Nejčastější chyby při pěstování rajčat. Vyhněte se jim a budete mít letos bohatou úrodu

Rajčata mají pověst náročné zeleniny na pěstování. Zdá se totiž, že při pěstování rajčat se může pokazit spousta věcí. Ovšem často jde vlastně jen o chyby, kterým je možné se vyhnout. Pokud budeme vědět, jak na to. 

Pěstování rajčat: Rajčata sázíme ve správný včas

Obvykle se uvádí, že rajčata je vhodné sázet až začátkem května, tedy takzvaně po “zmrzlých mužích”. Ovšem v chladných oblastech by se rajčata měla sázet ještě mnohem později. Vysadíme-li je dřív, tedy před posledním mrazem sezóny, pak nám chlad může sazenice poškodit, oslabit je nebo je dokonce zcela zlikvidovat. Jestliže rajčata tedy již dáváme na záhon, musíme mít jistotu, že bude počasí alespoň trošku stálé a našim rostlinám neublíží. Rajčata rostou nejlépe při denních teplotách mezi 21 a 26 stupni. Noční teploty by pak neměly klesat pod 15 stupňů Celsia. 

Pěstování rajčat: Špatné sazenice

Při neúspěšném pěstování rajčat mohou být na vině i špatné sazenice. I když jsou vzrostlé, ještě to nic neříká o tom, zda budou kvalitní. Větší proto neznamená lepší. Ať už si sazenice pěstujete sami nebo je budete kupovat, zaměřte se na rostliny, které jsou podsadité s rovným stonkem a jasně zelenými listy. Usazení vysokých sazenic a kvetoucích rostlin na záhonu často trvá mnohem déle než u podsaditých sazenic. 

Pěstování rajčat: Mělká výsadba

Rajčata, na rozdíl od většiny rostlin, mohou produkovat kořeny podél svého hlavního stonku. Díky této schopnosti mohou být sazenice rajčat zasazeny o několik centimetrů hlouběji než rostly v květináči. Sazenice vysaďte ideálně tak, aby vrchol kořenového balu byl cca šest centimetrů pod úrovní půdy. Hlubší výsadba podnítí totiž větší a rozsáhlejší kořenový systém než kdyby byly sazenice umístěny na úrovni země. Nutná je i výsadba rajčat s optimální vzdáleností. Nejlépe rostou, když jsou zasazeny zhruba metr od sebe. Dostatek prostoru mezi rostlinami umožňuje snadné proudění vzduchu, což je nezbytné pro rychlé sušení listů po dešti nebo ranní rose. U listů, které rychle schnou, je menší pravděpodobnost, že podlehnou chorobám.

Pěstování rajčat: Nedůsledné zavlažování

Rajčata mají vlhkost rády. A pokud jim ji neposkytne déšť, pak je nutné rajčata pravidelně zalévat. Rostliny rajčat, které mají velké rozdíly v dostupnosti vlhkosti, mají větší pravděpodobnost, že podlehnou hnilobě. Příliš mnoho vlhkosti po období sucha zase vede k tomu, že rostlina přijímá spoustu vody a rozšiřuje dužnaté plody rychleji než se slupka stihne roztáhnout, což má za následek popraskaná rajčata. Při zalévání rajčat bychom se rovněž měli vyhnout postříkání listů. Ideální je, pokud rajčata zaléváme jen přímo u země. Tato metoda pomáhá předcházet chorobám listů a plísni.

Pěstování rajčat: Nulová podpěra

Rajčata jsou rostliny, které vyžadují podpěru. Je tedy nutné postupně je stavět k tyčkám. Ty můžeme koupit nebo si je jednoduše vyrobíme. Tím, že je připevníme k pevné opoře, jednak zabráníme tomu, že se budou rajčata povalovat po zemi a druhak je tím chráníme i před škůdci a případnými chorobami.

Pěstování rajčat: Pěstování na stále stejném místě

Rajčata bychom rozhodně neměli pěstovat každý rok na stejném místě. Mnoho škůdců a chorob může totiž přežívat v půdě z jednoho roku na druhý. Odborníci proto doporučují zavést tříleté střídání plodin pro rajčata i jejich příbuzné: papriky, brambory a lilky. 

Autor článku: Monika Poledníková