Tajemná svatojánská noc. Rituály, které vám přinesou štěstí i zdraví

I když je letní slunovrat o pár dní dříve, za počátek léta bývá označována právě svatojánská noc. Dříve bylo dokonce zvykem posekat koncem jara trávu, udělat z ní hromádky a ty pak v předvečer svátku svatého Jana spálit. Všichni se shromáždili u ohňů a skákali přes plameny, aby si očistili duše a přilákali si do svého života štěstí. 

Svatojánská noc a její historie

Původ tohoto svátku je prastarý. Někteří věří, že sahá až do neolitu, kdy se konaly pohanské oslavy na oslavu boha Slunce. Slavnostmi mu vlastně tak děkovali za roční úrodu. I když u nás se o svatojánské noci tolik nemluví, stále populární je především ve Španělsku. Zde patří k nejoblíbenější starodávné předkřesťanské tradici spojené s oslavami ohně. Mnoho měst i obcí má své vlastní jedinečné tradice spojené s festivalem. Nejzákladnějším prvkem je právě oheň, který se zapaluje v ulicích i na písečných plážích. A podle tradice se přes oheň skáče. Kdo jej přeskočí třikrát, bude očištěň a jeho problémy budou spáleny.

Voňavá svatojánská noc

U nás je svatojánská noc spojená především s nočním sběrem bylin. Na ten se vydávaly zejména bylinářky a zkušené babky kořenářky, které jejich moc uměly využívat. Měly veliké znalosti a věřili, že bylinky nasbírané právě v tuto noc mají maximální léčebnou sílu. Byliny ihned po sběru sušily nebo nakládaly do olejů či medu. Případně z nich vyráběly masti, mazání, lektvary a podobně. Největší moc má právě devatero bylin, které se v tento čas vyplatí sbírat. Ačkoli se složení devatera svatojánského kvítí kraj od kraje lišilo, nejčastěji se sbírala třezalka, řebříček, mateřídouška, heřmánek, řepík, chrpa, kontrylel, mařinka a jitrocel. Sbírat lze však i kapradí, komonice, routa, pelyněk, lípu, sedmikrásku, jetel, černý bez, šípkovou růži, zvonek, mydlici, devětsil nebo třeba rozchodník. Pokud hledáte lásku, nezapomeňte si natrhat také laskavec, který ji umí přičarovat.

Je tedy jen na vás, jaké byliny upřednostníte. A především tedy na tom, co roste ve vašem okolí. Vždy však musí jít o devatero bylin. Svatojánské byliny údajně dokáží zahnat nejrůznější nemoci a chránit rodinu před zlými silami. Navíc krávy krmené svatojánskými bylinami prý lépe dojí. Věnce vyrobené ze svatojánských bylin ochraňují domácnosti i polnosti. Pouštěly se po vodě nebo se zavěsily na dveře obydlí. A pokud si svobodná dívka vloží devatero svatojánských bylin pod polštář, zjeví se jí v noci její nastávající.

Při sběru bylin o svatojánské noci musíte být v klidu, potichu, nesmíte mluvit ani se smát nebo ohlížet. Španělé pak vyrábějí z kombinace svatojánských rostlin parfémované vody. Mytí touto vodou nebo koupel v ní je metodou očisty pro novou letní sezónu.

Svatojánská noc nese kouzelnou moc

Odpradávna byla svatojánská moc spojena s kultem ohně, vody i zeleně a navazovala na předcházející Slunovrat. Čáry a kouzly měly mít v tento čas hlavně očistný a milostný charakter. Můžeme si přivolat lásku, štěstí, hojnost i zdraví. Naši předkové věřili, že v tento čas se propojuje náš reálný svět s tím nadpřirozeným. Hovořilo se například o zlatém kapradí. Nebojíte-li se jít v hoci do hor, máte prý šanci, že na něj narazíte. A v takovém případě vám zářivá květina ukáže poklad a zajistí vám štěstí i zdraví až do konce života. Ostatně, země se prý v tuto noc otevírá, skály se rozestupují a je možné najít poklad. Je také údajně možné vyvolat duchy zemřelých.

Rituály svatojánské noci

O svatojánské noci se prováděly různé rituály, které mají původ až ve starověku. Dříve se například na trzích prodával kořen mandragory, který sloužil k milostné magii. Ostatně právě tento kořen se ve středověku využívat poměrně hojně v čarodějnictví. Přidávala se i do amuletů pro štěstí a na ochranu před zlými silami. 

Nezadaná děvčata mohou před svítáním vyrazit na louku, kde utrhnou kopretinu. Následně pak vytrhují z korunky jednotlivé bílé lístečky a opakují stále dokola: chalupa, zahrada, statek, mlýn. Na které slovo připadne poslední vytržený lístek, pak majitele takové usedlosti bude mít za muže. 

Autor článku: Monika Poledníková