Ředkvičky: Jak je pěstovat a v čem prospívají našemu zdraví?

Ředkev setá neboli ředkvička

Ředkvičky patří mezi zeleninu čeledi brukvovitých a byly u nich nalezeny i látky s protirakovinnou aktivitou, chrání nás před bakteriemi a plísněmi. Jsou poměrně nenáročné na podmínky, a tak se dnes pěstují a sklízí po celý rok v oblasti mírného pásma.

Ředkvičky původem pocházejí z Asie, odtud se rozšířily do celého světa a staly se poměrně oblíbenými. Ačkoliv je ředkvička docela nenápadná zelenina, obsahuje mnohé tělu prospěšné a užitečné látky. Vitamíny v ředkvičce obsažené jsou C, D, E, B6, B1,B3, niacin nebo betakaroten. Minerální prvky v ředkvičce obsažené jsou železo, sodík, mangan, měď, fosfor, hořčík, vápník, síra a draslík. Důležitý je i obsah vlákniny. Silice a hořčičné oleje, které způsobují pálivost ředkvičky, si tato rostlina vytvořila na obranu proti bakteriím a plísním. Stejně příznivě pak tyto látky působí i v našem zažívacím traktu. Díky obsahu silic působí ředkvička pozitivně při vykašlávání a oleje působí antisepticky v oblasti ústní dutiny a nosohltanu. Vitamín C podporuje imunitu člověka a i další prvky v ředkvičce obsažené působí velmi pozitivně.

I malinká ředkvička v sobě obsahuje mnohé poklady pro naše zdraví, které dokáží s naším organismem hotové divy, a proto je rozhodně vhodné a žádoucí je do našeho jídelníčku zařazovat, a to jak syrové, tak třeba i tepelně upravené.

Přehled prospěšných látek v ředkvičce obsažených a jejich účinky na zdraví

Karoten

Karoten působí jako antioxidant a zdroj vitamínu A.

Vitamin C

Vitamin C podporuje imunitu organismu a je nezbytný k tvorbě kolagenu, udržuje zdravou pokožku těla, kosti, chrupavky, zuby, dásně a podporuje i hojení ran. Je rovněž antioxidantem, a to poměrně silným, který má schopnost chránit tělo před volnými radikály a posiluje imunitu.

Vitamin B3

Vitamin B3 pomáhá regulovat hladinu krevního cukru, udržuje zdravou kůži, správnou funkci nervového systému a zažívacího traktu. Pomáhá také udržovat zdravý mozek a nervové buňky. Zmírňuje stavy úzkostí, nespavost a deprese. Pravidelnými vyššími dávkami niacinu můžeme zvrátit nebo velmi zlepšit cukrovku prvního typu, která se obvykle objevuje v dětství nebo mládí, do 30 roku věku.

Vitamin B9 (kyselina listová)

Vitamin B9 neboli kyselina listová je nezbytná pro zdravý vývoj plodu během těhotenství, potřebná je i pro děti v době růstu a pro dospělé, kde hraje stěžejní roli jak pro pevné nervy, tak celkovou fyzickou i mentální kondici. Kyselina listová podporuje správnou krvetvorbu a vyrovnává některé chemické procesy v mozku, čímž přispívá k udržení emoční rovnováhy.

Selen

Selen zbavuje tělo těžkých kovů a je vynikajícím antioxidantem, který podporuje funkci hormonů štítné žlázy.

Dalšími prospěšnými prvky v ředkvičce obsaženými jsou: vápník, hořčík, draslík, síra, měď, fosfor, mangan.

Vláknina

Vláknina stimuluje peristaltiku střev, čistí je od toxinů a působí proti zácpě.

Hořčičné oleje

Hořčičné oleje mají skvělé působení na trávicí trakt, přispívají k lepšímu trávení, zabraňují nadýmání, zlepšují stravitelnost těžších jídel.

Sirné silice

Sirné silice přispívají celkově k lepšímu trávení, ulevují od infekcí trávicího traktu a pozitivně ovlivňují peristaltiku střev. Ředkvičky jsou také vynikajícím pomocníkem dietách spojených s redukcí tělesné váhy.

Příznivé účinky ředkviček na náš organismus:

• pomáhají udržovat zdravý trávící systém tím, že hubí střevní bakterie a plísně
• odhleňují organismus, uvolňují hleny a usnadňují vykašlávání
• podporují peristaltiku neboli pohyb ve střevech
• působí proti nadýmání
• odstraňují zácpu
• ochraňují buňky před volnými radikály
• působí preventivně proti žlučovým a ledvinovým kamenům
• snižují krevní cholesterol
• snižují krevní tlak
• odvodňují
• posilují nervy
• posilují paměť
• mají blahodárný vliv na zrak díky obsahu karotenu
• působí preventivně proti avitaminóze

Pěstování ředkviček - požadavky na prostředí

Ředkvičky vyžadují slunné polohy, středně těžké až lehčí půdy, které jsou dobře propracované, bohaté na živiny a humus, s dobrými vlhkostními podmínkami. Přímé hnojení ředkvičky nemají rády, ale na rozložený kompost reagují docela dobře. Při jarním pěstování je zařazujeme jako první plodinu před hlavními fruhy pěstované zeleniny. Jejich výhodou je krátká vegetační doba, poměrně rychlý vývoj a slabý vzrůst.

Jedná se o zeleninu, která je vhodná k rychlení, v průběhu zimních měsíců je snadno zvládneme vypěstovat ve vytápěných prostorách, podmínkou úspěchu je dostatek vláhy a světla, v případě vyšších teplot dostatečné větrání. Přílišné vytažení nebo olistění ředkviček bývá na úkor tvorby chutného kořene.

Jarní výsev ředkviček je možný ihned, jakmile oschne půda, vysévání probíhá do řádků od sebe vzdálených 15-20 cm a do hloubky 1 cm. Ošetřování během vegetace spočívá v kypření a pravidelné závlaze, ta je podmínkou růstu kvalitních plodů ředkviček.

Obecná doporučení pro úspěšné pěstování ředkviček 

• vyberte pro ředkvičky slunná stanoviště, pro letní pěstování mírně zastíněná
• ředkvičky milují vodu, zalévejte je ráno i večer
• hloubka, do které ředkvičky sázíte, nesmí přesáhnout 1-1,5 cm
• před případnými chladnými dny chráníme první záhonky netkanou textilií
• sklizeň ředkviček probíhá po třech až šesti týdnech a pro postupnou sklizeň vyséváme v intervalu dvou týdnů

Ředkvičkám se dobře daří i na balkonech a terasách v nádobách, hlubokých alespoň třicet centimetrů. V tomto případě je vegetační doba zhruba o dva týdny delší než při pěstování na záhonech nebo ve skleníku, případně pařeništi.

Pokud se v půdě nachází přebytek dusíku, pak rostliny oslabuje. Takové rostliny pak mají zažloutlé listy a jsou napadány škůdci.

Ve velmi jílovité půdě ředkvičky nerostou, jílovité složky vážou vodu a dochází pak k rychlému znehodnocení všeho, co má růst. Ředkvičkám začnou černat jejich kořeny a vadnout listy. Stejné projevy se mohou objevit v pěstování ředkviček v chladném prostředí při podzimním zářijovém výsevu a ve dnech, kdy často a hojně prší. 

Škůdci ohrožující správný růst ředkviček 

Nejčastějším škůdcem, který ředkvičky napadá, je dřepčík. Jedná se o malého broučka, který napadá listy ředkvičky a vykusuje z nich jejich pletiva. Prvotním příznakem napadení jsou nepravidelně vykousané díry v listech rostliny. Při napadení velmi silného rázu pak celá rostlina zakrní.

Dřepčíkům se nejlépe daří v období sucha, nemají rádi vlhko. Jedním z přírodních postupů, jak proti dřepčíkům bojovat bez použití chemie, je pravidelné zalévání. Pokud se již na rostlinách vyskytnou, existují na trhu specializované insekticidy, které lze proti dřepčíkům případně použít.

Jak správně nakoupit osivo pro pěstování ředkviček

Při nákupu osiva pamatujte na to, že není vhodné kupovat osivo, které je starší dvou let. U takového osiva je totiž větší pravděpodobnost, že nevzejde. V případě, že jsme nuceni použít osivo, které je staršího data, vyplatí se před samotným sázením raději vyzkoušet jeho klíčivost. Do vaty nebo substrátu zasejeme semínka, během deseti dnů by se měla většina z nich probudit a začít klíčit. Chceme-li rychlost testu zvýšit, pak přikryjeme nádobu průtažnou potravinářskou fólií a zakryjeme vršek zkušební nádoby. Takovýto test nám rychle a jednoduše napoví, zda se můžeme do budoucna těšit na velkou úrodu.

Ředkvičky a zajímavosti o nich 

• Na severní polokouli, včetně Evropy, se ředkvičky dostaly z Asie (pravděpodobně z Číny nebo Japonska) na počátku 16.tého století.
• Příbuznými ředkviček jsou brokolice, květák nebo křen.
• Odborný rodový název ředkviček zní Raphanus neboli „rychle se objevující“.
• V Mexiku v Oaxace se koná vždy 23. prosince neobvyklá vánoční tradice – Noche de Rabanos, neboli Noc ředkviček – místní obyvatelé ji oslavují tak, že z mechu a ředkviček vytvářejí obrazy a výjevy z každodenního života.
• Ředkvičky umí pomoci nejen s trávícími problémy a bolestmi břicha, ale i se škytavkou.
• Ředkvičky, které vyrostou po prvním jarním vysetí, obsahují nejvíce pálivých silic. Pálivost zmírníte posolením ředkviček před konzumací.
• Nejlepší jsou ředkvičky za syrova, např. nastrouhané nebo nakrájené na malé plátky a rozložené na chlebu s máslem nebo jako součást různých pomazánek a salátů, kterým pomohou získat na výrazné chuti.
• Do vařených pokrmů se příliš často ředkvičky nepoužívají, varem u nich dojde k zániku většiny užitečných látek.
• Nevýhodou ředkviček je, že není možné je příliš dlouho skladovat.