Jak moc ovlivňují fytoestrogeny naše zdraví? Pomáhají nebo mohou spíše ublížit?

Zatímco některé studie jednoznačně ukazují, že fytoestrogeny mohou například úspěšně bojovat proti rakovině prsu, jiné studie varují, že nízké koncentrace některých fytoestrogenů zase růst nádorů prsu podporují. A stejně tak je to i s nadbytečných příjmem těchto rostlinných hormonů. Jak tedy fytoestrogeny konzumovat a na co si dát pozor?

Fytoestrogeny v odborných studiích

Účinky fytoestroegenů na lidské tělo jsou poměrně kontroverzní. Máme je tedy konzumovat nebo se jim raději vyhýbat? Slovo fytoestrogeny pochází z řeckého “fyto” čili rostlina a “estrogen” neboli hormon. Estrogen je ženský pohlavní hormon a je nezbytný pro správnou funkci reprodukčního systému. Fytoestrogeny se objevují v přirozeném stavu v některých rostlinách jako přirozená obrana proti býložravcům. Rostliny vylučují tyto hormony, aby modulovaly plodnost zvířat, která je mohou konzumovat. Prakticky se tím snaží eliminovat budoucí “útoky”.

Hodné či zlé fytoestrogeny?

To, co z fytoestrogenů dělá “strašáka”, je jejich schopnost napodobovat estrogen. Zároveň ale působí jako antagonista estrogenu, což znamená, že se chovají přesně naopak než náš biologický estrogen. Naše tělo pak ovlivňuí tím, že se váží na estrogenové receptory. Navíc nejsou pro lidskou stravu ani nezbytné, tudíž je nelze považovat za skutečné živiny. 

Nejznámější zdroje fytoestrogenů

Mezi nejprostudovanější fytoestrogenové sloučeniny patří isoflavony. Největší množství jich obsahuje sója a červený jetel. Jenže právě účinky těchto přírodních estrogenů jsou často považovány za převážně negativní. Zvlášť u mladých dívek může nadbytečný estrogen vést k neplodnosti, syndromu polycystických vaječníků a dokonce i k některým typům rakoviny. Podobně nežádoucí je příjem fytoestrogenů u mužů, kteří žádný estrogen navíc pro své tělo rozhodně nepotřebují. Jinak je tomu ovšem u žen v menopauze a po menopauze. U nich totiž hladina přirozeného estrogenu s věkem klesá a fytoestrogeny tak mohou být hodně zajímavým doplňkem stravy. 

Fytoestrogeny v jídelníčku

Mezi nejběžnější potraviny, které mají vyšší nebo vysoký obsah fytoestrogenů, patří rozhodně sója a výroby z ní. Dále pak lněná a sezamová semínka, ječmen, čočka, jablka a granátová jablka, mrkve, káva, lékořice, pšeničné klíčky, chmel, červený jetel a šalvěj.

Pozitivní účinky fytoestrogenů

Většina studií, které fytoestrogeny zkoumaly, došly spíše k pozitivním závěrům. V některých případech a u některých jedinců mohou tyto látky totiž skutečně prospívat. Fytostrogeny jsou například schopny snížit riziko nebo zabránit některým druhům rakoviny. Především zde může pomáhat apigenin. U prevence či podpory léčby rakoviny prsu se zdá být jedním z nejlepším fytoestrogenů. Rostlinné hormony rovněž zlepšují zdraví srdce, především pak u žen po menopauze. Mohou být využity jako podpůrné léčivo při ateroskleróze. Fytoestrogen genistein je zase skvělým pomocníkem při hubnutí, především u obézních lidí. A další fytoestrogeny, především ty z piva, mohou zvýšit libido u žen a u mužů dokáží zpomalit ejakulaci. 

Negativní účinky fytoestrogenů

S fytoestrogeny může mohou nastat potíže především v oblasti plodnosti a vývoje. Odborné studie varují, že strava bohatá na určité fytoestrogeny může negativně ovlivnit schopnost otěhotnět. Zejména pak fytoestrogeny podávané v raném věku mohou přispívat k pozdějším problémům s plodností. U mužů dokonce fytoestrogeny mohou snížit hladinu spermií. Fytoestrogeny mohou rovněž způsobovat problémy s normální hormonální hladinou. U malých chlapců může způsobit problémy s močovým měchýřem a u dívek pak silnější menstruační krvácení a křeče. Jako nejpravděpodobnější viník byl v tomto směru označen genistein. Konzumace velkého množství fytoestrogenů může narušovat i kognitivní funkce a je možné, že má určitou souvislost i se vznikem demence.

Autor článku: Monika Poledníková