Zahrádkářské rady

Pravidla pro setí

Všeobecně platným pravidlem pro setí je, že semena přikrýváme jen takovou vrstvou zeminy, jaká je jejich velikost. Pouze semena cibule a česneku se zastrkují do země o něco hlouběji. Pokud chcete semena zbavit choroboplodných zárodků, vykoupejte je před setím ve vychladlém heřmánkovém odvaru asi 20 minut. Po koupeli je však musíte hned vysévat. Starší semena mají nižší klíčivost, můžete je však aktivovat tak, že je promnete s pískem nebo se zeminou. Tím setřete olejový film, který brání vyklíčení.

Aby bylo ovoce velké

Postříkejte občas navečer stromy odstátou vodou a samozřejmě plody protrhávejte, aby zbylé ovoce lépe rostlo. To udělejte do  20. června, do té doby totiž stromy sami část úrody shazují. Na patnácti centimetrech větve bychom měli nechat jeden dobře vyvinutý plod.

Pro rychlý růst rajčat

Opatřete si nepotřebné rajčatové sazenice, např.ty, které zahradník nestihl prodat nebo které vám přebývají a připravte z nich jíchu. Potřebujete 2 hrsti rostlinek na dva litry vody, ve které je necháte 14 dní odstát. Potom roztok zředíte odstátou vosou v poměru 1:10 a postříkáte a zalijete s ním rajčata. Ty pak lépe porostou a budou odolnější. Jakmile rostliny nasadí plody, tak je již nestříkáme, pouze zaléváme.

Kopřivy si s bylinkami rozumí

Obsah silic v léčivých bylinách můžete zvýšit , když v jejich bezprostřední blízkosti vysadíte kopřivu. Ocení ji také motýlí housenky, které se jejími listy živí a navíc ji budete potřebovat pro kopřivovou jíchu. Kopřiva má  ráda výživnou a humózní půdu, ovšem velmi rychle se rozrůstá, proto je dobré její růst, podobně jako u máty, vymezit ohrádkou nebo záhonem, zábranou v zemi apod.

Vylézá vám cibule ze země?

Někdy i pečlivě zasazená cibule sazečka jakoby vyskočí ze země a nemůže pak již správně zakořenit a špatně roste. Na vině je do určité míry nabobtnání cibule a hlavními viníky jsou žížaly a jejich čilá půdní aktivita. Předejít se tomu dá rozsypáním cibulových slupek po záhonu a jejich lehkým zapravením do půdy. Žížaly se raději začnou volnými slupkami, zatáhnou si je do půdy a tam si na nich pochutnávají. Nabobtnání sazečky předejdete tak, že den před sázením sazečku namočíte do čisté dešťové vody. Tak si cibulka v půdě rychleji vytvoří kořeny a nevylézá ze země.

Hojnost salátu

Stálý přísun čerstvého salátu si zajistíte tak, že při sklizni necháme kořen v zemi a na stonku nejspodnější listovou růžici. Zanedlouho se na pahýlu začnou tvořit nové lodyhy s lístky. Tak si prodloužíte sklizeň salátu o několik týdnů.

Kdy zalévat?

Nejlepší dobou na zalévání jsou zpravidla dopolední hodiny, tj. do 10 hodin a pozdně odpolední až večerní hodiny do příchodu tmy. Pokud je příliš velké horko, nezalévejte před 18. hodinou a ráno nejvýše do 8 hodin. Brzy na jaře při prvních teplejších dnech naopak zaléváme v době, kdy je nejtepleji. V pařeništi zaléváme ráno. Rostliny ocení pravidelnou zálivku, to znamená vždy ve stejnou denní dobu. Nejlepší pro zálivku je odstátá dešťová voda s co nejmenším obsahem železa a vápna, pokud však máte pouze studenou, zalévejte s ní, rostliny si zvyknou, nestřídejte však studenou a odstátou vodu! Lehké postřikování a kropení prospívá stonkům a listům, nenahradí však zalévání a může poškodit květy a plody. Kropení květů znesnadňuje opylování, proto v době květu zaléváme jen do půdy.

Koupelí proti mšicím

Pokud máte keře obsypané mšicemi, zkuste jim udělat horkou koupel. Postižené konce letorostů či větví namočte do nádoby s vodou, která je max. 55 st.C teplá a krátce je v ní podržte. Potápění mšicím vadí. Toto můžete aplikovat i u pokojových rostlin, zde můžeme použít vodu o pokojové teplotě a napadené části rostliny v ní nechat asi hodinu. Některé rostliny však nesnášejí dlouhodobé namáčení, je proto vhodné provést nejdříve zkoušku namočením jednoho listu nebo větvičky.

Kopřivy na mšice

Další variantou, jak ochránit rostliny a stromy před mšicemi, je postřik z kopřivové jíchy. Pokud nemáte jíchu dopředu připravenou, zkuste následující recept: 10 kg čerstvých kopřiv namočte do 50 l vody a nechte odstát 24 hodin. Tento výluh se neředí, postřikujte jím přímo postižené části rostliny. Zbytek výluhu můžete nechat vykvasit na jíchu a zředěnou ji používat jako hnojivo.

Kadeřavost broskvoní

Kadeřavost broskvoní se objevuje především za vlhkého počasí. Pomáhají na ni postřiky odvarem z přesličky rolní. Odvar připravíme tak, že 1 kg čerstvé nebo 150 g sušené nati přesličky vložíme do nádoby a zalijeme 10 l téměř vařící vody. Přikryjeme a necháme stát 24 hodin, poté přecedíme. Odvar vydrží v chladu asi týden. Před použitím odvar zředíme 1:10 s vodou a postřikujeme jím listy a konce výhonů. Opakujeme asi 8 x během 3 až 5 dnů. Postřik z přesličky aplikujeme za slunečného počasí, ne však za poledních veder.

Na kadeřavost broskvoní pomáhá také postřik odstředěným mlékem, ředěným v poměru 1:1 s vodou. Stačí postřik 1 x týdně, pro úspěšnou likvidaci nemoci opakujeme 3 – 4 krát. Při postřiku mlékem navíc docílíme nádherného lesku listů.

Všestranný prostředek proti škůdcům

Na různé škůdce se dříve hojně používal univerzální hubící prostředek, a to odvar z brambor. Když rostliny, napadené hmyzími škůdci, pokropíme vychladlou vodou z vařených brambor, měli bychom škůdce zničit.

Ochrana ovoce před ptáky

K ozobávání ovoce nevede ptáky jen hlad nebo mlsnost, často je to žízeň, zvlášť při dlouhodobě suchém počasí. Pomůže, když v blízkosti stromů umístíte napajedla pro ptáky v podobě misky s vodou. Napajedlo umístěte tak, aby ptáci měli dostatečný rozhled do okolí a mohli včas zaregistrovat dravce, kočku apod. a uletět. Je dobré proto misku upevnit na kůl a ten zapíchnout do volného prostoru.

Kdy sklízet ovoce

Aby bylo ovoce dostatečně šťavnaté, den před jeho sklizní strom či keř důkladně zalijte. Ovoce sklízejte večer, v tuto dobu obsahuje nejvíce výživných látek, rozdíl činí až 10% oproti ovoci sklizenému v ranních hodinách.

Jak uskladnit ovoce

Chcete li nechat správně dozrát větší odrůdy švestek, ryngle nebo broskve, uložte toto ovoce do nastýlky z kopřiv. Kopřivy se hodí i k ukládání ovoce před transportem. Ovoce a zeleninu nikdy neskladujte ve stejných prostorách, mohlo by dojít k vzájemnému ovlivnění chutí a vůní. Pokud společně uskladníte brambory a jablka, zvýšíte tím klíčivost brambor.

Opadané ovoce odkliďte

Spadané ovoce, které se nedá již nijak zužitkovat, nenechávejte ležet na zemi. Je totiž ideálním hnízdištěm různých škůdců a chorob. Proto je nedávejte ani do kompostu, abyste si škůdce nerozšířili po celé zahradě. Ovoce zahrabejte do alespoň 1 metru hluboké jámy, tím zaručeně všechny škůdce a choroby zničíte.