Plynulý přechod pohledu. V čem se liší progresivní čočky od standardních řešení?

Proč oko po čtyřicítce hůř zaostřuje na blízko

S věkem se postupně mění pružnost oční čočky a oko pak nedokáže tak rychle a pohodlně přeostřovat mezi různými vzdálenostmi, hlavně při pohledu na blízko. Tento stav se označuje jako presbyopie a dřív nebo později se objeví prakticky u každého. Typické bývá zhoršené čtení drobného textu, únava očí nebo potřeba silnějšího světla při práci na blízko.

Mnoho lidí reaguje na tento jev tím, že si koupí klasické brýle na čtení. Ty ale řeší jen jednu vzdálenost, takže ve chvíli, kdy potřebujete vidět na telefon, monitor i do dálky, potřebujete opět jiné brýle. A jejich střídání není nic komfortního.

Jaké jsou možnosti a jak se jednotlivé čočky liší?

Nejjednodušším řešením bývají jednoohniskové čočky. Ty mají jednu optickou sílu a korigují pouze jednu vzdálenost. Buď dálku, nebo blízko. Pro člověka, který potřebuje jen čtecí brýle nebo pouze korekci do dálky, bývají úplně dostačující.

Další variantou jsou bifokální čočky. Ty mají dvě oddělené zóny: horní na dálku a spodní na čtení. Přechod mezi nimi je ale viditelný a změna obrazu bývá poměrně skoková.

Specifickou kategorií jsou kancelářské nebo office čočky. Ty vznikly hlavně pro práci na krátkou a střední vzdálenost. Super pomocníkem jsou také brýle na počítač, které očím během dlouhé práce u monitoru často výrazně uleví.

Progresivní čočky spojují více dioptrických zón do jednoho plynulého přechodu a člověk díky nim vidí na různé vzdálenosti bez neustálého střídání několika párů brýlí.

Jak progresivní čočky fungují?

Progresivní čočky umožňují plynulý přechod mezi různými vzdálenostmi, čímž eliminují potřebu neustálého střídání či snímání brýlí. Uživatel tak může bez potíží sledovat vozovku před sebou, kontrolovat navigaci a následně přečíst zprávu na telefonu či text na monitoru. Přizpůsobení očí mezi jednotlivými ohnisky probíhá zcela přirozeně, bez rušivých skoků či náhlých přechodů.

Benefitem je také estetická stránka. Na rozdíl od starších bifokálních brýlí není na progresivních čočkách žádné viditelné oddělení nebo malé okénko na čtení, takže zvenku vypadají úplně jako běžné moderní brýle.

Nicméně u levnějších variant nebo nepřesně nastavených čoček si můžete všimnout rozmazaných okrajů obrazu, nejistého pocitu při chůzi po schodech nebo zvláštního „tahání“ očí při rychlém pohledu do stran. Takže při výběru neřešte pouze cenu, ale hlavně kvalitu a precizní měření.

Jak probíhá výběr progresivních čoček

U progresivních čoček nestačí pouze změřit dioptrie a hotovo. Optik nebo optometrista bude v první řadě řešit vzdálenost zornic, přesnou polohu očí v obrubách nebo to, jak běžně držíte hlavu při čtení a pohledu do dálky. I drobnosti totiž dokážou ovlivnit, jak pohodlně se vám bude přes nové brýle dívat. Stejně důležitý je ale i výběr obrub, protože tvar a velikost brýlí určují, kolik prostoru budou mít jednotlivé zóny pro dálku, běžnou vzdálenost a čtení. 

Velkou roli hraje i běžný život. Někdo tráví většinu dne za volantem, někdo sedí osm hodin u počítače a jiný pořád pendluje mezi kanceláří a venkem. A právě proto neexistují jedny univerzální čočky pro všechny, ale každé jsou vyrobeny přímo na míru vašemu oku.

Adaptace na progresivní čočky. Co čekat v prvních dnech?

Adaptace bývá běžnou součástí přechodu, kdy se mozek i oči učí pracovat s novými zónami vidění. Někteří lidé si zvyknou během pár dní, jiným adaptace trvá déle. Typickým znakem bývá lehké motání při pohledu do stran nebo pocit, že musíte více hýbat hlavou místo očima. Ale většinou to postupně zmizí.

Nejdůležitější bývá brýle pravidelně nosit a nesundávat je po prvním nepříjemném dni. Oči si prostě jen potřebují zvyknout.