Letní rostliny, které rozzáří vaši zahradu!

Letní rostliny zkrášlí zahradu a potěší oko zahrádkáře, nabízí totiž pestrou paletu barev. Letničky jsou většinou rostliny jednoleté, které kvetou právě v letních měsících. Jejich pěstování není nikterak náročné. Začít s výsadbou již odrostlých květin je možné v květnu. Možností je však i předpěstování v domácím prostředí, nebo skleníku ze zakoupených semen.

Pokud jste si na zahradu zvolili letní rostliny, dobře zvažte, kam je umístíte a jakou půdu na pozemku máte. Letničky jsou totiž poměrně náročné na její kvalitu. Ke svému dobrému růstu potřebují zejména dostatek živin.

Letní rostliny potřebují pravidelnou péči

Pěstování letniček sice není nijak náročné, ale jako každá zeleň vyžadují i tyto rostliny určitou péči. Letní rostliny byste měli vysadit do prokypřené půdy ideálně s příměsí kompostu. K dodání živin do půdy je možné použít i speciální hnojivo. Výsadbu letniček ve venkovních prostorách provádějte zásadně po polovině května, aby nedošlo k jejich poškození případnými přízemními mrazíky. Důležité je mimo jiné pravidelně odstraňovat plevel z okolí letních rostlin. Ten by totiž zbytečně ubíral letničkám živiny z půdy. Zálivka se provádí ráno a její frekvence se řídí dle potřeby a charakteru počasí. Pokud chcete, aby vám letní rostliny pěkně bujely, během léta je můžete jednou za 14 dní přihnojit.

Letní rostliny a ty nejkrásnější druhy

Jestliže zatoužíte po opravdové kráse na zahradě, zvolte tyto letní rostliny:

• Černucha damašská: latinsky známá pod názvem Nigella damascena. Oplývá krásnými modrými květy. Na péči není nijak náročná. Výsev na zahradu lze provádět již počátkem jara. Tato letní rostlina preferuje slunečné a sušší stanoviště. Kromě toho, že je ozdobou zahrady, má i léčivé účinky. Květina se používá v léčitelství jak sušená, tak čerstvá. Použít lze tuto letničku především při zažívacích potížích jako je plynatost, nebo průjmová onemocnění. Vhodná je i pro ženy, které trápí bolesti břicha spojené s menstruačním cyklem.
• Jiřina: latinsky nazývaná Dahlia. V Čechách se jí taktéž říká jiřinka. Tato letní rostlina pochází z tropických oblastí ve Spojených státech a vybírat můžete z mnoha jejích druhů a krásných barev květů. Jiřiny potřebují ke svému správnému růstu hlavně sluníčko, závětří a dostatek živin v půdě. Vhodné je rostliny přihnojovat v jarních měsících přípravky s obsahem dusíku, draslíku a fosforu. 
• Hledík větší: latinsky Antrirrhinum majus. Hledík patří mezi letní rostliny, které jsou na českých zahrádkách hojně pěstované a těší se velké oblibě. Kvete od června až do září a známý je pro své specificky vyhlížející květy, kterým lidé začali lidově přezdívat „žabičky“. Protože pochází z teplých oblastí, vyžaduje ke svému růstu slunečné stanoviště a také teplo. Vysadit jej ale můžete už během dubna.
• Aksamitník vzpřímený: známý i pod pojmem afrikán. Latinsky je nazýván Tagetes erecta. Původ této letní rostliny lze hledat v Jižní Americe. Květy aksamitníku jsou zbarvené do pestrého oranžového, červeného, nebo žlutého odstínu a radost vám budou dělat po celé léto až do prvních přízemních mrazíků. Vhodná je tato květina k výsadbě u rajčat, jelikož odpuzuje mnohé škůdce. Nevyžaduje příliš úzkostlivou péči. Snáší dobře sucho i velké teplo.

Letní rostliny s určitými zvláštnostmi

Mezi letničky bychom mohli zařadit i Citlivku stydlivou, které se latinsky říká Mimosa pudica. Tento poetický název nezískala květina náhodou. Je jedna z mála rostlin, která reaguje na kontakt s člověkem. Klopí totiž listy, pokud se jí dotknete a také je sklání i během noci. Květe do fialova během července a srpna a dorůstá do výšky až 30 centimetrů. Péče o ni není nijak náročná. Pěstovat ji můžete i v bytě, nebo na balkónu. Dalším poměrně zajímavým druhem letní rostliny je Tabák křídlatý, latinsky Nicotiana alata. Květy má tato letnička ve tvaru nálevky. Vznikla zkřížením dvou různých tabáků. Tabák křídlatý je specifický hlavně tím, že kvete ve večerních až nočních hodinách. K dobrému prospívání potřebuje rostlina lehký substrát, pravidelnou zálivku a mnoho slunečních paprsků.

Autor článku: Iveta Berezkinová