Venkovní tlak vzduchu s námi může pořádně zamávat. Na co si dávat pozor, když je příliš vysoký nebo nízký?

Atmosférický tlak nebo také tlak vzduchu je síla či váha vzduchu, která nás obklopuje. Tlak vzduchu není stálý a pravidelně kolísá. V našich končinách je průměrný redukovaný tlak vzduchu 1013 hPA, takový tlak je označovaný jako normální. Jakákoliv změna tlaku s sebou přináší i změnu počasí. Pokud tlak stoupá, obvykle se počasí zlepšuje. Když klesá, pak se počasí zhorší. A například lidé s migrénou nebo artritidou tyto změny značně vnímají.

Vysoký atmosférický tlak

O vyšším tlaku hovoříme, jestliže jsou naměřené hodnoty mezi 1013-1020 hPA. Nad 1020 hPA už jde o vysoký tlak a při hodnotách nad 1030 se jedná o významně vysoký tlak vzduchu. Jestliže je tlak vysoký, mohou citlivější jedinci pociťovat bolesti hlavy, točení hlavy nebo dokonce až závratě. Může se stát, že se snadno zadýcháme nebo budeme mít problém se nadechnout při náročné práci nebo během sportu. Je však na místě zmínit, že zdravé lidi vysoký tlak nijak neohrožuje. Výrazněji na vysoký tlak vzduchu mohou reagovat astmatici, revmatici nebo lidé s kardiovaskulárním onemocněním. Vysoký atmosférický tlak negativně ovlivňuje i jedince se sklonem k úzkostem, depresím či nějakému druhu psychického onemocnění.

Nízký atmosférický tlak

Při hodnotách mezi 1012-1000 hPA je tlak nižší a pod 1000 hPA jde o nízký atmosférický tlak. Jestliže jsou naměřené hodnoty menší než 980 hPA jedná se již o výrazně nízký tlak. A ten nemá vliv jen na zdraví, ale při nízkém atmosférickém tlaku špatně táhne komín a zhasínají karmy. Jakýkoliv výkyv tlaku má pak velký vliv také na pečení kváskového chleba, těsto jednoduše nekyne. Nízký atmosférický tlak způsobuje opět bolesti hlavy a mohou se objevit potíže s dutinami. Problém mívají i lidé, kteří se léčí s artritidou. Člověk se může cítit podrážděný a celkově se zvyšuje citlivost vůči bolestivým podnětům.

Nejčastější obtíže při výkyvu tlaku

Ať už vysoký či nízký tlak vzduchu mohou mít na svědomí zdravotní obtíže, které odejdou stejně rychle jako přišly. Zde jsou ty nejčastější:

Bolesti hlavy, migréna

Právě prostředí, ve kterém se nacházíme, je pravděpodobně jedním z největších spouštěčů migrény. Záchvat může tedy vyvolat i pouhá změna tlaku vzduchu. Vzhledem k tomu, že máme v hlavě jakési vzduchové kapsy-dutiny a ty jsou v rovnováze v normálním atmosférickým tlakem, každý výkyv je uvede do nerovnováhy. Citlivější jedinci na to mohou reagovat právě migrénou. Nehledě na to, že změna tlaku s sebou přináší i změnu počasí a tedy i teplotní změny. Další parametr, který migrenikům nedělá dobře.

Krevní tlak

Hodnoty krevního tlaku se mohou měnit v závislosti na změnách tlaku atmosférického. Když se ochladí, krevní cévy se zúží. A vyskočí nám krevní tlak. Ve chvíli, kdy se počasí zlepšuje, cévy se rozšiřují a krevní tlak klesá. Rovnice je jasná. Tedy lidé, kteří mají problém s výkyvy krevního tlaku, by s tímto měli počítat. Prokazatelně jsou pak změny tlaku citelnější u lidí starších 65 let.

Krevní cukr

Když venkovní tlak poklesne, krev v těle houstne. Během studených front tak mohou mít například diabetici větší problémy s kontrolou hladiny cukru v krvi. A pokles krevního cukru je zase přímo spojen s únavou.

Bolesti kloubů

Pro klouby je všeobecně horší nižší atmosférický tlak. U nemocných osob zhoršuje bolesti kloubů i artritidu. Podle odborníků to může být dáno tím, že tlak vzduchu ovlivňuje viskozitu tekutiny, která vystýlá kloubní vaky. Navíc nízký tlak může spouštět bolestivé reakce v nervových zakončeních kloubu.

Autor článku: Monika Poledníková