pro udržení zdraví na úrovni buněk.

Doplněk stravy B17 Protect Plus můžete nyní navíc získat s výjimečnou slevou pro čtenáře. Stačí použít kód 4AF21A při objednávce www.kompava.cz, a automaticky získáte slevu.