Pěstování bylinek není nemožné ani v zimním období

Jak na pěstování bylinek v zimě

Předpokladem pro úspěšné pěstování bylinek doma je světlo. Ideální je rostlinky umístit na okno, které vede na jih nebo na východ. Širší parapet je výhodou, neboť rostlinky se pak nedotýkají skla, na kterém se v chladnějších dnech může tvořit námraza. Ideální pro pěstování bylinek je samozřejmě také zimní zahrada.

Pokud však nemáte ani jedno ani druhé, pak je pro Vás možnou variantou pořídit si na bylinky miniaturní skleníky nebo závěsné květináče.

Rostlinky rozhodně potřebují dostatek světla a pravidelnou přiměřenou zálivku podle jejich druhu. Co se týká půdy v květináči nebo truhlíku, pak každý jednotlivý druh preferuje trochu odlišné složení půdy. Bylinky mají obecně radši vzdušnou, nepřemokřenou a zásaditější půdu. Vhodné k domácímu pěstování bylinek jsou hliněné květináče, které jsou vzdušnější, v případě výsadby do truhlíků jsou vhodné látkové truhlíky, na jejichž dno položíme drenážní vrstvu ze štěrku nebo kousků starých, rozbitých květináčů.

Pozor! Ačkoliv někteří odborníci doporučují bylinky zalévat vodou s vyšším obsahem dusíku, týká se toto jen bylin pěstovaných pro dekorativní účely. Bylinky, které, jsou určeny ke konzumaci, by do styku s průmyslovými hnojivy neměly přijít.

V případě, že Váš byt nedisponuje dostatkem světla, pak pro pěstování bylinek v tmavém interiéru se prodávají různé pěstební lampy a výbojky, které rostlinám potřebné světlo dodají.

Vypěstované bylinky pak můžete použít jako koření při vaření, vařit si z nich chutné a osvěžující čaje, jsou vhodné pro dochucení olejů a octů, hodí se i jako dekorace, které provoní Vaši koupelnu. Bylinky můžete vypěstovat ze semínek doma nebo je přesadit ze zahrady, sazenice však můžete koupit i v zahradnictví nebo květinářství.

Bylinky nám přinášejí užitek nejen v kuchyni. Z jejich listů se spolu s odpařovanou vodou stále uvolňují silice. Sice v malé koncentraci, takže je nevnímáme, ale na lidské zdraví i mysl mají pozitivní účinky.

Sklizeň a sušení bylinek

Některé bylinky rostou docela rychle, a tak je jejich sklizeň častá, třeba i každý měsíc. Ke stříhání bylin používáme zahradnické nůžky, kadeřnické nůžky apod. Mladé výhonky a listy stříháme a vkládáme do nádoby nebo krabice, aby nedošlo k jejich mechanickému poškození. Materiál k sušení přeneseme na temné, suché a větrané místo, v domácích podmínkách je takovýmto ideálním místem klasická půda nebo suchý sklep.

Sušit bylinky můžete třeba i ve skříni v pokoji. Jednotlivé, ustřižené rostliny rozložte na savý papír nebo noviny a každé dva dny prohazujte a obracejte. Některé druhy bylinek můžete navázat i do svazků, ale hlídejte, aby nedošlo k jejich plesnivění nebo napadení škůdci. Doba sušení je individuální, ale minimum je alespoň 14 dní. Po usušení skladujeme bylinky ve skleněných nádobách, které mají uzavíratelné víko, uchováváme je pokud možno v temnu a suchu.

Mražení bylinek

Sušení bylinek je jejich klasickou a zřejmě nejrozšířenější formou konzervace. Zmrazování zelených bylinek je další možnou alternativou, která má své výhody. Hlavní výhodou konzervace bylinek mražením je zachování jejich barvy a aroma. Bazalka při sušení tmavne a hnědne, aroma ztrácí na síle, mražení je vhodné i v případě pažitky, celerové natě, kopru,... Dalšími, ke zmražení vhodnými bylinkami, jsou libeček, saturejka, oregano, šalvěj, máta a cibulová nať. Zelené koření je možné mrazit dvěma hlavními způsoby: s vodou ve tvořítku na led nebo nasucho:

• Co se týká mražení ve tvořítku na led, čerstvě nasekané rostlinky propereme v chladné vodě, lehce pomixujeme nebo nadrobno nakrájíme, lžičkou nadávkujeme do jednotlivých oddílů formy a zalijeme vodou tak, aby rostlinky byly úplně ponořené.
• Pro mražení nasucho necháme bylinky po oprání vodou co nejvíce okapat a osušíme je utěrkou, potom drobně nasekáme nebo rozmixujeme a vkládáme po malých dávkách do sáčků nebo vhodné kontejnerové nádoby.

V kuchyni mají bylinky široké uplatnění. Přidáváme je do polévek, omáček, na maso a ryby. Správně zpracované bylinky nám v dobrém stavu vydrží v mrazáku po dlouhé měsíce, kvalitní bylinky máme navíc stále při ruce.

 

Bylinky vhodné k pěstování i v zimě

Za okno se lépe hodí nižší odrůdy, dávejte však pozor, jak rostlinky kombinujete. Nedoporučuje se do jednoho květináče kombinovat rostlinky vyšší s nižšími, ty vzrostlejší mají někdy tendenci nižší byliny udusit.

Kopr, pažitka a saturejka mají raději nižší teploty, petržel by měla mít dostatek světla a teplotu kolem 15 °C. Kerblík, máta a podobné bylinky nepotřebují tolik světla, ale mají větší nároky na zálivku.

Máta peprná

Jedná se o nenáročnou bylinku, jejíž lodyha je vzpřímená, poléhavá a dorůstá délky až 50 cm. Její listy jsou sytě zelené, pilovitě vejčité. Květ máty je fialové barvy, jedná se o trvalku. Mátu můžeme pěstovat za oknem v květináči. Během růstu občas plejeme a občas provedeme zálivku, postačí jedenkrát za 14 dní. První sklizeň je asi po třech měsících od zasetí, další jsou již mnohem častější, až jedenkrát za měsíc, máta roste poměrně rychle.

Máta má široké spektrum pozitivních účinků a použití: zlepšuje trávení, pomáhá proti křečím, uvolňuje dýchací cesty, desinfikuje ústní dutinu a celý organismus, má protizánětlivé účinky, uvolňuje svalstvo a celkově uklidňuje nervový systém.

Meduňka lékařská

Vytrvalá bylinka původem z Asie a Středomoří kvete drobnými bílými květy od června do srpna, květ voní po citronu. Jedná se o bylinu nenáročnou, doma za oknem ji můžeme snadno pěstovat. Sbíráme listy nebo celou nať rostliny ještě před květem. Správně sušená rostlina uchovává svoji barvu, citronovou vůni a kořeněnou chuť. Meduňka posiluje nervovou soustavu, tlumí křeče, má uvolňující a uklidňující účinky, zlepšuje kvalitu spánku, upravuje zažívání, mírní bolesti a příznivě působí na srdce. Meduňka se v lidovém léčitelství používá jako hypnotikum a sedativum.

Bazalka

Bazalka je další nenáročnou bylinou, kterou lze pěstovat i v truhlíku za oknem, pro bazalku je typická její aromatická vůně. Tato bylinka potřebuje hodně světla, teplo a bohatou zálivku. Nálev z lístků bazalky popíjíme při nachlazení. Z bazalky si rovněž můžeme připravit velice příjemné aromatické koupele. Bazalka podporuje chuť k jídlu, zlepšuje střevní problémy, snižuje nechutenství. Sušené i čerstvé lístky bazalky můžete použít do salátů, polévek i jako koření k masu, rybám a luštěninám.

Levandule

Jde o bylinku příjemně aromatickou, typickou pro Středozemí a hojně pěstovanou zejména v Provance ve Francii. Klasicky je květ levandule fialový, existuje však i růžový, bílý a mnoho kříženců. Pěstujeme-li levanduli v květináči, pak musí být dostatečně prostorný, aby se rostlina mohla rozrůstat. Levadule vyžaduje lehký a zásaditý suchý substrát s dobrou drenáží. Tato rostlina je krásně dekorativní a byt Vám příjemně provoní. Je vhodná do koupelí, pro zklidnění, zmírnění nervozity, proti stresu, při závratích a bolestech hlavy, mírně snižuje krevní tlak. Masážní olejíčky z levandule mají povzbuzující účinky a užívají se při revmatismu.

Mateřídouška

Tato vytrvalá plazivá, někdy až keříčkovitá rostlina kvete fialově, růžově či bíle. Vyskytuje se v celé Evropě, Asii i Africe. Je trvalkou, která k tomu, aby dobře prospívala, potřebuje propustnou, lehkou a písčitou půdu. Mateřídoušce nejvíce vyhovuje slunné stanoviště, ve stínu roste řídce. Když mateřídouška odkvete, seřízněte ji, napomůže to košatění rostlinky.

Mateřídouškový čaj je poměrně známý, má protizánětlivé a antiseptické účinky, pomáhá při nachlazení, kašli, trávicích obtížích, nespavosti, mírní svalové i nervové napětí. Také koupel, do které přidáte trochu mateřídoušky je pro organismus celkově posilující a mírní svalové bolesti, nespavost, revmatismus. Mateřídoušku můžete využít i v kuchyni, k přípravě masa, ryb, drůbeže, divočiny apod.

Kopr vonný

Je velmi oblíbenou aromatickou rostlinkou, kterou odedávna využívá nejen evropská, ale i indická kuchyně a i medicína. Cenili si jej již ve starověkém Egyptě. Kopr potěší především svou chutí a vůní. Prospívá ale také zdraví, využít jej můžete i pro přípravu přírodní domácí kosmetiky. Kopr je jednoletka, které se nejlépe daří v propustné půdě, ale zároveň při  dostatečné zálivce. Bujný růst a silné aroma podpoří dostatek slunečních paprsků. Kopr lze pěstovat na okenním parapetu, především pro sklizeň mladých listů.

Rozmarýn lékařský

Rozmarýn lékařský, někdy také rozmarýna lékařská pochází z jižní Evropy. Rodové latinské jméno Rosmarinus má původ ve slovech rose a marina, tedy mořská rosa. U nás ji můžeme pěstovat nejlépe jako přenosnou rostlinu. Je voňavá, dekorativní, využijeme ji v kuchyni, jako léčivou bylinku, v přírodní kosmetice. Čaj z rozmarýny má desinfekční účinky a povzbuzuje oběhový systém, pomáhá prokrvovat mozek, čímž posiluje paměť a zlepšuje soustředění. Podporuje i prokrvení dělohy, tudíž by se neměla užívat v těhotenství. V koupeli podporuje prokrvení pokožky, svalů a kloubů, odplavuje únavu a pomáhá při revmatismu.