Hydroponie: Vypěstujte si doma snadno zeleninu i byliny. Bez hlíny a se značnou úsporou vody

Hydroponie nevyužívá k pěstování rostlin zeminu. A šetří vodu, tu používá obohacenou o některé důležité živiny. Hydroponie však není žádnou novinkou, jak by se mohlo na první pohled zdát. Její kořeny sahají až k roku 1100. Tehdy  jihoameričtí indiáni používali vory ze smotaného rákosu a kukuřice nazývané „chinampas“. Na ně poté nakladli bahno ze sopečných oblastí, které bylo bohaté na živiny. Do vorů byly zasazeny rostliny a byly vypuštěny na jezero. Díky tomu, že tamní voda byla bohatá na soli a měla optimální teplotu, se rostlinám v kombinaci s bahnem, které sloužilo jako hnojivo, velmi dařilo. Tímto způsobem mohli rozšířit svá pole i o vodní hladinu. 

Moderní hydroponie skutečně funguje

Za zakladatele moderní hydroponie, tedy odvětví, jak jej známe dnes, je považován američan Dr. William Frederick Gericke. Ten jako vůbec první na světě přenesl hydroponii z laboratoře do praxe. Trvalo však dlouhá léta, než se hydroponie stala oficiálně uznávanou a hojně využívanou metodou.

Jak hydroponie funguje?

Hydroponie je tedy pěstování rostlin bez hlíny, jen v živném roztoku. Jako „držák“ rostlin dále slouží nějaké inertní (neutrální, neobsahující žádné živiny) médium. Nejčastěji se používá perlit, keramzit nebo kokosová vlákna. Díky tomu, že máme rostliny v prostředí bez živin, můžeme namíchat roztok tak, aby obsahoval ideální poměr živin bez zbytečných látek, který umožní rostlinám vyrůst díky optimálním podmínkám do maximální velikosti v rámci jejich genetiky. Živný roztok neustále cirkuluje přes kořeny rostlin, které si z něj berou potřebné živiny, a poté se vrací zpět do rezervoáru, aby byl později znovu využit. I díky tomu je vodní hospodářství v těchto systémech mimořádně efektivní a v některých případech se uvádí až 90% úspory vody oproti pěstování ve hlíně.

Hydroponie a její výhody

Krom značné úspory vody má hydroponie i další benefity. A není jich málo!

Hydroponie se dá provozovat kdekoliv – na zdech domů, na střechách nebo třeba i pod umělým osvětlením. S ubývající zemědělskou půdou je právě hydroponie to, po čem se zemědělci začínají dívat.

Rostliny jsou zdravější – hydroponie téměř vůbec nezná škůdce. Příznivce bio pěstování navíc jistě potěší absence herbicidů a pesticidů.

Rychlejší růst i větší sklizeň – díky optimálním podmínkám sklízíme například rajčata o několik týdnů dříve a zároveň s většími výnosy než při pěstování v hlíně.

Hydroponie šetří místo – díky tomu, že živiny dopravujeme přímo k rostlinám, nemusí vytvářet složité a široké kořenové systémy pro získání živin jako v hlíně. Proto můžeme pěstovat rostliny daleko více „nahusto“.

Hydroponie v domácích podmínkách – jak na to?

K výrobě hydroponického setu budete potřebovat plastovou nádobu, kelímky od jogurtu, trochu keramzitu a akvarijní kompresor se vzduchovacím kamenem. Kelímek dole proděrujeme, pokud máte možnost sehnat košík na akvarijní rostliny, použijte ten. Vyplňte keramzitem a vložte do něj větvičku rostliny, kterou chcete pěstovat. Budeme samozřejmě potřebovat i hnojivo. To se dá koupit bez problémů ve větších zahradnictvích nebo na internetu. Poté, co namícháme hnojivo podle návodu, mohou ti poctivější ještě upravit kyselost vody, aby měly rostliny optimální podmínky.

Za pomoci lakmusového papírku z lékárny nebo akvaristiky změříme pH vody. Většinou je voda z kohoutku převážně zásaditá, takže přidáme kapku citrónové šťávy a změříme znovu. Jakmile se nám podaří dostat pH na hodnotu cca 5 – 6, máme vyhráno. Zapojíme kompresor do zásuvky. Následně pak po dobu týdne až dvou pozorujeme nově vytvořené kořeny vycházející z košíku.  

Autor článku: Monika Poledníková