Pěstování bylinek: Máta

V dalším díle seriálu o pěstování bylinek se podíváme na mátu, která svou chutí dokáže obohatit nejen čajovou směs, ale také mnoho jídel či nápojů. Navíc, má řadu příznivých účinků na naše zdraví. A protože máta není jen jedna, můžete získat pomocníků hned několik. Kterou si pořídit zrovna k vám domů? Jak na ni, aby vám dobře rostla? Čemu všemu je prospěšná? Co všechno z ní lze udělat? Pěstování bylinek nemusí být složité, pokud víte, jak na to.

Jak máta působí na naše zdraví?

Typickou složkou máty je menthol (v lidové mluvě se užívá i peprmint), obsahuje však také třísloviny, hořčiny, flavonoidy a celý seznam důležitých látek. Díky tomu je schopna podpořit trávení, dýchací cesty, zmírňuje stres či ulevuje od bolesti kloubů. Protože jednou z vlastností mentolu je také chladivý efekt, používá se i v případě nějakých kožních potíží, u nichž pomáhá zklidnit pokožku a odstraňovat svědění. Jednotlivé druhy se mohou výrazně lišit, a to nejen chutí, ale také svými účinky. Máta - účinky, přečtěte si víc. 

Máta - druhy

• Máta peprná 

  je asi nejznámější odrůda máty. Listy se používají do moučníků, čokolád, salátů či nápojů - nejznámější je asi mojito a skvělá je i v letních limonádách. Své místo si našla i v dospělém světě - vyrábí se z ní pálenka „zelená.“ Pomáhá s pálením žáhy, spolu s anýzem podporuje činnost tlustého střeva a v kombinaci např. s revení reguluje činnost žlučníku a žlučovodů. Její inhalace ulevuje při nemocech horních cest dýchacích. Přečtěte si více o mátě. 

• Máta vonná 

  je typická mentolová chuť je obohacena o chuť po jablku či citronu. Tato máta se využívá nejen v kuchyni, kde jídlu dodá zajímavý podtón, ale hojně i v tradičním léčitelství. Zde jí jsou připisování protizánětlivé účinky, přispívá ke snížení horečky a také podporuje správné trávení. Její aroma pomáhá odpuzovat hlodavce či klíšťata. 

• Máta vodní 

  tento druh obsahuje pravděpodobně nejvíce silic, avšak „chutná“ po bahně, proto se zpravidla využívá méně. Nicméně v přírodním léčitelství se používala ke stimulaci tvorby žluče, proti průjmu a regulaci zažívání.

• Máta klasnatá 

  je častou přísadou do koupelí, které ulevují od bolesti kloubů, zmírňují revmatické projevy a zklidňují pokožku při kožních problémech.

Svou zahradu potěšíte i dalšími druhy jako je například máta dlouholistá. Ta neobsahuje tolik zdraví prospěšných látek, zato potěší vaše estetické cítění. Kromě krásných květů získáte i širokou škálu motýlů, kterým „chutná“ a tak chodí sosat její nektar.

Máta - pěstování

Mátu doporučujeme pořídit v sazeničkách, obzvlášť, pokud jste v pěstování bylinek začátečníkem. Její vypěstování ze semínek je totiž náročnější - buď nevzejdou nebo bývají rostlinky slabé. Nicméně možné to je. Začíná se v březnu, kdy ji však držíme v teple, než zesílí. Další variantou jsou kořenové řízky.  Zpravidla se k nim přistupuje na jaře, ale v zásadě je možné tuto metodu provozovat celoročně. Jak na to?

1. Odtrhněte zakořeněný kousek z rostoucí máty nebo vezměte celou rostlinu a rozdělte ji na menší části.
2. Dejte ho do květináče a důkladně zalijte.
3. Udržujte vlhkou půdu.

Pěstování máty v květináči

Mátu vždy vysazujeme do vlhké půdy. Svůj pěstitelský úspěch můžete podpořit i přidáním písku na dno květináče, čímž zabráníte hnití kořínků způsobené častým zalíváním. Máta nemá ráda sucho, a to ani v zimě. Je vděčná spíše za polostín, navíc chráněný proti větru. Pokud s rostlinkou počítáte na jeden rok, nemusíte hnojit. Důležité je rostlinku pravidelně zastřihávat, aby místo růstu vzhůru spíše košatěla.

Pěstování máty na zahradě

Máta se umí velice snadno až agresivně šířit napříč celou zahradou. Využívá k tomu své kořeny. Pokud tomu chcete zabránit, zasaďte ji v nějaké nádobě, kterou usadíte do záhonu, přičemž cca 2 cm horního okraje necháte nad povrchem. Dopřejte jí však prostor alespoň 50 x 20 cm. Podobně jako s květináčem na balkóně, i zde je důležité ji hodně zalévat. Půda by měla být vlhká, ale ne bahnitá. Abyste zamezili uhnití kořenů, i zde přimíchejte na dno nádoby trochu písku. Protože se rostlina může dožít až 5 let, je vhodné ji občas řídkým roztokem kompostu pohnojit.

Máta a její pěstování - na co si dát pozor

• uhnívání kořínků a náchylnost k plísním (lze mu předejít přimícháním písku),
• invazivní tendence převzít nad zahradou kontrolu (zasaďte v nádobě),
• potíže s různými škůdci - mšice, roztoči (přečtěte si, jak na mšice),
• vzdálenost mezi různými druhy máty alespoň 30 cm (spíše víc), neboť jinak hrozí jejich divoké křížení.

Pěstování bylinek - tipy u máty

1. Pokud nemáte pro listy okamžité využití, zamrazte je a nebo usušte (lze i v troubě při teplotě cca 35 ˚C).
2. Nejvhodnější čas sklizně listů je pozdní dopoledne.
3. Dopolední slunce podporuje vznik aroma v listech.
4. Pro zvýraznění chuti máty, ji zasaďte vedle kopřivy.
5. Heřmánek mátě ubírá sílu, nedávejte je k sobě.
6. Na zimu dejte mátu do chladnějších prostor (okolo 10 ˚C), s dostatkem světla a pravidelně zalévejte. Jestliže ji necháte na záhonku, chraňte kořeny, například chvojím.

Připravte si mátovou limonádu.  

Přečtěte si také o dalším pěstování bylinek