Jak na mšice bez chemie?

Mšice z rostlin sají šťávu, čímž je připravují o důležité živiny a oslabují je. Napadané rostliny začnou mít zkroucené nejprve listy, poté začínají být celé deformované a zkroucené, stejně tak i nově vznikající pupeny. Rozsáhlé deformace jsou patrné a dochází k celkovému chřadnutí rostliny. Jsou v podstatě tři cesty, jak účinné proti mšicím bojovat. Jednou z nich je chemické ošetření rostlin, druhou a stále populárnější je zakročení proti mšicím méně invazivními přírodními prostředky a postřiky, třetí možností je nasadit proti nim jejich přirozeného predátora, kterým je třeba slunéčko sedmitečné.

O mšicích aneb poznejte svého nepřítele

Mšic je známých přes tři tisíce druhů. V Evropě se však můžeme setkat s „pouhou" necelou třetinou z nich. Žijí v koloniích a většinou jsou zelené barvy, natrefit však můžeme i na druhy žlutě zbarvené, oranžové, červené nebo dokonce dvoubarevné. Dosahují velikosti od jednoho po šest milimetrů. Pokud dojde k jejich přemnožení, samicím narostou křídla a ty se pak vydají na novou rostlinu založit tam novou kolonii.

Tvar těla mšice je většinou hruškovitý. Vzadu je tělo širší než vpředu a na konci zadečku má většina druhů pár trubicovitých orgánů (vypadají jako ocásek, čímž je také bezpečně rozeznáme od podobných hmyzích druhů). Některé mšice jsou pokryty popraškem nebo chomáčkem voskovité látky, kterou vylučují jejich kožní žlázy. Jejich životní cyklus je různorodý a velmi složitý. Rodí se buď z vajíček, která přezimovala, jiné mšice zase rodí živá mláďata bez páření.

Krom sání šťávy z rostlin mohou mšice přenášet na rostliny také různé choroby. Ze zadečku mšice vylučují tzv. medovici. Jedná se o lepkavou, sladkou tekutinu, kterou se živí mouchy, včely a mravenci.
Mšice napadají všechny druhy rostlin. Existují mšice monocyklické, které parazitují pouze na jednom rostlinném druhu a mšice dicyklické, které napadají více rostlinných druhů. Přečtěte si také další tipy, jak na mšice.

Některé druhy mšice

• Mšice zelná

Jedná se o velkého škůdce zeleniny, vyvíjí se na brukvovitých rostlinách, škodí hlavně řepce, hořčici, řepici a košťálové zelenině. Rostlinné šťávy saje ze spodní strany listů, které se pak deformují, žloutnou a usychají. Hlavní škody způsobuje v teplém a mírně vlhkém létě.

• Mšice rybízová

Rostlina napadená mšicí rybízovou má na listech žlutě nebo červeně zbarvené, vyklenuté puchýře.

• Vlnatka krvavá

Napadá především jabloně, pochází ze Severní Ameriky.

• Mšice jabloňová

Žije na jabloních, mišpulích, jeřábech a hlozích. Způsobuje svinování listů, které však zůstávají zelené, nemění svoji barvu.

• Mšice třešňová

Jak už její název napovídá, škodí hlavně na třešních. Druhotně napadá mářinku vonnou, světlík lékařský, rozrazily a svízele. Listy napadané mšicí třešňovou se znetvořují, svinují, tvoří se na nich medovicí hustě polepená hnízda.

• Mšice švestková

Je škůdcem švestek, na listech způsobuje drobné svinování, parazituje též na rákosu.

• Dutilka šroubovitá

Parazituje hlavně na osikách a dalších stromech, svinuje listy do podoby šroubovitých tvarů a deformací.

• Mšice maková

Napadá zejména řepku a další polní plodiny jako mák, mrkev, špenát.

• Mšice chmelová

Je likvidátor chmelu.

• Mšice révokaz

Postrach vinařů, napadá hlavně révu vinnou.

• Korovnice

Druhy mšic žijíc v lese a parazitující na jehličnanech – korovnice smrková, korovnice modřínová, korovnice kavkazská.

• ...a mnohé další druhy

Jak na mšice bez chemie

Nejdůležitější jsou preventivní opatření: Objevíte-li tedy napadenou rostlinu, nejlépe ji odstraňte ze zahrady dříve, než se mšice rozšíří všude. Na zahradě je důležité také pravidelně udržovat pořádek, pravidelně vytrhávat plevely, na kterých se mohou mšice také množit.

Přítomnost mšic můžete krom prohlížení rostlin detekovat také umístěním žlutých lepivých destiček. Mšice z nějakého důvodu žlutou barvu vyhledávají, a pokud na zahradě jsou, brzy se na destičce objeví. Někdy mohou pomoci postřiky z kopřiv vykvašených v sudu. Pokojové rostliny lze postříkat mýdlovou vodou, jarovou vodou, nebo výluhem z cigaretových nedopalků.

Mechanická obrana je účinná nejen proti mšicím, ale i dalším zahradním škůdcům

• Když na podzim a v předjaří zryjete půdu, ničíte tím přezimující larvy a kukly. Jsou totiž více vystaveny nízkým teplotám a také je jednodušeji sezobou ptáci.
• Spadané listí a plody odklízejte včas, napadené listy se nikdy nesmí dávat na kompost.
• Ploštice a housenky lze z porostů rostlin odstranit i postřikováním silným proudem vody.
• Píďalky, které šplhají na strom naklást vajíčka, můžete zachytit lepicím pásem obtočeným u paty stromu – instaluje se již v září a snímá v březnu.
• Jednoduchou ochranou vycházejících sazeniček zeleniny před okusem jsou průsvitné perforované kelímky nasazené dnem vzhůru.

Tipy zahrádkářů v boji proti mšicím

• V blízkosti rostlin, které mšice napadají, vysejeme lichořeřišnice, ty působí jako jejich přirozené lapače.
• Jestliže na záhon vysejete kopr, ochráníte tak před napadením mšicemi košťáloviny.
• Mšice nebudou napadat růže, zasejete-li mezi keříky pár paliček česneku.

Kopřivový postřik

Kopřivy natrhejte a vložte do kýble s vodou. Potom nechte kopřivy nejlépe na sluníčku po dobu jednoho týdne kvasit a prohnít (lépe kyblík přikrýt nějakým deklem, aby vás neobtěžoval vznikající zápach). Po jednom týdnu se kopřivy změní v poměrně silně páchnoucí břečku. Postřik lze aplikovat poléváním rostlin z konve, hrnečku a podobně. Efekt bývá obvykle poměrně rychlý. Obdobně je možné připravit postřik proti mšicím z kapradí, pelyňku, kostivalu nebo česneku.

Postřik mýdlovou vodou

Postřik připravujeme v poměru jeden díl mazlavého mýdla na padesát dílů vody.

Postřik z vratiče obecného

Vratič obecný je rostlina rostoucí divoce v hojné míře na mezích, u cest, potoků a plotů. Je nápadný svými jasně žlutými květy.

Z vratiče připravujeme výluh nebo hnojůvku:

• 300 až 500 gramů čerstvých rostlin (případně můžeme použít pouze květy) nebo 30 gramů sušených rostlin přelijeme litrem vroucí vody a necháme vyluhovat.
• Rostliny můžeme též nechat zkvasit v litru dešťové vody, což ovšem trvá až tři týdny.
• Roztokem je možné stříkat rostliny, keře a stromy i preventivně.
• Vratičový koncentrát je možné využít i k úspěšnému boji proti vlnovníku rybízovému, ostružinovému, malinovníku šedému, pilatce běloskvrnné, mšicím, mandelince bramborové a také proti rzím.

Užiteční hmyzí pomocníci v boji proti mšicím

Slunéčko sedmitečné

Slunéčko sedmitečné lidově též zvané beruška je velice rozšířeným druhem. Beruška je známa především svými červenými krovkami, na kterých je sedm černých teček. Hlavu má celou černou. Larva je šedočerná s červenožlutými bradavkami. Stejně jako dospělý brouk je i larva dravá. Asi nejoblíbenější kořistí tohoto brouka jsou larvy mšic. Právě díky tomu je tento brouk na zahradách vítaný. Žije většinou samostatně, jen na zimu se slunéčka shlukují do malých skupinek a skrývají se většinou pod kameny. 

Přečtěte si, jak přilákat na zahradu berušky a udržet si je tam. 

Aby právě vaše zahrada byla pro slunéčka atraktivní, předně nepoužívejte chemické látky k hubení mšic a upřednostňujte pestrou skladbu rostlin. Nebojte se třeba vyset na zeleninový záhonek i květiny a bylinky, pestrost mají pomocníci velmi rádi. Dobrým zázemím se pro ně může stát také kousek místa na zahradě, o který se pokuste nestarat. Může to být například kout vzadu u plotu nebo okolo kompostu. Zde můžeme nechat pár větví na hromadě, listí či několik kamenů. Pokud si budeme tohoto malého divokého místa správně nevšímat, bude zde ideální noclehárna a zimoviště naších pomocníků. Podle výzkumu v zajetí sežere jediná larva slunéčka sedmitečného během svého vývoje 90 dospělých mšic a 3000 jejich nymf.

Pestřenky

Pestřenky jsou užitečné mouchy, které pomáhají v boji proti zahradním škůdcům. Na první pohled připomínají svým vzhledem spíše včely nebo vosy, proto se jim také lidově říkává vosičky, ale tento jejich vzhled má vést pouze k zmatení nepřítele a nemusíte se tedy obávat žihadla nebo kousnutí.

Dospělý jedinci jsou vegetariáni a živí se pylem a nektarem rostlin. Avšak larvy pestřenky jsou dravé a živí se především mšicemi, třásněnkami a dalším parazitujícím hmyzem na rostlinách. Larva pestřenky je poměrně nenasytná, dokáže spořádat 200 i více mšic za dva týdny.

Parazitická vosička Aphidius Alemani

Jedná se o černé, štíhlé, v dospělosti asi 2 mm velké vosičky. Samice vosiček kladou svá vajíčka do mšic, uvnitř mšice, která je v důsledku parazitce znehybněna a později zahubena probíhá celý vývoj larvy a kukly vosičky. Parazitované mšice se mění během jednoho týdne na tmavé a jakoby nafouklé jedince. Po dalším týdnu se z nich líhne další generace vosiček, které parazitují na zatím přežívajících mšicích. Jedna samička vosičky parazituje asi 300 mšic. Vosičky lze použít pouze v interiérech.

Zlatoočko

Oblíbenou složkou jídelníčku jsou mšice i pro zlatoočka. Jedná se o nazelenalý hmyz s křehkými křídly a s velkýma zlatavýma očima. Samička klade vajíčka přímo do kolonií mšic a larvy zlatooček pak pojídají mšice ve velkém. Larva pak mšice rychle chytá svými kusadly, ale nepolyká je. Larva má tzv. mimostřevní trávení. Do ulovené mšice vypouští trávicí šťávu a potom vysává zvláštními kanálky v kusadlech rozpuštěnou potravu. Snad aby neztratily příliš mnoho vody na žhnoucím slunci nebo aby byly méně nápadné, pokrývají larvy své tělo kožkami mšic.

Škvor obecný

Je dalším postrachem mšic, škvor jich dokáže spořádat přes stovku během jedné noci. Škvor je také často zařazován mezi škůdce. Je pravdou, že je všežravec a tím pádem má v oblibě i různé části rostlin jako okvětní plátky, lístky, kořínky či ovoce. Při přemnožení může jisté škody na úrodě způsobovat.