Jak funguje registrované partnerství v ČR?

O prosazení možnosti registrovat se, usilovala gay a lesbická hnutí v České republice už od 90. let minulého století. Boj to ale nebyl vůbec jednoduchý. Narážel totiž na homofobní politiky, kteří proti prosazení zákona tehdy ostře vystupovali. A tak se zákon o registrovaném partnerství podařilo prosadit až 1. 7. 2006. Zákon se zadařilo odhlasovat tehdejší vládě ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka i přes nesouhlas a veto bývalého prezidenta Václava Klause. Registrace homosexuálních páru tedy loni oslavila 10 let v praxi, a za tu dobu se v Česku zaregistrovalo celkem 2322 dvojic, 797 ženských a 525 mužských.

Další zajímavostí je také to, že u 294 svazků byl jeden z registrované dvojice cizinec. Nejčastěji se jednalo o občany slovenské národnosti, pak také o přistěhovalce z Ruska, Polska, Ukrajiny, Turecka nebo Palestiny. A zajímavé jsou také svazky s lidmi ze vzdálenějších zemí, jako je Brazílie, Argentina, Kolumbie nebo Japonsko či Izrael.

Registrované partnerství v ČR má svá pravidla

Aby mohly gay nebo lesbické dvojice vstoupit do registrovaného partnerství, musí podle zákona splňovat několik podmínek. První z podmínek je nutnost, aby alespoň jeden z dvojice měl české občanství. Další podmínka se týká věku, oba registrovaní musí být starší 18 let. Kromě toho musí být obě ženy nebo muži právně způsobilí a nesmí mít uzavřená manželství nebo registrované svazky, které by byly neukončené.

Pro registrované partnerství je pak už jen nutné domluvit se u jednoho z čtrnácti matričních úřadů, které najdete v každém kraji a jež jsou způsobilé oddávat gay a lesbické dvojice. Pro samotný obřad jsou potom nutné následující formality, bez nichž nemůžete být oddáni:

• občanský průkaz nebo cestovní pas
• rodný list
• výpis o rodinném stavu nebo registraci a případně doklad o ukončení předchozího svazku
• výpis z údajů evidence obyvatel o místě trvalého pobytu

Kde v Česku uzavřít registrované partnerství?

Pro registrované partnerství v ČR platí jiná pravidla než pro klasické manželství. Proto nelze registraci uzavřít kdekoliv, ale se zákona to jde jen u vybraných matričních úřadů, které zastupují konkrétní správní obvody. V České republice je jich celkem čtrnáct a najdete je v každém kraji. V případě, že ani jeden z partnerů nemá trvalý pobyt v zemi, partnerství se registruje na zvláštní matrice v Brně. Podívejte se na seznam matričních úřadů:

1. Hlavní město Praha: Úřad městské části Praha 1
2. Středočeský kraj: Magistrát města Kladna
3. Ústecký kraj: Úřad městského obvodu Ústí nad Labem - město
4. Plzeňský kraj: Úřad městského obvodu Plzeň 3
5. Jihočeský kraj: Magistrát města České Budějovice
6. Karlovarský kraj: Magistrát města Karlovy Vary
7. Liberecký kraj: Magistrát města Liberce
8. Královéhradecký kraj: Magistrát města Hradec Králové
9. Pardubický kraj: Magistrát města Pardubice
10. Olomoucký kraj: Magistrát města Olomouc
11. Moravskoslezský kraj: Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
12. Zlínský kraj: Magistrát města Zlín
13. Kraj Vysočina: Magistrát města Jihlava
14. Jihomoravský kraj: Úřad městské části Brno-střed

Gay a lesbické páry často nemají na výběr

Heterosexuální páry si většinou mohou vybrat, zda uzavřou svazek na radnici, na zámku, na louce nebo třeba v lese. Za výjezd příslušného úředníka pak páry zaplatí většinou tisíc korun. Až třikrát víc mohou za stejnou věc ale zaplatit gay a lesbické páry. Cenu vždy určuje příslušný matriční úřad a některé si neváhají za výjezd oddávajícího účtovat až tři tisíce korun. A za registrované partnerství si homosexuální páry připlatí také za předpokladu, že jeden nebo oba z partnerů nemají trvalý pobyt v České republice. Částka může opět šplhat až do výše tří tisíc korun. Registrující se páry narážejí ještě na jeden problém. Některé matriční úřady nechtějí oddávat mimo úřední dobu. I za tuto změnu si mohou říct až o několik tisíc korun. Proto se jen úřední formality u registrace mohou někdy prodražit až do výše pěti tisíc korun.

Registrované partnerství jako příležitost ke stejnému příjmení

Zatímco u manželů je stejné příjmení běžné, u gay a lesbických párů není totožné příjmení podmínkou. Žádost pro změnu příjmení podává ten z dvojice, který chce své příjmení změnit, a to na matričním úřadě, kde je přihlášen k trvalému pobytu. Pak už je postup snadný a dvojice si může užívat stejné příjmení a pocit dokonalé sounáležitosti.

První registrované partnerství v ČR uzavřely dvojice na Ostravsku

Na možnost registrovat se, a potvrdit tak veřejně svou lásku čekali lidé s homosexuální orientací v Česku dlouhé roky. Není proto divu, že po schválení zákona v roce 2006 nastal krátký boom v uzavírání registrovaných partnerství. Možnost registrovat se, měli v Česku vůbec poprvé lidé 1. července 2006. U mužů drží prvenství kuchař Josef a železničář Karel, kteří se registrovali na ostravském magistrátu. A i ženské prvenství zůstává v Moravskoslezském kraji, kde se stejný den registrovala prodavačka Vendulka s pekařkou Štěpánkou. Během července roku 2006 uzavřelo registrovaný svazek 49 párů a ve zbytku roku potom dalších 235 dvojic.

Registroval se herec Michal Jagelka i tanečník Yemi A.D.

A možnosti registrovat se využila za deset let také spousta známých osobností, a to jak mezi ženami, tak mezi muži. Jako první vstoupili do registrovaného svazku 3. července roku 2006 zpěvák Pavel Vítek se svým partnerem a manažerem Janisem Sidovským. V dalších letech je následovali například herec Michal Jagelka s moderátorem Alešem Cibulkou nebo tanečník Yemi A.D. s partnerem designérem Jaromírem Smetanou. Slavných žen se od roku 2006 registrovalo výrazně méně než mužů. Mezi známé ženy, které tíhnou k něžnému pohlaví, nicméně patří například herečka Jitka Smutná, zpěvačka Aneta Langerová nebo tenistka Martina Navrátilová.

Důvody lidí pro registrované partnerství jsou prosté

Motivy homosexuálních párů pro registraci u matričního úřadu jsou často stejné jako u heterosexuálních dvojic. Po dlouhém soužití lidé chtějí mít větší pocit sounáležitosti a touží sobě i svému okolí ukázat, že k sobě nerozlučně patří. A kromě láskyplných motivů jsou tu samozřejmě i důvody majetkové. Registrací totiž homosexuální páry získávají jistotu, že pokud se partnerovi něco stane, nepřijdou o společný majetek, peníze nebo třeba střechu nad hlavou. Další pragmatické důvody, proč se registrovat jsou následující:

• Partner má právo od ošetřujícího lékaře získat informace o zdravotním stavu.
• Partner má podle zákona právo dědit v první dědické skupině spolu s dětmi zemřelého.
• Registrovaní partneři se mohou zastupovat v běžných záležitostech.

Registrované partnerství není ve světě dogmatem, tedy není jednoznačně běžné. Jako první umožnilo registraci Dánsko, a to v roce 1989. Následovalo pak Nizozemsko, které o dvanáct let později umožnilo sezdávání homosexuálních dvojic. V Evropě se dále mohou registrovat dvojice například ve Španělsku, Portugalsku, Švédsku, Norsku, na Islandu nebo v Belgii a v sousední Francii. A ve Spojených státech je pak sezdávání také povoleno, ale jen v některých státech. Proto můžete Českou republiku považovat v tomto kroku za osvícený a moderní stát.