Nejčastější chyby při zalévání rostlin. Vyhněte se jim a budete mít bohatou úrodu

Je lepší zalévat ráno nebo odpoledne? Pěstujete rostliny na záhonech, vyvýšených záhonech nebo v nádobách? Jde o zeleninu, ovocné keře, bylinky nebo okrasné květiny? To všechno hraje velkou roli a musíme to vzít při zalévání v potaz. 

Zalévání musí být tak akorát

Podmáčené nebo suché sazenince jsou pochopitelně špatně. A to zvlášť v případě, že jde o nově vysazené a mladé sazenince. Ty sice vyžadují stálý přísun vlhkosti a nesmíme je nechat vyschnout, ale když je budeme přelévat, jen jim ublížíme. Optimální je zalévat je jen mírně ráno. Večer je pak znovu zkontrolujte. Pokud budou vykazovat známky suché půdy, znovu je lehce zalijte. To samé platí i v případě, že se snažíte vypěstovat sazenince ze semen. Nebudou-li mít dostatek vlhkosti, nevyklíčí. A když klíčící semeno vyschne, odumře. Přemokření půdy pak může mít na svědomí houbová či plísňová onemocnění a rostlina bude nejspíš i vadnout. 

Zalévání zeleninové zahrady

Pro úspěšný růst rostlin a bohatou sklizeň je nutné vědět, jak často bychom měli zalévat. Zatímco pro klíčení sazenic je nezbytná každodenní zálivka, už přesazené a zakořeněné rostliny je třeba zalévat jinak. Časté mělké zavlažování může rostliny krátkodobě oživit, ale také podporuje jen mělký růst kořenů. Což ve výsledku znamená, že rostliny rychle vyschnou. To je nebezpečné především v období horkých a suchých dní. Již zasazené a uchycené rostliny je tedy nutné zalévat do hloubky. Kořeny pak prorostou více do půdy a jsou chráněny před výkyvy vlhkosti. Hloubkové zalévání (ke kořenům) dvakrát až třikrát týdně (pochopitelně s ohledem na srážky) podpoří zdravější a produktivnější růst než časté mělké zavlažování.

Zalévání po dešti

I když se to může zdát zvláštní, po mírném dešti je zálivka spíše žádoucí a může být dokonce velice účinná. Zatímco lehký déšť půdu jen svlaží, v případě dalšího zalévání podpoříme hloubkovou zálivku a tím uděláme rostlinám rozhodně dobře.

Zalévání v optimálním množství

Většina rostlin pěstovaných v zemi potřebuje každý týden asi centimetr vody, ať už z vydatného deště nebo ze zálivky. Pochopitelně se vše odvíjí také od druhu půdy. Písčitá půda totiž vysychá rychleji než těžká jílovitá půda. Zároveň je důležité vědět, že vyvýšené záhony, nádoby nebo kontejnerové zahrady potřebují více vody. Jedním z důvodů je i to, že půda je v těchto případech nad úrovní země. Teplota v teplých dnech rychle stoupá a voda se rychleji odpařuje. Abyste měli jistotu, že všechny rostliny dostávají dost tekutin, pořiďte si srážkoměr. Stojí jen pár korun a je to pro zahradníky velice užitečný pomocník. Pomůže udržovat dostatečnou vlhkost. Tu pak můžete kontrolovat dalším pomocníkem: vlhkoměrem.

Zalévání během horkých dnů

Nejlepší čas na zalévání je brzy ráno. Listy stihnou oschnout ještě předtím než na ně začne pálit sluníčko a tudíž není riziko, že by se spálily. Ostatně ono i zalévání během denního horka by nebylo tak účinné. Voda se odpařuje rychleji a dostává se jí méně ke kořenům. A ideální není ani oblíbené večerní zalévání. Teploty sice klesnou, není už takové horko, avšak chladnější noční teploty podporují šíření některých listových chorob. Pokud už budete zalévat večer, aplikujte vodu jen ke kořenům. Listům se snažte úplně vyhnout.

Autor článku: Monika Poledníková